V tuto chvíli za sebou máte tři zápasy v NHL, už jste to nějak vstřebal?
"Učím se každý den, každé střídání, každý trénink. Je toho tady spoustu nového. Abych řekl pravdu, úplně jsem nečekal, že to bude až takhle náročné. Není náhoda, že je NHL nejlepší a zároveň nejnáročnější hokejová soutěž. Pod to bych se klidně podepsal."
Kdy jste se poprvé dozvěděl, že nastoupíte k zápasu NHL?
"To, že budu na 100% hrát, jsem zjistil na pátečním rozbruslení, tedy v den zápasu proti San Jose. Samozřejmě jsem byl nadšený."
Jaká byla reakce rodičů? Byli přítomni přímo v aréně?
"Rodiče byli šťastní, že si plním sny a přáli mi hodně štěstí. Na zápas bohužel dorazit nestihli, navíc jsme po pátečním utkání odjížděli na venkovní trip. Když ale v hlavním týmu zůstanu déle, určitě se přijedou podívat."
Váš první zápas mohl být okořeněný gólem, ve druhém střídání jste jel sám na gólmana Jamese Reimera. Co scházelo k první brance?
"To zakončení se nepovedlo tak, jak bych chtěl. První co mě napadlo, bylo vystřelit mezi nohy a bohužel to nevyšlo. Asi jsem byl trošku překvapený - druhé střídání a já jedu sám na bránu. Možná díky bohu, že jsem nic nevymýšlel, protože to bych možná ani nezakončil."
Ve druhém zápase už to ale vyšlo a proti Philadelphii jste vstřelil první gól v NHL.
"První gól přišel nakonec asi dřív, než jsem čekal a jsem za to hrozně rád. Musím říct, že mi to dodalo i sebevědomí a uvědomil jsem si, že bych tu NHL mohl vlastně hrát."
Se Seguinem v lajně? Sleduji ho několik let
Na premiérový gól vám nahrával hvězdný Tyler Seguin, se kterým spolu s Masonem Marchmentem nastupujete ve formaci. Jak se vám s nimi hraje?
"Zatím se pořád poznáváme, ale už teď mohu říct, že se mi s nimi hraje dobře. Jsou to skvělí hráči. Například Seguina už sleduji několik let, je to jeden z nejlepších hráčů v NHL. Také Marchment měl loni výbornou sezonu, takže jsem rád, že hraju právě s nimi. Jak už jsem ale řekl, stále se učím. Trochu mi přijde, jako kdyby oni byli na vysoké škole a já jsem přišel do první třídy na základní."
Během zápasu bylo vidět, že právě Seguin s vámi během zápasu hodně komunikuje.
"Je to tak, hodně spolu mluvíme, a to i s Marchmentem. Celkově se celá naše formace snaží hodně komunikovat, abychom byli na stejné vlně a pořád se lepšili."
Dostal jste od trenéra Petera DeBoera nějaké speciální úkoly?
"Žádné jsem neměl, nicméně v prvé řadě jsem si měl plnit defenzivní povinnosti. Na druhou stranu jsem měl být aktivní při forčekingu a hrát tvrdě."
V týmu jsou i ostřílení borci jako Jamie Benn nebo Joe Pavelski, dostal jste od nich nějaké rady do prvního zápasu?
"Ani ne, hlavně mi říkali abych si to užil, nesvazoval se taktikou a hrál svoji hru, díky které jsem se do NHL dostal."
K prvnímu zápasu v NHL patří i sólové kolečko při rozbruslení. Jak jste si ho užil?
"Užil jsem si ho opravdu moc. Už jsem slyšel názory, že je to trapný, že by se to nemělo dělat, ale za mě je to skvělé. Kolikrát jsem to sledoval, když tohle kolečko čekalo některé debutující Čechy nebo jiné hvězdy. Za mě je to nějaké ocenění dosavadní práce a toho, že se dostanete do NHL."
AHL je rychlejší než extraliga
Po přechodu z extraligy jste se v zámoří hodně rychle adaptoval, asi vám hodně pomohla předchozí zkušenost z juniorské soutěže, kterou jste kdysi hrál.
"To určitě, zároveň mi pomohlo i to, že jsem od trenérů dostal velký prostor a měl jsem v létě dobrou přípravu. Dá se říct, že se sešlo všechno dohromady, díky čemuž mi vyšel i start sezony."
Už jste si vyzkoušel Tipsport extraligu, AHL i NHL. Dokážete ty soutěže z vašeho pohledu porovnat?
"NHL je zatím to nejtěžší co jsem hrál, zatím jsem se nedostal do té fáze, abych si po zápase mohl říct: "ano, to je ten výkon, který jsem chtěl předvést". V tuto chvíli je to pro mě stále nové a rychlé, zároveň ale věřím, že takový zápas přijde co nejdřív a budu se na ledě cítit více komfortněji. Co se týče AHL, tak ta je podobně rychlá jako NHL, ale není tam tolik systému a můžete tam vidět spoustu mladých kluků. Zároveň je AHL podstatně rychlejší než extraliga. Tipsport extraligu vidím jako takový mix AHL a NHL, akorát na evropském kluzišti."
V Dallasu nosíte na dresu číslo 22, je za tím nějaká symbolika?
"Vůbec ne. Všechna čísla, která jsem kdy nosil, mi byla přiřazena a stejně tak tomu bylo i v Dallasu. Například v Pardubicích jsem dřív chtěl číslo 17, ale ta už visí u stropu."
Když jsme u Pardubic sledujete na dálku výkony svého bývalého zaměstnavatele?
"Ano sleduji. Neříkám, že vidím každý zápas, ale na výsledky se vždycky podívám. Určitě jsem rád, že se jim letos daří."
První sen jste si díky zápasům v NHL už splnil, jaký je ten další? Stanley Cup?
"To by určitě nebylo špatné (úsměv). Můj další cíl je nicméně o něco skromnější, což znamená, že si v NHL chci vydobýt nějakou pozici. Jak už jsem říkal, hokej jsem se učil hrát posledních 20 let, nicméně teď přichází ta největší zkouška. Je to hodně o zkušenostech. Říkal jsem si, že bych mohl mít oproti klukům výhodu v tom, že jsem byl dvakrát na mistrovství světa. To možná fungovalo v AHL, ale v NHL to zřejmě úplně neplatí."