"Je to něco, proč jsme sem přišli před těmi XY lety, kdy jsem doufal, že si tady o ten titul zahrajeme. Jsem rád, že jsme tam, že se nám to opravdu podařilo, ale pořád si myslím, že nás čeká ještě hodně práce, abychom si mohli říct, že jsme úplně spokojení. Finále je samozřejmě hezká věc, je to úspěch pro město i pro lidi, ale tím, že jsme takhle blízko, tak doufám, že to zvládneme," řekl Smoleňák.
Finále proti Ocelářům bude podle jeho odhadu herně podobné, jako byla sedmizápasová bitva s Vítkovicemi v semifinále. "Myslím, že to bude zase urputné a dlouhé. Oni mají s tímhle obrovské zkušenosti, protože těch finále odehráli za poslední roky spoustu, zatímco my jsme v tomto ohledu nováčci. Bude to pro nás takové učení se za pochodu, ale já věřím té naší touze a chtíči, že ze sebe vydáme maximum," prohlásil Smoleňák.
Očekává vypjatou sérii. "V Třinci je také pár kluků, kteří za to umí vzít. Myslím, že jak spolu budeme hrát hodně zápasů, tak se nějaké konflikty najdou. To snad ani nejde odehrát bez nějakého nas.... nebo konfliktů. Uvidíme, co všechno to finále přinese," podotkl Smoleňák.
Dobře vnímá sílu soupeře s řadou hráčů, kteří mohou sehrát klíčovou roli. "Někdy to lepí Růžovi (Martin Růžička), mají tam Marka Daňa, těch kluků je tam víc. Mají to dobře seskládané a ti kluci jsou spolu spoustu let. Kdykoliv jsme je porazili, když jsme s nimi hráli v základní části, tak to bylo vždy tím, že to sedlo všem z celého týmu. Musíme najít úplně stejnou cestu, aby nám nevypadlo pár kluků z nějakého tempa a formy. Potřebujeme všechny, abychom je porazili," zdůraznil Smoleňák.
S odstupem času se ohlédl i za dramatickou sérií proti Ostravanům. "Bylo to dlouhé a urputné, nad rámec těch sedmi zápasů se odehrálo docela dost, ale já to tak nějak od začátku tušil. Už během toho prvního zápasu mě napadlo a říkal jsem si sám pro sebe, že to bude vždy o jednom gólu a že ta série bude dlouhá. Při vedení 3:0 jsme samozřejmě věřili a chtěli to hned ukončit, ale myslím, že porazit Vítkovice 4:0 na zápasy by bylo nemožný pro jakýkoliv tým v extralize, protože ten tým mají prostě dobrý," konstatoval Smoleňák.
"Jak jsem říkal už v kabině, ty sedmé zápasy si člověk bude pamatovat do konce života, ať dopadnou jakkoliv. Myslím, že kluci, co to zažili poprvé, o tom budou vyprávět. Zůstaly nám vzpomínky, které člověk nezapomene," dodal šestatřicetiletý Smoleňák.
Ve prospěch mužstva Mountfieldu podle něho nakonec rozhodlo, že mělo o trošku více energie. "Byli jsme o něco živější. Tak to na mě osobně alespoň působilo. Přestože jsme hráli spoustu prodloužení, tak jsme síly rozkládali na hodně kluků. A rozhodla také velká týmovost a touha tady něco prolomit a poprvé v historii si tady zahrát to finále," domnívá se Smoleňák.
Síly a energie přes náročné boje Královéhradeckým nechybí. "Jsme na tom dobře, vždyť když si to člověk vezme, tak je před námi posledních čtrnáct dní. Víme, že delší to být nemůže. Každý má teď trošku času, aby se dal do kupy. A když jsme sem přijeli po tom posledním utkání a viděli fanoušky, kteří na nás čekali a podporovali nás, je to další energie, která vás okamžitě nabije. Člověk by před nimi hrál nejradši hned v tu danou chvíli," pousmál se Smoleňák.
"Těším se každopádně na tu euforii celého města, jak jsme zažili třeba v Lize mistrů, když jsme se dostali do finále. Věřím, že teď to bude ještě o něco větší," uzavřel Smoleňák.