Nominace do reprezentace? Nějaké náznaky jsem měl, přiznal debutant Voženílek

Reklama
Reklama
Reklama
Další
Reklama
Reklama
Reklama

Nominace do reprezentace? Nějaké náznaky jsem měl, přiznal debutant Voženílek

Daniel Voženílek poprvé oblékne reprezentační dres mezi dospělými.
Daniel Voženílek poprvé oblékne reprezentační dres mezi dospělými.Profimedia
Daniel Voženílek ještě celou sezonu 2019/20 strávil v prvoligových Litoměřicích a připsal si v ní jediný start v extralize za Pardubice, teď se v 26 letech těší na debut v reprezentaci. Zlomové bylo jeho následné angažmá v Motoru České Budějovice. Letos v létě se dohodl s mistrovským Třincem a při své cestě vzhůru si pardubický odchovanec vysloužil místo v elitní formaci Ocelářů.

Když se dočkal pozvánky pro Švýcarské hokejové hry od kouče Kariho Jalonena, nebyl překvapený. "Už před první nominací jsem měl nějaké náznaky. V Třinci je kvalitní tým, spousta kluků má zkušenosti z reprezentace," řekl Voženílek v rozhovoru s novináři.

"Když o tom kluci v kabině mluvili, tak jsem se trochu pousmíval. Po náznacích jsem si říkal, že to možná bude pravda. A potom mi volal pan (sportovní manažer Třince) Peterek, že mluvil s někým z realizačního týmu, že pojedu na tenhle turnaj," řekl účastník dvou MS dvacítek v letech 2015 a 2016.

Z druhé ligy až do reprezentace

Cestu k šanci v národním týmu si prošlapal převážně v druhé nejvyšší soutěži. Hrál ji i v sezoně 2016/17 ve Finsku za celek RoKi z Rovaniemi, už předtím v Česku v Třebíči, Šumperku a Prostějově, pak následovaly Litoměřice, k tomu občas šance mezi elitou v Pardubicích. V extralize, kde hrál i za Spartu, má na kontě 215 utkání a 61 bodů za 27 branek a 34 asistencí.

"Už loni na Spartě jsme se tomu trochu smáli. Každý z nás má trochu jinou cestu. Třeba Filip Chlapík, co jsme se neviděli, se dostal do NHL, viděl tam nějaké stadiony a já jezdil třeba do Kadaně. Ondra Mikliš třeba do Bolzana. Nakonec jsme se sešli v jednom týmu. Hokejové cesty jsou různé. Já tady vesměs celý tým znám. Myslím, že vím, jaká je to úroveň. Už se těším na první zápas, až uvidím, jaké to bude," konstatoval Voženílek.

"Musím říct, že když se podívám na tým, tak je tady strašně moc hráčů, co jsem s nimi jezdil na mládežnické turnaje. Snad půlka týmu ročníky 1995, 1996 a 1997. Říkal jsem si, že by bylo hezké s nimi být. Jsem rád, že se to podařilo a jsme tady společně," uvedl.

V Třinci je Voženílek maximálně spokojený

Do Třince si jej vybral ještě bývalý trenér Ocelářů Václav Varaďa, který je dovedl třikrát za sebou k titulu. Po jeho konci Voženílek znejistěl. "Přivedl mě Venca Varaďa. Trošku jsem pak znejistěl a volal jsem agentovi, jestli se nic neděje. Nakonec pan Moták i pan (asistent trenéra) Országh mi říkali, že jsem skvělý hráč, že jsou za můj příchod rádi. Ani jsem takový prostor v Třinci úplně nečekal. Našli mi takovou roli a snažím se jim to splácet," podotkl Voženílek.

"Od prvních tréninků jsem nastupoval s Liborem Hudáčkem a Andrejem Nestrašilem, tam se to nějak hledalo. Hraju teď s Martinem Růžičkou a Tomášem Marcinkem, což jsou skvělí hráči. Mají za sebou spoustu titulů. Až teď při zraněních mě přesunuli na centra, protože ho taky umím. Třinec je momentálně asi nejlepší tým v Česku, co se týče úspěchů určitě. Jsem rád, že jsem důležitou součástí takového týmu. S tím se pojí, že jsem dostal nominaci," uvedl Voženílek.

V Třinci je po všech stránkách maximálně spokojený. "Je to menší město. Co se týče hokeje, tak je to neskutečné. Teď jsme se s klukama v šatně bavili, že ani hráči ve Švýcarsku nemají to, co je v Třinci. Jsem rád, že jsem v takové organizaci," řekl otec tří dětí. Před Vánoci jej rodina musí doma oželet. "Z Třince je navíc hodně cestování, takže jsem ani jednu adventní neděli nebyl doma. Ale je to sport a moje práce, kterou mám rád," dodal Voženílek.