Krejčíková vyhrála dva turnaje za sebou. V Tallinu ani v Ostravě nenašla přemožitelku, vítěznou sérii protáhla na devět vítězných zápasů a třešničkou na dortu byl skalp nejlepší tenistky současnosti Igy Šwiatekové. Aleš Kartus si oddechl, trpělivá práce se vyplatila.
Jak vy sám prožíváte takový triumf?
"Jsem šťastný, že se to takhle povedlo. Po tom zranění chvíli trvalo, než jsme se dostali do nějaké slušné formy, aby měla Bára z tenisu zase radost. Hodně mi to připomíná loňskou sezonu, kdy jsme vyjeli na turnaj do Štrasburku, který vyhrála, a pak vyhrála i Roland Garros.
Cítíte, že Krejčíková je nyní zase zpátky ve staré formě, díky které vyhrála i grandslamový titul?
"Ona samozřejmě ví, čeho je schopná. Když bude hrát průměrně, tak z toho radost mít nemůže. Potřebovala zase nastartovat výkony ve svém levelu. A pak v momentě, kdy se to povedlo, bylo potřeba jen vyhrát nějaký těžký zápas s dobrou hráčkou, aby si zase uvědomila, že patří mezi nejlepší a že nejlepší může porážet."
Mluvíte možná o momentu kdy se vše zlomilo. Byl to nějaký konkrétní zápas?
"Hned v prvním kole v Tallinnu hrála s Tomljanovicovou. Ta má letos za sebou čtvrtfinále US Open, Wimbledonu a Cincinnati, a to byl poměrně těžký los pro první kolo. Takže myslím, že hned tenhle moment. A vždycky je pro ni důležité porazit Bencicovou, která ji vyřadila na olympiádě a je to světová hráčka největšího kalibru. Těžko konkretizovat některý z těch zápasů, ale když se podívám, koho všeho porazila v Tallinu i tady, tak má za sebou spoustu zápasů s těmi nejlepšími a teď je strašně důležité, aby byla zdravá. Když bude zdravá, bude hrát výborně.
Barbora má za sebou maratonská utkání. Myslíte, že rozhodovala i fyzička?
"Pravda, že s Bencicovou hrála tři hodiny a 22 minut, teď ve finále se Šwiatekovou tři hodiny a 16 minut. Nějak se nám zápasy prodlužují…"
Bára je nabouchaná
Ale Šwiateková si spíš stěžovala, že moc nestíhala…
"V tom případě budu pozdravovat kondičního trenéra Tomáše Breicetla. Odvedl výbornou práci. Nejezdí s námi často, ale teď byl turnaj v Česku, tak tu byl s námi. Máme ho jinak jako pomoc na telefonu. S Bárou kondici děláme sami, podle jeho kondičního programu. Zavolám mu, jaká je situace, on podle toho okamžitě sestrojí nějaké cvičení a my jdeme hned po zápase ještě cvičit. Báře to hodně pomáhá, lidově řečeno je nabouchaná."
Přesto v zápase se Šwiatekovou musela být silnější i v hlavě. Aktuální světová jednička je známá svou mentální silou, v jejím týmu je i psycholožka.
"Bára byla psychicky silná, když měla šňůru na Roland Garros. Jenomže psychicky silní můžete být jen tehdy, když věříte svým úderům. A když pinknete do míčku a nevíte, proč skončí metr v autu, tak nemůžete být psychicky silní. Teď už ví, kam jí lítají míče, je zpátky. A já jí říkám: podle statistik jsi loni uměla nejvíc právě tyhle klíčové okamžiky, kdy rozhoduje hlava. Ty jsou alfou a omegou celého tenisu."
Byl jste po jejím boku i v době, kdy se nedařilo. Bylo to hodně náročné období?
"Bylo, ale bylo jen potřeba vydržet. Pořád máme stejné metody a principy. Říká se, že když máte čtrnáct dní chřipku, tak vám čtrnáct dní trvá, než se zase dostanete do formy. Bára byla zraněná tři měsíce, tak to holt chvíli trvalo. Problémem bylo, že i když měla zraněný loket, tak jsme nemohli dělat kondici, měli jsme ji zakázanou, protože se nám hojení lokte začalo zhoršovat."
Musel jste v sezoně řešit pochyby, zda jste na správné cestě?
"Když se vám nedaří tak pochybujete vždycky. A tak jsme začali dělat to, co jsme spolu dělali od začátku. Chodili jsme se dívat na zápasy ostatních. Já chodím vždycky, ale Bára poslední dobou nechodila. Teď jsme zase začali a při zápasech jsme se bavili a ona koukla i na nějaké své zápasy z loňského roku. Potřebovala se v tom zase zorientovat."
Propuštění? O tom nepadlo ani slovo
Takže jste neměl strach o to, že by vás čekalo propuštění?
"Říká se, že když se nedaří, tak první letí trenér. Ale my spolupracujeme už čtyři roky, takže jsem žádné pochybnosti neměl. Na tohle téma nepadlo jediné slovo. Vůbec jsme to neřešili, řešili jsme jen, aby se vrátila zpět, kam patří, a zase měla z tenisu radost."
Možná ji probudilo to období s úspěchy v deblu?
"Bára má tenis strašně ráda a proto hraje i čtyřhru, kterou bych jí nejradši úplně zakázal. Ale to nejde, když vyhrajete za rok tři grandslamy (úsměv). Každá mince má dvě strany. Čtyřhra samozřejmě velice pomáhá, ale jenom do jisté míry. Debl vám pomůže v momentě, kdy na US Open vypadnete ve druhém kole a sbalíte si kufry ve středu, což je strašné, protože turnaj ještě ani nezačal. Vítězství na US Open oběma velice prospělo. Ale když začnete končit turnaje ve finále, tak je to další disciplína navíc."
Krejčíkovou jsme měli za antukářku, ale ona nyní vítězí i na tvrdých kurtech. Co je její nejlepší povrch?
"Měla štěstí, že povrch, který má nejraději, byl v Tallinu. Je to takový ten středně rychlý beton, kdy ona ještě stíhá variovat hru, ale může zapojit tlak na soupeřku. Kdyby to bylo o kapánek rychlejší, jako Tallin, byl by to přesně její povrch. Má ráda pravidelné odskoky, které jsou na betonu, a kdy její tlak píše a ještě stíhá variovat."
Takže vítězství na Roland Garros bylo možná i mimo plán?
"Celý život hrála na antuce, antuku má velice ráda, jen s přibývajícím časem, jak se dostala mezi světovou špičku, tak se na antuce tolik nehraje, tudíž se na ní ani netrénuje. Po vítězství na Roland Garros jsme se více specializovali na to, co máme častěji, což jsou tvrdé kurty."