V nejlepším okamžiku, který zastihl italský klubový fotbal za posledních 17 let, kdy se do čtvrtfinále Ligy mistrů dostaly hned tři jeho celky, se v posledním kole před reprezentační pauzou střetly hned čtyři těžké váhy. A protože Lazio, AS Řím, Inter i Juventus za sebou měli těžká vystoupení na evropské scéně, trochu se předpokládalo, že vyvrcholení zimní části sezony nebude ideální.
Co však obě klání postrádala z hlediska fotbalové krásy, se dohnalo v předzápasových či pozápasových vyjádřeních. A v hlavním městě také u laviček či následně v šatně... Zpátky se ve svém rozčílení nedrželi ani jejich severští kolegové, nicméně v Miláně se zloba vyjadřovala pouze před mikrofony. A nesměřovala ani tak na soupeře, jako spíše na sudí.
To proto, že jediná branka, kterou dal Juventus, padla po sporné situaci, jež mnozí bez váhání označí jako hru rukou. VAR však provinění Adriena Rabiota za zásadní neshledal a kouč Massimiliano Allegri mohl slavit. Výhra se navíc zrodila přesně tak, jak to má rád. Stačil na ni jediný gól, který dal Juventus hned ze své první střely na branku, a také rekordně nízké procento držení míče: 30,8 % – to je nejméně od roku 2004, kdy se v Itálii začala podobná data sbírat.
Trenér soupeře Simone Inzaghi neměl pochyb, že rozhodnutí bylo "skandální a hrubě ovlivnilo průběh zápasu," nicméně faktem zůstává, že Inter byl na druhém místě předstižen Laziem a v tomto ročníku prohrál už devět ligových utkání. Po úvodních 27 kolech má na svém kontě tolik porážek dokonce teprve podruhé v tomto století. A rázem se zase musí ohlížet.
Sedmý Juventus totiž ztrácí na šestou Atalantu čtyři body, ale ani sedmibodové manko na první čtyřku nevypadá neřešitelně. Bianconeri si v neděli výrazně zvedli náladu, když poprvé od ročníku 1976/77 porazili Inter dvakrát v jedné sezoně, aniž by od něj dostali jediný gól. Nebýt bodového odpočtu, je Juventus na druhém místě s čtyřbodovým náskokem na Lazio. Je nutné připomenout, že do konce sezony se ještě bude probírat odvolání Juventusu, které může být teoreticky i vyslyšeno. A odpočet může zmizet.
Však kouč Allegri razí už několik týdnů teorii "bodů získaných na hřišti", která zavání posvátnou klubovou mantrou o počtu "titulů získaných na hřišti". Někteří jdou však ještě dál. Takový obránce Bremer po výhře nad Interem prohlásil, že Juventus získal na hřišti 56, možná 58 bodů. Jde o velmi zajímavou teorii, která zřejmě počítá s tím, že by Bianconeri měli být za své útrapy ještě dvěma body odškodněni.
Ještě o poznání veseleji bylo v Římě, kde tradičně došlo i na fyzický kontakt. Derby della Capitale bylo přitom ochuzeno o své dvě hlavní postavy. Na straně Lazia nemohl nastoupit pro zranění nejlepší střelec Ciro Immobile, na opačné zase musel klání někde tajně v útrobách stadionu sledovat potrestaný José Mourinho. Ten navíc "za trest" na oplátku nehovoří s médii, takže zůstáváme ochuzeni o jeho pohled na celou věc.
Římané přikládali do ohně dlouho před začátkem duelu a svou jedinou možnost využil i portugalský stratég, který se po postupu v Evropské lize ve Španělsku ptal, jestli Lazio po svém vyřazení z Evropské konferenční ligy "zamíří ještě do nějakého třetího poháru." Výsledkem toho bylo samozřejmě urputné klání a také strkanice mezi oběma lavičkami. Tu žlutočervenou vedli drsní Mourinhovi asistenti, o jejichž zápasnických schopnostech ví celá Evropa.
Utkání se neobešlo ani bez červených karet, přičemž tu zásadní dostal obránce AS Roger Ibaňez. Podobně jako jeho kolega Kumbulla minule proti Sassuolu ji i on obdržel již v prvním poločase. A to se potom hraje špatně, zvlášť, když je vaší jedinou strategií urputná defenziva. Lazio obranný val soupeře prolomilo ve druhé půli, když skóroval Mattia Zaccagni.
Závěr střetnutí okořenila vzájemná potyčka Bryana Cristanteho a Adama Marušiče, kteří byli odměněni červenými kartami. To hlavní ale teprve mělo přijít. Před římskou šatnu se "omylem" dostal Alessio Romagnoli, který se přišel dotázat, jestli mají jeho soupeři v záloze ještě nějaká vyjádření: "Teď už nic neřeknete?", což nechtěl nechat bez povšimnutí – již zcela vysvlečený – obránce AS Gianluca Mancini, který na soupeře z kabiny hned vystartoval a počastoval ho mírnou urážkou.
Situaci se jal uklidňovat prezident Lazia Claudio Lotito, jenže zrovna v ten samý moment se na scéně zjevil José Mourinho v doprovodu svého bodyguarda a asistenta Fotiho. Mourinho už dostal od delegáta povolení ke vstupu do šatny (oficiálně bylo po zápase) a při pohledu na Lotita si neodpustil poznámku ve stylu "Na koho čumíš?".
Lotito vysvětlil, že on je prezident Lazia, zatímco o Mourinhově roli v Římě sám nic neví. O pár metrů dal už málem došlo na pěsti, když se k sobě dostali útočník Lazia Luis Alberto a již zmiňovaný římský asistent Foti. Různé zdroje pak ještě hovoří o tom, že římský kondiční trenér Rapetti se pustil do nerovného boje ve stylu sám proti všem, ve kterém ho pak přišel podpořit klubový analytik Cerra (mimochodem rovněž v trestu). Vášně ale nakonec ochladly a všichni se vydali domů.
Hráč kola
Hned dvakrát skóroval v neděli po obědě Manolo Gabbiadini, který pomohl svému celku k cenné výhře nad Veronou 3:1, přičemž obě své trefy vměstnal do úvodních 35 minut. Pro Sampdorii šlo teprve o třetí ligové vítězství v tomto roce, ale z hlediska nadějí do závěru sezony bylo nesmírně důležité.
Kouč Dejan Stanković stále v záchranu věří, byť Sampdoria ztrácí na Spezii devět bodů a vzájemným obíráním se o body nahrávají celky v sestupovém pásmu spíše svým protivníkům. Ve hře ale zůstává stále ještě 33 bodů a naděje tedy žije. A hlavní zásluhu na tom má Gabbiadini, přičemž krásná byla především jeho druhá trefa.
Gól kola
Nejdůležitější branka kola tentokrát padla z penalty a postaral se o ni Zlatan Ibrahimovic z AC Milán. Nestárnoucí Švéd sice svou 156. trefou v Serii A, čímž vyrovnal například současného trenéra italské reprezentace Roberta Manciniho, prohře v Udine 1:3 nezabránil, vstoupil však nesmazatelně do historie. V 41 letech a 166 dnech se totiž stal nejstarším střelcem v nejvyšší italské soutěži.
Paradoxní je, že Ibrahimovic překonal dosavadního rekordmana Alessandra Costacurtu, který držel svůj zápis od roku 2007, kdy se rovněž jako hráč AC Milán rovněž trefil z pokutového kopu proti Udinese. Zlatan se navíc do důchodu nechystá, sám prohlásil, že pokud se bude cítit dobře, chce pokračovat a Rossoneri podle něj potřebují zkušenosti. Současný tým podle něj střídá dobré a špatné časy jako na houpačce právě kvůli svému mládí.