Victor Olatunji svůj talent naplno ukázal v sezoně 2020/21, kdy v druhé nejvyšší lize na Kypru nasázel v 15 zápasech 20 branek, čímž si vysloužil prestižní angažmá v AEK Larnaka. Tam ovšem doplatil na velkou konkurenci, což vedlo k jeho přesunu do Liberce, kde o sobě dal vědět především díky vyrovnávající brance na 2:2 proti Slavii v 24. kole FORTUNA:LIGY.
Když se podíváme na vaši kariéru, je velmi zajímavá. Začala na Slovensku, že?
"Když tahle příležitost přišla, byl jsem ještě v Nigérii. Jako dítě jsem snil o Evropě, o velkých klubech. Přesun na Slovensko jsem bral jako první krok."
Následoval přesun do Rakouska. Jak byste tamní fotbal srovnal s tím slovenským?
"Řekl bych, že to byl ještě další krůček. Možná bych zmínil lepší zázemí a celkovou organizaci, ale bohužel zrovna udeřil koronavirus, takže se vše zavřelo."
Ve střední Evropě jste byl více na očích než v Africe, díky čemuž přišel přestup na Kypr. Proč zrovna tam?
"Jak jsem zmínil, Mattersburg, kde jsem působil, se zavřel, stejně jako všechny kluby. V poslední den přestupového období jsem dostal nabídku z Kypru. Působili tam někteří Nigerijci, kteří hráli i za reprezentaci. Je to rychlejší soutěž, byla to pro mě dobrá příležitost odejít, protože jsem chtěl hlavně hrát."
Brzo jste se přesunul do Larnaky, která je jedním z největších klubů na Kypru. Ze začátku jste hrál celkem dost, ale pak téměř vůbec. Jak to?
"Po přestupu na Kypr jsem měl dobrou sezonu v Alki Oroklini, kde jsem dal dvacet jedna gólů. Vyhlédla si mě Larnaka. Je to velký klub s velkými cíli a velmi kvalitními hráči. Na každé pozici byla obří konkurence. Platilo to i o útoku, kde byli na jednu pozici snad čtyři hráči. Moc jsem se od nich ale naučil."
I když to nebylo ideální, zahrál jste si i v Evropské lize. Byly to největší zápasy vaší kariéry? Jak na ně vzpomínáte? Třeba ty proti Fenerbahce.
"Doteď to byly rozhodně největší zápasy mé kariéry. Každý malý kluk chce hrát v Lize mistrů a evropských pohárech, i když jde jen o předkola. Takže ano, zatím jde určitě o největší zápasy v mé kariéře. Zápasy s Fenerbahce byly prostě jiné. Úplně jiná intenzita, jiná kvalita hráčů. Byla to pro mě parádní zkušenost. Nejen ten zápas, ale celé účinkování v Evropě."
V Liberci jste od zimy. Co za tím přesunem stálo? A nebál jste se přesunu ze slunného Kypru do zmrzlého Liberce?
"Sedli jsme si s vedením AEK a shodli jsme se, že pro mě bude nejlepší, když budu co nejvíc hrát. Měl jsem více nabídek z různých klubů i zemí. Ale Liberec o mě stál už v létě. Měl jsem z toho dobrý pocit. Jde o další krok v mé kariéře. Sníh ani zima mi vůbec nevadí, hřeje mě totiž to, že hraju fotbal. První zápasy ani dny ale nebyly lehké. Když žijete někde, kde je pořád sluníčko, a přesunete se někam, kde je sníh, je to těžké. Musel jsem se chvíli adaptovat, to nebudu lhát."
Trenéry jste hned zaujal a dostáváte velký prostor. Čekal jste, že se chytnete rovnou od začátku?
"V Liberci jsem se od první chvíle cítil velmi dobře. Musel jsem se ale přiučit novému prostředí a novému hernímu stylu, a to velmi rychle. Jsem tu pro to, abych ze sebe odevzdal to nejlepší. Abych se stal lepším hráčem, dal hodně gólů, ale také proto, abych pomohl Liberci dosáhnout na všechny cíle, které má."
Naposledy jste naplnil titulky novin díky gólu proti Slavii. Uspěl jste v poslední minutě, jaké to bylo? I skrz to, že šlo o hodně vyhrocený zápas.
"Byl to skvělý pocit. Dát gól v poslední minutě je vždy výjimečné, tím spíš, když týmu zajistím alespoň bod. Důležité ale je, že jsme jako tým odehráli dobrý zápas. Vyhrocené zápasy si užívám, o to víc mě to totiž motivuje."
Váš gól padl po spolupráci s Mohamedem Doumbiou. Je to něco, na co se můžeme těšit i v budoucnu?
"My dva jsme si velmi blízcí, hodně spolu komunikujeme. Než mi přihrál, mrknul na mě, viděl mě. Viděl, kam nabíhám. Jakmile jsme se střetli pohledem, věděl jsem, že to dobře dopadne. Dobře jsem si zpracoval míč – na tréninku na tom dost pracuju, takže jsem rád, že se to ukázalo i v zápase – a pak už jsem jen zakončil."