Veselý má v sobě touhu dál udivovat. Zápas za zápasem. Urostlý pivot (213 cm, 110 kg) si tak na hřišti získal úctu svých kolegů a stal se lídrem jednoho z největších klubů starého kontinentu, Barcelony. Dokázal to i zkraje roku mimořádným výkonem, kterým v Eurolize zdecimoval obhájce trofeje Real Madrid 27 body.
Jak se cítíte ve vůdčí roli?
"Vzhledem k mé kariéře a zkušenostem si myslím, že to přišlo přirozeně. Snažím se pomáhat svým spoluhráčům zlepšovat se. Každý den. A pak, letos je situace jiná, protože máme méně kluků s více zkušenostmi v Eurolize."
Správná definice by mohla znít "tichý lídr", že?
"Vlastně se čas od času také rád ozvu. Ovšem je pravda, že nejsem člověk, který by rád hodně mluvil. Ale když cítím, že je správná chvíle, také rád promluvím přede všemi. Obecně však radši pomůžu spoluhráči osobně, když vidím, že nemůže najít řešení svého problému. Pokud je to ale potřeba, nevadí mi křičet jak na tréninku, tak při zápasech."
V pátek večer vás v Eurolize čeká duel proti Olimpii Milán, v jejímž dresu by se po zranění mohl opět objevit Nikola Mirotic, do minulé sezony kapitán Barcelony. Co jste se od něj naučil?
"Oba jsme se učili jeden od druhého. Je to specifický hráč – skvělý střelec za tři body, ale také rozhodný z nízkého postu. Mohu říct, že jsem hrál s výborným basketbalistou. Jeho schopnost využívat své tělo je skutečně velkolepá. Měli jsme spolu skvělý vztah."
Vy jste vynechal poslední duel ve španělské nejvyšší soutěži, už druhý z posledních tří. Proč?
"Při tak nabitém kalendáři mezi Euroligou a domácí ligou se snažíme s minutáží nakládat co nejlépe. Neexistují lehké zápasy, ale když je možnost, trenér se snaží nechat odpočívat ty, kteří hrají nejvíc."
Ve Španělsku i v Evropě dominuje Real Madrid. V posledním zápase jste však ukázali, že i ten lze zdolat...
"Jsou to úřadující evropští šampioni a ke každému zápasu proti nim přistupujeme s velkou motivací. Chceme je porazit. Ale není to snadné, protože když s nimi ztratíte koncentraci a motivaci třeba jen na dvě minuty, zápas vám otočí."
Barcelona těží z české osy Satoranský – Veselý. Jak přijemné je hrát s kamarádem?
"Je to jeden z důvodů, proč jsem si vybral Barcelonu. Chtěl jsem si se Satym zahrát i v klubu. Byl jsem zvědavý a teď můžu říct, že jsem rád, že jsem to udělal. Rozumíme si."
Přesuňme se k národnímu týmu. Kvalifikace na EuroBasket začíná brzy, z vaší skupiny s Řeckem, Nizozemskem a Velkou Británií nepostoupí jediný tým. Jaký je pro Česko nejschůdnější soupeř?
"Nečekají nás žádné lehké zápasy. Co se týče Řecka, záleží na tom, koho nasadí, ale řekl bych, že jsou určitě nejsilnějším týmem ve skupině. A mezi Velkou Británií a Holandskem nevím, koho vybrat. Jejich soupiska je plná dobrých hráčů, praktikují agresivní basketbal. Nebude to jednoduché."
Jaký je váš cíl v národním týmu?
"Dostat se na EuroBasket a uvidíme, co se na turnaji stane. Máme velmi zkušenou skupinu hráčů. Hrajeme spolu už víc než 10 let a myslím, že pro mnohé z této generace to bude poslední velký turnaj."
Jak moc ji bolí neúčast na olympiádě?
"Upřímně řečeno ani ne tak moc. Účast na Hrách byla samozřejmě skvělá zkušenost, ale musíme si být vědomi svých kvalit. Kvalifikovat se na olympiádu bylo opravdu něco výjimečného. Všichni jsme byli ve skvělé fyzické i psychické pohodě, ale není snadné se tam probojovat pokaždé. Nejsme Srbsko. Samozřejmě bych tam rád byl, ale musíte být také realisté."