"Porazila jste naší šampionku, tak se nezlobte, že se budu ptát trochu naštvaně," zazněla na úvod omluva od jednoho z polských novinářů. "Promiňte, omlouvám se," rozesmála se Ostapenková. Zatímco polští fandové vstřebávají, že po dlouhých 75 týdnech končí vláda Šwiatekové, osobitá lotyšská tenistka měla náladu výjimečně dobrou.
Zápas, který v pondělí nad ránem odehrála, by se na její poměry mohl nazvat výjimečným. Opět to byla třísetová bitva, stejně jako i tři její předchozí duely v New Yorku. Jenže tentokrát to nebylo trápení, nýbrž exhibice.
"Víte, že jste dnes udělala jen 20 nevynucených chyb?" Pohled do tváře zpovídané vítězky byl všeříkající. Culila se, občas hledala vhodná slova. Do New Yorku nepřijela zrovna v dobrém rozpoložení a třeba v duelu 2. kola s Elinou Avanesjanovou vyrobila oněch nevynucených chyb rovných 80!
Pravda, Šwiateková jich udělala ještě méně, pouze 18. Ale vzhledem k agresivní hře, kterou její soupeřka praktikovala, to byl jeden z mála parametrů, ve kterém měla navrch.
Při jednom z vítězných forhendů naměřili Ostapenkové rychlost 132 km/h. Rána jako z děla. "Viděla jsem všechny její zápasy, které tady hrála, analyzovala jsem její hru a moc dobře jsem věděla, co funguje. Iga má nerada zápasy proti někomu, kdo hraje tvrdě a rychle. Potřebuje víc času, aby si mohla připravit pozice. Bylo jasné, že když budu hrát agresivně, můžu ji dostat do problémů," vyprávěla Lotyška.
Prozatímní kletba?
Podobných sérií je v tenisové historii pomálu. Velikán Ivan Lendl nemohl v grandslamových finále přijít na chuť podobně agresivní hry Borise Beckera, prohrál všechna tři. Nejmarkantnější šňůru bez porážky drží švédský fenomén Björn Borg proti Američanovi Vytautasovi Gerulaitisovi. Vítěze Australian Open 1977 a finalistu French Open a US Open porazil ve všech 17 vzájemných střetnutích.
Ani Šwiateková nedokázala na podsaditou lotyšskou ranařku zatím najít recept. Poprvé se s vítězkou Roland Garros 2017 potkala ještě jako teenagerka. Na trávě v Birminghamu v roce 2019 v prvním setu schytala "kanára" a nakonec byla ráda, že uhrála aspoň dva gamy. V říjnu 2021 už byla hráčkou TOP 10, ale stejně v Indian Wells neuhrála s Ostapenkovou ani set.
Třetí souboj už vypadal nadějněji, v únoru 2022 v Dubaji vedla 1:0 na sady, pak však ztratila kontrolu nad zápasem a i když nakonec vybojovala tiebreak ve třetím dějství, znovu musela přijmout prohru. A počtvrté? Podobná písnička. "Ona proti mně hraje dobře, tak to bylo vždycky. Jsem zklamaná z toho, jak dramaticky klesla úroveň mé hry. Když mívám špatné dny, nejdřív hraju špatně, ovšem pak se mi daří věci opravovat a skóre dohánět. Teď to bylo úplně jinak. Opravdu nevím, co se s mou hrou stalo," smutnila Šwiateková.
Na polskou suverénku zřejmě opravdu dolehla tíha okamžiku. A Ostapenková to věděla. "Bylo zřejmé, že bude pod tlakem. Když šla do zápasu, určitě si uvědomovala, že jakmile prohraje, ztratí pozici světové jedničky. Takže jsem se jí to snažila komplikovat, prosazovat svou hru a bojovat o každý bod. Věděla jsem, že přijde čas, kdy budu mít své šance," prozradila svůj plán.
Pokud Šwiateková v roce 2023 získala první set, bylo pravidlem, že vyhraje celý zápas. Stalo se to padesátkrát v řadě. Až doteď. Ostapenková ukázala, že se zápasy s polskou fenoménkou dají i otáčet. A co víc, ve třetí sadě to byla opravdová dominance. Stav byl už 5:0 a nakonec světová jednička jen těsně unikla kanáru. Poměr vítězných forhendů ze třetí sady byl všeříkající: 14:5 pro Lotyšku.
Začít myslet jinak
Možná si teď Polka bude moci odpočinout a tlak, který na ni byl vyvíjený, se utlumí. "Být číslem 1 pro mě znamená hodně. Byla to skvělá etapa, ale poslední týdny byly vyčerpávající. Teď začnu dělat to, co řešili Roger, Novak nebo Rafa – soustředit se pouze na turnaje, ne na ranking," plánovala Šwiateková. I když jedním dechem dodala: "Normálně se na čísla nedívám, i když je miluji. Jako mladá jsem vždycky snila o překonání rekordů, a ráda bych těch 75 týdnů ještě někdy překonala. Ale i tak jsem šťastná, že jsem se stala první Polkou, která vyhrála grandslam. A také být jedničkou bylo skvělé…" Déle než ona vydržely na trůnu v kuse jen Steffi Grafová a Martina Hingisová.
A Ostapenková? Tu čeká další výzva. Pokud se New York těšil na čtvrtfinálový střet světové jedničky s domácí oblíbenkyní Coco Gauffovou, možná je trochu zklamaný. Mladá Američanka to ale proti Ostapenkové nebude mít vůbec jednoduché. "Potkaly jsme se v Austrálii a byl to skvělý zápas. Budu si to chtít užít, je fantastické být zase ve čtvrtfinále, zvlášť tady v New Yorku," vzpomíná rodačka z Rigy na utkání, které v Melbourne vyhrála 2:0 na sety.
Však to také byl v posledních letech její ojedinělý postup mezi osm nejlepších na grandslamu. Po titulu z Paříže, který získala ve svých 19 letech, si prý v současnosti konečně tenis užívá. "Bylo těžké zvyknout si na tolik pozornosti. I tlak cítíte, každý očekával, že budu dál vyhrávat. Chvíli mi trvalo, než jsem se s tím vším sžila, ovšem teď už jsem dospělejší. Cítím se zase dobře, hraju uvolněně a moc o tom nepřemýšlím. Prostě mě to baví."