Poletín vstoupil do nové sezony WHL ve velkém stylu. Český útočník, který v zámoří nosí dres Kelowny Rockets, zaznamenal v prvních 10 zápasech pět gólů a čtyři asistence, což ho aktuálně řadí na třetí místo týmové produktivity s minimálním odstupem na nejlepší. Po loňském úspěšném ročníku dostává ještě větší prostor a zodpovědnost, což skvěle dokumentuje jeho vysoký ice-time.
Nově si zvyká také na pozici centra. "Myslím si, že mi to může do budoucna pomoct v tom, že budu využitelný na více pozicích," říká talentovaný forvard, jehož v roce 2025 draftovali NY Islanders ve čtvrtém kole ze 106. místa.
Prozradil také, že čas od času mu v Kanadě připomenou jeho řádění z loňského MS do 20 let. Tehdy největšímu favoritovi na zlato dal nejprve dva góly v základní skupině a následně Kanadu v semifinále vyřadil z boje o nejcennější kov vítězným gólem minutu a 24 sekund před koncem třetí třetiny. V současné chvíli se ale soustředí především na výkony ve WHL, kterými by si chtěl zajistit další pozvánku na prosincové MS U20.
Jak se změnila vaše role v týmu oproti loňské sezoně?
"Sice jsem měl velkou roli už dřív, ale letos je ještě větší, a s ní i očekávání. Dostávám spoustu prostoru, hodně hraju, všechny situace. To je taky jeden z důvodů, proč jsem se vracel, protože jsem chtěl být v téhle pozici. Jsem rád, že zatím naplňuji ta očekávání. Většinou hraju přes 22 minut na zápas, o víkendu jsem hrál dokonce 26 minut, takže ta role je určitě velká."
Stanovil jste si před startem ročníku nějaký svůj cíl, třeba co se týče získaných bodů?
"Snažím se na body úplně nekoukat. Samozřejmě je to nějaké měřítko, ale svým stylem hry se snažím co nejvíc pomoct týmu. Hraju na obě strany, v oslabení, ve všech situacích. Spíš se koukám na to, abych se pořád zlepšoval, učil a byl co nejvíc platný ve hře jako takové."
Uplynulá sezona z vašeho pohledu nebyla vůbec špatná. V čem nicméně vidíte svůj největší progres?
"Důležité bylo zvyknout si na severoamerický styl hokeje na menším hřišti. Je to mnohem rychlejší. Zároveň se tu i hodně cestuje. Když se podívám do téhle sezony, začal jsem hrát centra, takže se zlepšuju i v téhle části hry. Zatím to vypadá docela dobře a myslím si, že mi to může do budoucna pomoct v tom, že budu využitelný na více pozicích."
Vraťme se k přípravě na novou sezonu, kde jste v dresu NY Islanders nastoupil k zápasu s NJ Devils. Jak jste si to užil?
"Bylo to skvělý, výborná zkušenost. Jeden zápas jsem odehrál už loni, takže jsem věděl, do čeho jdu, a nebyl jsem tak nervózní. Určitě jsem si to užil. Hrálo se v New Jersey a jak v naší, tak v jejich sestavě bylo dost Čechů, takže to byla hezká třešnička na konec kempu. Dodalo mi to další motivaci a směr, kterým chci jít."
Zmíněný duel jste odehrál po boku krajana Vladimíra Draveckého. Jste spolu v kontaktu i přes sezonu?
"Určitě jsme. Oba jsme nemohli uvěřit, když ho tohle léto draftovali Islanders. Já jsem byl draftovaný rok předtím a celý rok jsme vtipkovali, že by ho taky mohli vzít. Na reprezentačních srazech jsme spolu na pokoji a už pár let jsme velmi dobří kamarádi. Takže jsme pořád v kontaktu. Když jsme se tam sešli, tak to byl hezký pocit a oba jsme si to užili."
Jak celý kemp z vaší perspektivy proběhl? Setkal jste se třeba s hvězdami typu Matthew Schaefer?
"Celý kemp jsem si užil. Dostanete náhled do toho, jak to tam chodí a kde chcete jednou být. Je to skvělý nástroj, jak se zase někam posunout. Vidět hráče, na které jsem dřív koukal v televizi a vzhlížel k nim, a teď si s nimi zahrát, je taky kus splněného snu. Určitě by bylo hezké se tam jednou usadit natrvalo. Schaefer je úplně unikátní případ. V organizaci je hodně výrazný a hned o něm víte, když přijde do šatny. Známe se z loňského kempu, takže bylo fajn ho zase vidět. Jeho příběh je opravdu speciální."
Dokázal byste vypíchnout jednoho hráče, který na vás v kempu udělal největší dojem?
"Bylo to poprvé, co jsem poznal Ondru Paláta. Ve všech rozhovorech před draftem jsem ho zmiňoval jako hráče, ke kterému bych se přirovnal. Takže bylo hezké ho poznat a vidět ho na ledě naživo. Samozřejmě i Víťa Vaněček je super kluk. Celkově jsme tam měli hezkou českou partu. Všichni hráči jsou nějakým stylem unikátní. Je neskutečné být s nimi na jedné lodi. Ještě před pár lety jsem byl přitom doma na Slavii a koukal na ně v televizi. A teď tam je třeba Bo Horvat – hráč, který byl na olympiádě a teď je kapitán NY Islanders. Je to skvělá zkušenost a vážím si toho."
Jakým typem útočníka chcete být?
"Určitě nějaký typ two-way útočníka. Chtěl bych být silný na buly, což je důležitý aspekt vítězných týmů a vítězných zápasů. Zároveň být hráčem, který bude dávat správný příklad týmu, odvádět takovou tu černou práci, hrát hodně kolem branky a v soubojích využívat svoji postavu."
Existuje ještě nějaký hráč, ke kterému vzhlížíte, případně si od něj berete inspiraci?
"Například Matthew Tkachuk nebo Anders Lee. Oba jsou pro soupeře nepříjemní hráči a zároveň lídři. Vždycky se snažím být nějakým stylem lídr a tímhle způsobem pomáhat týmu."
Jak moc jste s Islanders v kontaktu přes sezonu? Dostáváte od organizace konkrétní zpětnou vazbu nebo doporučení, na čem pracovat?
"Ano, dostávám. Mám dva development trenéry, se kterými mluvím. Řešíme i specifické situace v zápasech, máme video rozbory apod. Pracujeme na různých věcech."
Teď přesun k mládežnické reprezentaci, kde jste si loni na MS U20 udělal velké jméno. Především pak v zápasech s Kanadou jste zazářil. Připomínají vám to v zámoří?
"Občas to tady slyším. Moje rodina, u které bydlím, má teď jasnou odpověď, když se jich někdo ptá, koho mají ubytovaného: ‘Jestli jste koukali na dvacítky, tak ten, co nám dal gól v semifinále a poslal nás domů.’ Takže to tady občas slyším, ale je to spíš hezký pocit a hrozně rád na ty momenty z dvacítek vzpomínám. Byl to určitě jeden z nejlepších, ne-li nejlepší hokejový zážitek zatím."
Loni byl šampionát v USA, letos se odehraje v Kanadě. A český výběr na domácí tým narazí opět už v základní skupině. To se musíte hodně těšit, že?
"Určitě. Zrovna jsme si o tom s Vojtěchem Čihařem psali, že se těšíme. Teď se samozřejmě snažím mít co nejlepší start, abych si zase řekl o nominaci. Určitě mě to hrozně láká a bylo by úžasné to zažít znova."
Letos už to bude pod novým trenérem Janem Tomajkem. Všiml jste si už nějakých rozdílů v herním pojetí?
"Každý trenér je trošku jiný a možná tam nějaké rozdíly byly, ale řekl bych, že to bude podobné. Dvacítky jsou hlavně o dravosti, přímočarosti a o tom, jak se k tomu postavíme my. Myslím, že máme dostatečně dobrý tým na to, abychom navázali na minulé roky."
Ještě na skok do minulosti. Před odchodem do zámoří jste byl ve Finsku. Proč jste si vybral právě tuhle cestu?
"Šel jsem trochu dřív, protože na Slavii v tu dobu nebyla extraliga, ani ta juniorská. Rozhodoval jsem se, kam se posunout. Bylo to mezi Českem a zahraničím, a nakonec zvítězilo Finsko. Lákalo mě osamostatnit se, zkusit jiný život a jiný styl hokeje. Jejich škola je úspěšná, proto jsem zamířil tam."
Jak vás angažmá ve Finsku připravilo na odchod do zámoří?
"Určitě jsem se hodně posunul v bruslení, což byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem tam šel. Další velký bonus byl, že jsem se v druhé sezoně propracoval do áčka a odehrál 23 zápasů, takže půlku sezony jsem hrál v áčku. Na konci jsem si zahrál i nepříjemnou baráž, což byla brutální zkušenost, protože jste pod obrovským tlakem a stojí na tom celé fungování organizace. Bylo to zajímavé a dalo mi to spoustu zkušeností."
Jak jste na tom byl s jazykem? Hádám, že Finsko mohlo být celkem dobrý mezikrok před odchodem do Kanady.
"Určitě mi to pomohlo. Dalo mi to takový základ a když jsem dorazil do Kanady, tak jsem to ještě vylepšil. Byla to taková hezká postupná cesta."
Dotaz možná trochu mimo hokej. S Finskem úzce souvisí saunování a určitě jste se mu nevyhnul. Je to něco, v čem pokračujete?
"Mám to rád. Nevím, jestli za to může Finsko, ale bylo tam toho hodně. Kdykoliv je teď šance jít do sauny, tak ji využiju."
S přechodem do Kanady souvisí i úzké kluziště a dlouhé přejezdy autobusem. Jak dlouho jste si na to zvykal?
"Na hřiště a styl hokeje mi to moc dlouho netrvalo, protože to sedí mojí hře. Vždycky jsem měl radši, když se hrálo na menším hřišti, takže mi to sedlo. Jediné, co je fakt náročné, je cestování. S tím se člověk musí naučit pracovat a nějak to přetrpět."
Našel jste na to aspoň částečný recept?
"Snažím se v autobuse vždycky spát. Pak nějaké protahování a mobilita po příjezdu do města, abych se druhý den cítil použitelně. Začal jsem dělat dva programy od Yoga For Hockey, což mi pomáhá. Důležitá je i hydratace. Takže nic speciálního, jenom je potřeba se o sebe starat a úplně to nezanedbat."
Co Kelowna jako město? Líbí se vám tam?
"Je to tady nádherné. Hrozně jsem se sem těšil, speciálně na to prostředí. Je to fakt krásné město uprostřed hor, hned na jezeře. Všude jsou krásné výhledy, vinice, sady… Možná jedno z nejlepších měst, ve kterých můžete v Kanadě hrát."
Ve dnech volna máte i jiné vyžití mimo hokej?
"Je tady spousta trailů, takže s klukama chodíme na různé túry. Počasí tady je podobné jako v Česku, takže tu není taková zima a pořád se dá něco dělat, třeba jít k jezeru. Vyžití je tady ideální. Pak je tady hodně populární golf. V Kelowně a okolí je asi 20 golfových hřišť, takže kdykoliv je volnější chvíle, tak rád jdu. Hřiště jsou tady nádherná, takže si to užívám. Akorát na to bohužel není moc času."
V týmu máte ještě svého krajana Jakuba Frola. Trávíte spolu hodně času?
"Docela jo. Je příjemné tady mít nějakého Čecha. Známe se už docela dlouho, takže jsem ho sem trošku naverboval, když to řeknu blbě. Užíváme si to."
Jedním z vašich spoluhráčů je také možná budoucí jednička draftu Madden Daneault, který patří v týmovém bodování k nejlepším, ačkoliv je mu stále teprve 15 let. Mohl byste o něm něco prozradit?
"Je to hrozně hodný kluk, mám ho rád. Snažím se o něj starat, je to takový menší bráška. Je neskutečné, jak vyniká v tak mladém věku. Trochu mi připomíná Connora Bedarda, když je na ledě. Má také skvělou střelu a bruslení. Zajímavé je, že se vůbec nebojí, hraje i do těla a chodí před branku. Je takový nepříjemný, takže určitě má velkou budoucnost."
Váš bratr František aktuálně působí ve Finsku, nicméně i on byl draftovaný Kelownou. Existuje šance, že byste si ještě letos spolu zahráli v zámoří?
"Nevím, jestli letos, ale asi nějaká šance je. Řešili jsme to už před sezonou. Byl se tady podívat, ale nakonec se rozhodl ještě setrvat ve Finsku. Každý má samozřejmě svou cestu, ale je vždycky hezké se s ním zase potkat na ledě."