Místo reprezentačních povinností na šampionátu si teď plníte převážně otcovské?
"Na začátku mě hodně mrzelo, že jsem se tam nedokázal dostat, ale jsem rád, že mám mimčo, o které se mohu starat a myšlenkami mě táhne úplně jinam, že jsem s ním doma a mám plno času se mu věnovat."
Jak jste stíhal dorazit na porod do Česka ze Švédska?
"Jel jsem trajektem po týmové večeři. Bylo naznačeno, že se něco asi bude dít, takže jsem říkal klukům, že radši pojedu domů z ukončení sezony dřív. Ráno jsem se vylodil v Rostocku a v osm na dálnici jsem dostal info, že to všechno začíná. Do cíle jsem měl ještě sedm hodin. Dorazil jsem do nemocnice 45 minut předtím, než se malej narodil. Naštěstí jsou všichni v pořádku, to je hlavní. Mám obrovskou radost."
Radost mohla přinést i účast na MS v Praze, která vám těsně unikla. Víte vlastně, jak blízko to bylo?
"Vůbec nemám ponětí. Zpětnou vazbu jsem po turnajích moc nedostával. Snažil jsem se ze sebe vymáčknout maximum. Každému trenérovi sedí jiný hráč, je jich tolik… Pro mě to byla dobrá zkušenost. Musím pracovat dál a třeba to vyjde příští rok."
Fandíte u televize?
"Díval jsem se na čtvrtfinále s Amerikou, jinak jsem měl dost práce. Po očku se dívám, ale nesedím u toho. Ve čtvrtfinále kluci předvedli ohromné úsilí, ubojovali to, lehali do střel, Lukáš Dostál byl výborný v bráně. Gratulace do celého týmu. Mají našlápnuto, je to jen na nich, udělat medaili, potěšit národ. Postup si vydřeli. Myslím, že v pohodě mohou zabojovat o medaili."
Dostál byl v bráně výborný, ale díky týmovému výkonu nemusel řešit čisté gólové příležitosti. Defenziva fungovala ukázkově, což?
"To je pravda. Amerika neměla vyložené šance, něco si vytvořili, ale do prázdné nic neměli. Spíš hráli po oblouku. Měli jsme dorážky, takže super."
Zaujala vás více osobní péče Radka Gudase o Tkachuka, nebo to jak sebevědomě si počíná ofenzivní bek David Špaček?
"Každý kluk má jiný styl, ale abych pravdu řekl, tak jsem se víc díval na Američany. Hrál jsem třeba s Vlasicem dva roky v Rockfordu, pak šel do Chicaga. Byl to hezký hokej. Amerika potom zapla, cpala se do koncovky. Odehráli jsme to výborně vzadu, na tom úspěchu má každý z kluků podíl."
Po příletu hvězd z NHL Pastrňáka, Zachy a Nečase se najednou Česko zařadilo k adeptům na zlato, nebo takhle to nevnímáte?
"Těžko říct, v semifinále jsou šance vyrovnané. Švédi mají také hodně hráčů z NHL. Fini, kteří nehráli ve skupině dobře, nakonec hráli se Švédy prodloužení, i když střelecky s nimi nestíhali. Ale v prodloužení se už mohlo stát cokoli. Všechny zápasy jsou vyrovnané, favorit teď může být kdokoli."
Ve švédském týmu jsou jen tři hráči z jejich soutěže. Co to vypovídá o jejich síle?
"Pamatuji, jak na Švédské hry přivezli top evropský výběr, přesto vezmou skoro všechny kluky z NHL. Je to neskutečně silný výběr. Čekal jsem, že evropských hráčů tam bude víc, ale je pro ně fakt těžké se dostat do nároďáku. Ve skupině neztratili bod, je to výborná výzva pro české kluky."
Jak se brání útočníci Friberg z Frölundy, Johansson z Färjestadu či Sörum z Leksandu?
"Vím, že někteří hráči vyčnívají. Mám to v hlavě a jsem připravený na to, že můžu od nich čekat něco víc než od ostatních. Švédský tým je nabitý celý. Důležitá je koncentrace na sebe."
Ve švédské lize jste naháněl i české reprezentanty Lence z HV 71 a Tomáška z Färjestadu.
"Baví mě to víc, když hraji proti krajanům v jiné lize. Vždycky je to super motivace. Nejlepší je, když hraji proti českému gólmanovi, chci mu dát gól."
Ve své premiérové sezoně za Malmö jste dal tři góly, na deset přihrál. Váš tchán Jiří Vykoukal, dvojnásobný mistr světa mi říkal, že první ročník byl pro vás spíše rozkoukávací a že ve druhém budete lepší.
"Taky věřím, že druhá sezona bude lepší. Tahle byla pro mě nahoru dolů. Hodně dobrých momentů, ale i takových, které nechci, aby se staly. Sestavou se mi prodíralo těžce přes kluky, kteří tam jsou pět let. Nebylo vůbec snadné získat si důvěru od trenérů. Čekal jsem od sebe víc, i co se týče prostoru na ledě. Věřím, že jsem nějaký posun během sezony udělal a teď se chci co nejlíp připravit na druhou. Cítím, že šance dostat se v hierarchii výš, je velká."
Letos jste se na přesilové hry příliš nedostával?
"Sporadicky. Přípravné zápasy jsem odehrál všechny, dařilo se nám, ale pak se nám nepovedlo pár zápasů a vesměs to hráli kluci, kteří tam byli předešlé tři roky. Naše pozice v tabulce asi taky nebyla na to, aby trenéři zkoušeli něco nového. Snažil jsem se zlepšovat, na tréninku jsem do toho dal všechno, ale šance na přesilovce jsem už pak nedostal."
Ze dvanáctého místa asi nepanuje v klubu nadšení, byť baráži o záchranu jste se vyhnuli.
"Do první repre pauzy se nám dařilo, byli jsme čtvrtí, ale po ní jsme prohráli vyloženě vyhrané zápasy, poztráceli jsme spoustu bodů. Vedli jsme 3:0 a ještě jsme to prohráli, taková asi nevyzrálost týmu. Celá sezona pak byla v tomhle duchu – neproměňovali jsme šance, které jsme měli na vítězství. Naštěstí jsme se vyhnuli baráži, odstup od HV jsme měli docela pod kontrolou."
Švédská soutěž patří k nejlepším, splnila vaše očekávání?
"Určitě. Přišlo mi to ještě jako větší skok než na farmě v AHL. Myslel jsem si, že času bude víc, ale Švédi jsou blázni i v bruslení. Nehrají se tam dva zápasy v řadě, takže na každý mají dost sil. Tempo je vždy vysoké. Je to skvělá liga pro každého hráče."
A místo k životu?
"Malmö je krásné, hlavně tedy v létě. První dva měsíce utekly velmi rychle, zima se trošku vlekla. V Malmö spíš prší a fouká, než aby sněžilo. V tomhle je to jiné oproti severním městům. I když se říká, že Malmö je nebezpečnější město, byl jsem překvapen, jak je hezké. Navíc blízko Kodaně, takže dvě skvělý města vedle sebe. Užili jsme si to. Manželka odletěla do Česka na začátku února, pak byla repre pauza, sezona končila 12. března, takže jsem tam byl sám jen tři týdny, to už bylo v pohodě."
A jak na Malmö dopadá vlna migrantů z Afriky?
"Jako jo, ale to jsou vyloženě čtvrti, do kterých jsem se ani nedostal."
V tomhle už máte školu z Chicaga a Rockfordu, tam jste také věděl, kam raději nechodit.
"Hlavně tedy na farmě v Rockfordu, tam jsem se necítil bezpečně nikde. Oproti tomu je Švédsko skvělé."
Těšil jste se na to, že vyměníte betonové mrakodrapy za přírodu.
"Ano, v Malmö je i hodně parků, takže na procházky výborné. Jsem tam spokojený."
Udílí vám cenné rady i dědečkové Theodora? Jiří Vykoukal byl výborný ofenzivní bek, váš táta Lukáš zase defenzivní. Ideální kombinace.
"Je to pravda, každý hrál jinak a od každého si něco poslechnu. Mohu to využít v mé hře. Je rozhodně výhoda mít tátu i tchána, kteří hráli hokej. Během sezony vždycky nastanou momenty, kdy bych chtěl probrat zápas. Projedeme si to. S Jirkou řešíme hru, ale také mentální prvky. Hodně mi v tom pomáhá, jsem rád, že ho můžu využít a zneužít."
Jaký je Vykoukal tchán?
"Skvělý. Nejen že mi radí v hokeji, ale malého si vždycky vezme, když má čas. Ovšem nechtěl by, aby se mu říkalo dědeček. I když je samozřejmě rád, že jsme všichni zdraví a může taky pohlídat."
Vaše žena Ema vyrostla v hokejovém prostředí, není toho hokeje na stole někdy až moc, nebo Theodor zavedl nové pořádky?
"Teď se řeší hlavně on. Pomohlo to všem."
Už podstupujete dril na příští sezonu?
"Ano, spolupracuji se stejným kondičním trenérem Kubou Fryčem už šestým rokem. Do přípravy chci zařadit víc ledu, už chodíme na ledy s trenérem Kovaříkem ve Vyškově. Na individuály budu chodit i s Jirkou. A dal jsem se na kickbox. Marek Langhamer, který bude mým spoluhráčem v Malmö, chodil ke stejnému kondičnímu trenérovi a říkal mi, že chodí na kickbox. Často slýchávám, že bych měl být zarputilejší v soubojích, tak by to mohlo být skvělé pro mě i do Švédska, tam jsou všechno velcí, silní chlapi."
Vikingové.
"Přesně tak. Z kickboxu mám radost. Zatím jsem byl dvakrát, cítím se dřevěně, ale těším se na každou lekci. Může mě to posunout i na ledě."
Je to dobré nejen na osvalení, ale i kardio, že?
"Taky. Zlepší to i stabilitu při krytí puku, trošku rozpohybovat boky, být víc uvolněný a zapnout až v pravý moment. Aspektů, které bych chtěl pak použit na led, je víc."
Návrat do NHL zůstává stále vaším snem?
"Furt si myslím, že kdyby se povedla sezona, je naděje. Teď Filda Král podepsal v Pittsburghu, gólman Linköpingu Hogberg s Islanders. Šance je ze všech lig a švédská vás skvěle připraví. Myslím, že věk ještě mám nízký, že ještě není konec. Nebudu říkat, že je to lehké, ale někde v hlavě to tam mám."
Vzpomínky na zápasy v NHL za Chicago naskakují?
"Někdy na těch šest zápasů vzpomínám, když někomu o tom vyprávím, vybavuji si to přesně. Vzpomínám rád, byly to skvělé zápasy, pět jsme jich vyhráli."