Jubilejní desátý Dakar z pohledu řidiče pro vás nemohl dopadnout lépe, vrátil jste se jako vítěz. Takže hodnocení rallye by mělo být snadné.
"Bylo to pro mě určitě ten nejlepší Dakar. Byl opravdu složitý, ale pro náš tým jednoduchý, protože se nám nic vážného nestalo. Potěšilo mě, že to bylo náročné, to nám vyhovuje. Kamiony jsou takřka v každém týmu z pohledu výkonu či motorů stejné, ale rozdíly jsou v detailech, jako je například vyvážení či posádka. A samozřejmě je to také o tom, jak dokážete v kritických momentech reagovat, o tom je celý Dakar."
Vy jste je tentokrát zvládali bez potíží?
"Když cokoliv přicházelo, tak jsme si s tím uměli poradit. Mluvím napříkad o empty quarter, kde je to hodně o psychice nebo o premiérové dvojetapě Chrono 48. Jejích prvních dvacet kilometrů bylo paradoxně asi těch nejhorších z obou dvou dní. Ty bylo třeba překonat – na trati – ale také v hlavě. Jakmile k tomu nedojde, tak to nezvládnete. Tam jsme to zlomili a navíc jsme sváděli krásný souboj s Mitchelem van den Brinkem, se kterým jsme navíc měli takovou dohodu."
To není úplně obvyklé, ne?
"U Chrona jsme si tak trochu řekli, jak budeme postupovat, protože tam člověk vážně cítí, že to musí nějak přežít. Byl to vlastně dost zajímavý moment, stáli jsme spolu v bodě A a přemýšleli jsme, jestli budeme pokračovat do bodu C. Odkývali jsme si to a zároveň si potvrdili, že kdo bude první, toho druhého vytáhne. Za každých okolností. Věděli jsme, že si můžeme věřit a byl to skvělý pocit."
I tak ale počítám, že to nepřebije pocit stát na stupních vítězů jako ten nejlepší?
"Stát na stupních vítězů a poslouchat českou hymnu bylo neuvěřitelné."
Vrátil bych se ještě ke zmiňované Chrono 48. Bylo důležité do ní startovat z první pozice?
"Naprosto, to byl zásadní moment, ačkoliv taktika byla ta, že do těchto klíčových etap budeme startovat ze druhé nebo třetí pozice. Důležité bylo i to, kdo jel před vámi. My jsme například tady odstartovali a dva kamiony nás hned předjely. Nevyjel jsem první trychtýř, kde se před nás dostal Mitchel a v dalším jsem zapadl a museli jsme se hrabat ven. Tam na nás navíc málem skočil Victor Versteijnen. To nebylo příjemné, technik David Švanda už nám hlasil ´bacha, přijde rána´, ale naštěstí se to nestalo. Pak jsme je v průběhu oba předjeli a byla to taková naše one-man show."
Ve druhé polovině Dakaru bylo vidět, že pneumatiky rozhodují a že vy jste zvolili dobře a pravidelně získáváte minuty k dobru. Jak se to povedlo?
"Záměrně neřeknu všechno, protože tenhle Dakar byl vážně o pneumatikách. I nám se dvakrát podařilo udělat gumu, tentokrát to bylo hodně kvůli tomu, že bylo všude strašně moc prachu. Mrzelo mě to, vím, že to byla moje chyba, ale i když jsem věděl, jak s tím pracovat, tak to nešlo. Nicméně je třeba jet hodně hlavou a vnímat, jak na tom pneumatiky jsou. Je jasné, že se budou přehřívat a že nemohou zvládnout veškerou jízdu po kamenech. Výkon a rychlost auta jsou prostě moc vysoké, ale to je nutnost, abychom mohli být rychlí. V tu chvíli je to prostě o tom managementu pneumatik."
Doma jste teprve pár hodin, už vám došlo, že jste vítězem Dakaru, nebo to do hlavy teprve naplno dorazí?
"Hodně mi to docvaklo vlastně hned ten první den v cíli, a to proto, že jsme obratem museli na tři různá podia. Dojeli jsme zhruba ve dvě hodiny a následně jsme byli neustále na nohou. Dělali jsme rozhovory, slavili jsme, a to všechno až do dvou do rána! Únava šla stranou, to je známka toho, že nás táhl adrenalin a euforie. Až brzy ráno jsme jeli do hotelu spát. Hodně silné to pak bylo i s fanoušky v Praze na letišti a doma v Sedlčanech. Slavily s námi stovky lidí, to bylo nádherné. Pocitově to bylo krásné, jen mě mrzelo, že energie už jsem tam tolik neměl."
Stihl už jste přemýšlet nad budoucností a možnou obhajobou?
"Jet znovu a vítězství obhájit bude samozřejmě ještě těžší. Je třeba najít ambici a odhodlání. Vítězství znamená, že každý v týmu něco obětoval. V mém případě to bylo plno energie a času, navíc je třeba dbát na zdraví a také na rodinu a je otázka, dokdy jsme ochotni všichni tohle dělat. A na to aktuálně nedokážu odpovědět. Já jsem momentálně šťastný a spokojený s tím, jak všechno funguje. V rámci sportovní kariéry je to nádhera, vždyť jsme přece vyhráli Dakar. Řešit teď obhajobu? To ne, to si nechám na později."