Angažmá v Pardubicích si užívám. Semifinále s Hradcem bych tolik neprožíval, říká Sedlák

Reklama
Reklama
Reklama
Další
Reklama
Reklama
Reklama
Angažmá v Pardubicích si užívám. Sérii s Hradcem bych tolik neprožíval, říká Sedlák
Lukáš Sedlák patří mezi nejlepší hráče v lize.
Lukáš Sedlák patří mezi nejlepší hráče v lize.Profimedia
Stejně jako v základní části táhne i v play off Lukáš Sedlák (30) svými výkony Pardubice, které prošly do semifinále bez ztráty jediného zápasu. Nyní pár dní očekávály dalšího soupeře, kterým je nakonec mistrovský Třinec. Sedláka nechávala v klidu i možnost bojů proti rivalovi z Hradce. "Já bych to zřejmě prožíval úplně stejně jako jakoukoliv jinou sérii," prohlásila největší hvězda Dynama.

Sedlák přišel na východ Čech v rozjeté sezoně přímo z NHL a jeho výkony jednoznačně dokazují, že se v nejprestižnější hokejové lize světa neocitl náhodou. V extralize si ve 24 zápasech připsal 27 bodů (15+12) a skvěle si vedl i ve čtvrtfinálové sérii proti Olomouci, kde ve třech zápasech zaznamenal pět bodů. Dostal však také jednozápasový trest za kontroverzní zákrok na Jakuba Orsavu.

Konec základní části nebyl z pohledu Pardubic úplně ideální, mnozí o vás začali pochybovat. Teď jste ale všem vyslali poměrně jasný vzkaz, že jste pořád ten silný tým, berete to tak?

"Úplně bych nechtěl říct, že je to přímo vzkaz, nicméně ani my jsme nebyli spokojeni s tím, jak to skončilo. To už je však dávno za námi. Nezdá se to, ale je celkem těžké hrát ten poslední měsíc, když víte, že vám v podstatě o nic nejde. A ta naše pozice byla více méně jasná... I když si říkáte, že hrajete na sto procent, začnou vypadávat maličkosti. Já jsem samozřejmě strašně rád za to, jak jsme vstoupili do play off a že jsme se vrátili k naší hře, kterou jsme předváděli předtím. Teď jenom doufám, že v tom budeme dál pokračovat."

Konečný stav série (4:0) vypadá na papíře celkem jednoznačně, jak jste to ale viděl vy přímo na ledě? Překvapila vás něčím Olomouc?

"Věděli jsme, jak bude hrát, a to se pak potvrdilo. Myslím si, že ten první zápas jim taky trochu otevřel oči v tom, že zjistili, jak proti nám hrát nemůžou. V dalších utkáních se vrátili k trochu těsnější obraně, ale je možné, že jim prostě jen ten první duel úplně nevyšel. Pak bylo těžké se proti nim prosazovat, v obraně hráli výborně, přesto jsem toho názoru, že jsme byli po většinu té série aktivnější a šli jsme si za tím. Byly tam i těžší okamžiky, kdy jsme hráli dlouho 0:0, nebo když jsem byl vyloučený a prohrávali jsme 2:4. Celkově jsme ale celou sérii hráli to, co jsme chtěli. Samozřejmě tam byly i momenty, kdy jsme z toho trochu vypadli a stálo nás to nějaké góly. Nyní je potřeba, abychom se soustředili na to, abychom hráli svou hru po celých 60 minut, ne jen po 45 nebo 50."

O Olomouci je známo, že umí hrát pro soupeře velmi nepříjemný styl hokeje, častokrát jste to pocítil i vy sám. Jak snášíte tvrdou hru do těla?

"Mně to úplně nevadí, ale samozřejmě jsou i některé zákroky, které mě naštvou. Vadí mi především fauly, které omezují ve hře hokeje. Chápu, že hokej by měl i trochu bolet a sám rád hraju tvrdě a nevadí mi, když nějakou ránu přijmu. Počítal jsem s tím, že to tak bude, jelikož skoro každý tým proti nám hraje podobným stylem. Dá se říct, že jsme na to byli připraveni a nechtěli jsme si na to stěžovat, jako tomu bylo například v základní části. I já osobně jsem nechtěl v těch zápasech vyjadřovat nějakou nespokojenost směrem k rozhodčím, naopak jsem se chtěl soustředit sám na sebe a na náš tým."

Ve čtvrtfinále se mohl tým spolehnout především na vaši formaci s Tomášem Hykou a Davidem Ciencialou. Našli jste potřebnou chemii?

"Myslím, že jsme si na sebe už zvykli, přeci jenom jsme spolu odehráli ke 30 zápasům, takže už o sobě víme, známe své návyky a dokážeme daleko lépe předpovídat to, co ten druhý udělá. Já s Tomášem už jsme tohle měli díky společnému působení v Čeljabinsku, nyní už to skvěle funguje i s Davidem. Jenom doufám, že v tom budeme pokračovat dál. Nevím, zda to vyloženě naše lajna táhla, protože dobré věci tam měly i ostatní formace, což je pro play off důležité."

Celou základní část jste se trochu trápili na přesilovkách. Po prvním zápase, kde jste dvě využili, už další přesilovková trefa nepřišla. Čím to je? Je na to v tréninku kladen velký důraz?

"Před čtvrtfinálovou sérií se na tom pracovalo hodně, nicméně pak mezi zápasy už na to natrénování tolik času není. Ono i když se podíváte na ostatní série, ty přesilovky jsou těžké. Když se s některým týmem potkáváte pořád dokola, už to má soupeř načtené a těžko ho něčím překvapíte. To už je pak asi hlavně o hráčích, aby nějakým způsobem zaimprovizovali, zkusili něco překvapivého. Myslím, že konkrétně v našich přesilovkách to bylo hodně o poměrně nepřesných nahrávkách, díky čemuž pak spoluhráč nemůže pořádně vystřelit, nebo mu puk přeskočí hokejku. Přesilovky musíme trošku vyladit, ale to si říká úplně každý…"

Také v play off potvrzujete, že patříte mezi nejlepší hráče v lize. V čem vidíte svou největší přednost? 

"Těžká otázka, ale řekl bych, že asi ve čtení hry. Kolikrát dokážu být ve správný čas na správném místě, nebo si díky tomu, že vidím, jak se hra odvíjí, dokážu najet do správného prostoru, kde mám trošku času a můžu s tím pukem něco udělat. Myslím si, že v extralize je daleko víc šikovnějších hráčů, kteří mají lepší střelu nebo techniku. Takže tohle považuji za svou největší výhodu a pak taky hodně bruslím, což je asi má druhá silná stránka."

Předpokládám, že protihráči vás nemají asi úplně v lásce i kvůli fyzické hře, kterou během zápasů často využíváte. Vyslechnete si toho během zápasů asi dost, že?

"Poměrně jo, je tam spousta narážek, ale to tak prostě v hokeji je a patří to k tomu. Já dělám to samé, možná ne v takové míře, ale ty emoce tam vždycky jsou, takže si k tomu taky něco řeknu. Snažím se hrát hlavně férově, což po tom zákroku (na Jakuba Orasavu), který se stal, zní trochu blbě, nicméně to nebyl žádný úmysl a nechtěl jsem ho do té hlavy trefit. Snažím se hrát férově a nedávat lokty nahoru, osekávat a podobné věci. Když člověk hraje tvrdě, občas se nějaké zákroky v té rychlosti bohužel stanou. To samé se pak děje i vůči mé osobě, když se blbě otočím, nebo sehnu, trefí mě do hlavy."

Velmi rychle jste se stal oblíbencem pardubických fanoušků, což dokazuje i jedno video z Olomouce, kde jste nemohl kvůli trestu nastoupit. Jak si užíváte angažmá v Pardubicích?

"Já si to užívám, což je vidět i na té hře. Je super hrát za Pardubice. Fanoušci jsou výborní, skvěle fandí a na každý zápas chodí plná nebo skoro plná arena. Já jsem jenom rád, že jsem se jim zalíbil tím, jak hraju a že mě podpořili, i když jsem nehrál. Bylo to pro mě takové příjemné zpestření, nikdy jsem to nezažil a jsem jenom rád, že jim můžu dělat radost a snad jim ji budu dělat i dál."

Je na to sice ještě celkem brzy, nicméně věříte, že by vás neměla minout nominace na letošní MS?

"Doufám, že dostanu pozvánku a budu se moct poprat o závěrečnou nominaci. Když se budu hodit trenérům do nějakého konceptu, na nějaké místo v sestavě, budu samozřejmě rád a udělám pro to všechno. Na mistrovství světa jsem nikdy nebyl. Vždycky mě to nějakým způsobem minulo, ať už kvůli tomu, že jsem byl v Americe, nebo jsem byl zraněný, nebo byl covid. Nikdy jsem ani neměl šanci o něj zabojovat, takže pokud tu šanci dostanu, budu hrozně rád."

Vaší velkou výhodou může být právě zmíněná komplexnost a to, že umíte zahrát na jakémkoliv postu, v jakékoliv roli…

"Ano, myslím si, že je to moje velká výhoda. Už v Americe jsem cestoval tak nějak všude. Hrál jsem na centru, na křídle, první i čtvrtou lajnu. Jak jsem řekl, pokud se budu trenérům někam hodit a je jedno, zda to bude první, nebo čtvrtá formace, budu rád a určitě o místo na MS zabojuju."