"Je to samozřejmě nádhera. Ale hlavně pro ty kluky je to odměna. V životě bych si nemyslel, že se tohle může stát," řekl Rulík k zisku světového zlata po 14 letech. "A po 39 letech se to povedlo zopakovat doma v Praze. Myslím, že docela dobrý. Zní to hezky," dodal s úsměvem Rulík.
Finálový zápas byl dlouho na vážkách, až teprve necelých 11 minut před koncem pohnul bezbrankovým stavem David Pastrňák, výhru pak pojistil do prázdné branky David Kämpf.
"Byl to trošku taktický zápas. V sobotu se Švédy (7:3) nám to tam napadalo, ale hrát hned druhý den není lehké. Švýcaři mají také svojí kvalitu. S přibývajícím časem to bylo o gólmanovi. A ten náš byl skvělý. Neudělal chybu. Lukáš Dostál byl super zkoncentrovaný, nevypadl z něho puk, výborný skvělý výkon," chválil Rulík.
Hodně se mu zamlouvala soudržnost a bojovnost jeho týmu. "Byla větší a větší. Rozhodla standardní situace po buly. Bylo to o tom, kdo dá ten první gól. Jsme rádi, že se to povedlo nám. Potom Švýcaři zapnuli a šli do rizika, my jsme malinko stáhli sestavu a věřili jsme, že to uhrajeme."
O vítězný gól se postaral jeden z nejlepších hráčů světa současnosti Pastrňák. Tak trochu symbolicky, protože za předchozí tři starty na turnaji nebodoval.
"Jednoznačně ukázal, že je rozdílovým hráčem. V útočném pásmu je to ohromně nebezpečný hráč, který když dostane takovou šanci... Měl tam střelu z voleje po signálu, Švýcaři o tom vůbec nevěděli, nezachytili to, a on to trefil. To je přesně jeho parketa. Jsem strašně rád, protože jsme na buly na téhle straně čekali. A tohle byla první ve druhé polovině zápasu. Klukům se to povedlo," podotkl Rulík.
Co se mu v závěru, když pojistil výhru David Kämpf, honilo hlavou? "Nic, jen koho pošleme na led, protože jsme se snažili vyhnout za každou cenu tomu, aby jejich první lajna šla na naší první lajnu, protože ta nebyla zase až tak defenzivně silná. A jejich první lajna znamenala zhruba asi sedmdesát osmdesát procent jejich produktivity. Tak to jsme se snažili si ohlídat, protože to není jednoduché, když jste v pozici hosta. Museli jsme udělat všechno proto, abychom to uváleli," řekl.
I když zásluhy odmítal, byl rád, že k cíli vedla cesta, kterou si s ostatními členy trenérského štábu připravili. "Kolikrát si to můžete připravit, ale ono to nevyjde. Jsem rád, že se to všechno povedlo. Ale musím říct, že je to hlavně o hráčích. To mistrovství vyhráli kluci, ne my trenéři. Jsem rád, že jsem zvolil ty správné hráče. Myslím, že dokázali, že byli nominováni oprávněně. Odvedli fantastický výkon, protože neprohrát na MS v základní hrací době, to nevím, kdy se naposledy stalo. Od nich opravdu skvělý výkon," chválil mužstvo Rulík.
O svém přínosu hovořit nechtěl, byť je zřejmé, že má na velkém triumfu výrazný podíl. "Jsem takový, jaký jsem. A jiný nebudu. Ať se ten zápas povede, nebo ne, zůstávám stále stejný. Životní hodnoty vnímám i jinde než jenom ve sportu. Snažím se to brát s nadhledem. Po úspěších vždy ohromně gratuluju hráčům," vysvětlil Rulík.
Zodpovědnost za nominaci ale nesl on. Když oznámil v Brně po Českých hrách její finální podobu, čelil i některým pochybnostem. "Hodně jsem se tím zaobíral, bylo to pro mě nesmírně důležité. Taky jsem si pozval do Brna nadstandardní počet hráčů, abych se v tom zorientoval a viděl, jak zvládají mentální stránku," připomněl.
"Byl jsem tam na ně neskutečně ostrý, na mistrovství už pak samozřejmě ne. To pro mě bylo klíčové - vidět, jak reagují. Pak jsem udělal volbu a jsem strašně rád, že to kluci potvrdili. Jejich výkonnost byla neuvěřitelná, forma gradovala. A zvládli i poslední krůček, který je nejtěžší. Navíc doma, když jsou všichni plni očekávání," ocenil Rulík.
Ocenil práci celého realizačního týmu. "Je skvělý a táhne za jeden provaz. Ti lidi jsou úžasní, neskutečně zkušení i jako hráči s ohromnou porcí zápasů v NHL. Jsou pokorní, skromní a pracovití. Když se to spojí v jednotný celek, hráči to vnímají. Přenese se to na ně," uvedl osmapadesátiletý kouč.
"Realizační tým je širší než obvykle, ale trend k tomu jednoznačně spěje. Jinak byste neměli všechno takhle připravené. Marek Židlický výborně pracoval s beky, Tomáš Plekanec chystal power play a speciální týmy, Jirka Kalous nám připravoval podklady k sestavám, postaral se o všechno, aby do detailu sedělo. Ondra Pavelec neskutečně nachystal gólmany, nebyla tam žádná rivalita, žádná řevnivost. Přijali svoje role. A nechci zapomenout ani na Patrika Augustu s Pavlem Grossem, z hlediska skautingu udělali ohromnou práci. Pomohli nám, každý, kdo v týmu byl, se na tom úspěchu podílel," vyjmenoval Rulík své spolupracovníky.
V čem byl jeho tým nejsilnější? "Soudržnost, týmovost, obětavost, srdce. Když jsem viděl před rokem Němce a Lotyše, ničím jiným to neuhráli," připomněl senzační medailisty z loňského šampionátu.
I když není ani na velké oslavy, tu přímo v šatně si užil. Kdo ho ale polil, nevěděl. "Asi prezident Petr Pavel. Ten může. Ale ne, ten stál vedle mě," připomněl Rulík vzácnou návštěvu v kabině. Z televizních záběrů bylo patrné, že největší podíl na koučově zmáčené košili měl Pastrňák. "Asi to udělali kluci, já to neviděl. Měl jsem to v očích. Strašně to pálilo, tak jsem je musel zavřít," řekl Rulík.