Loni v září se dres Chicaga Bulls s číslem 23, který měl na sobě v roce 1998 Michael Jordan při zisku svého posledního titulu v NBA, vydražil v prestižní aukční síni Sotheby´s za 10,1 milionu dolarů (220 milionů korun). Už jen to vyjadřuje velikost basketbalové legendy, která v pátek 17. února slaví šedesátiny.
Muž, který vyhrál hned šest prstenů šampiona NBA a získal stejný počet ocenění pro nejlepšího hráče finálové série, k tomu přidal dvě zlaté olympijské medaile (Los Angeles 1984 a Barcelona 1992), hrál 14krát zápasy All Star, je dvě dekády po konci kariéry stále považován za nejlepšího basketbalistu všech dob.
Dva mistrovské hattricky s Bulls
Už když ho v roce 1984 draftovalo Chicago, mluvilo se o něm jako o budoucí hvězdě. Michael Jordan předpoklady dokázal naplnit. Podprůměrný tým dokázal zvednout svými výkony a v každé sezoně ho dovedl do play off. Na tituly si sice nějakou chvíli musel počkat, ale když v roce 1991 triumfovali Bulls poprvé, byl to jen začátek úchvatné éry, kterou právě on režíroval.
V letech 1991, 1992 a 1993 to byla jeho naprostá dominance, po každých oslavách titulu získal pro sebe i trofej pro nejužitečnějšího hráče finálové série. Třikrát v řadě za sebou to před ním nikdo nedokázal.
Hazard a zavražděný otec
Léto roku 1993 ale bylo jedním z nejtěžších Jordanových období. Už v průběhu sezony se spekulovalo o tom, že propadl hazardním hrám a v červenci toho roku na dálničním odpočívadle zavraždili dva teenageři jeho otce. V říjnu pak před novou sezonou oznámil, že s basketbalem končí.
Začala krátká kariéra Jordana baseballisty. Za necelé dva roky se ale zase vrátil s novou motivací pod basketbalové koše. Sice z toho napoprvé nebyl titul, ale v letech 1996-1998 slavil Michael Jordan druhý mistrovský hattrick a vzápětí oznámil další loučení.
Slabým čarodějem
Přišel však ještě jeden návrat do NBA, tentokrát v dresu Washingtonu Wizards. Jordan poslední comeback spojil s tím, že svůj plat věnoval obětem útoku na New York a Capitol. Zmíněný podpis smlouvy ve Washingtonu se datuje na 25. září 2001, tedy jen 14 dnů po teroristickém útoku na americká města. Dvě sezony s Wizards už ale byly spíš trápením, ač měl pravomoc přivést sebou kouče Douga Collinse a formálně byl jmenován i ředitelem sportovních operací. Po konci kariéry v roce 2003 mu však Wizards slíbenou pozici nedali. Přesto bylo Jordanovo loučení velké. Jeho poslední zápas ve Philadelphii sledovalo přes 21 tisíc diváků, kteří tři minuty stáli a tleskali.
Neúspěšný manažer
Na nevydařenou manažerskou éru u Wizards navazovala další Jordanova kapitola. V roce 2006 vstoupil svým kapitálem do klubu Charlotte Bobcats. Ti se v mezidobí vrátili ke svému původnímu názvu Hornets a Jordan je dodnes jejich majitelem. Lépe mu to ale šlo stejně na hřišti. Charlotte se za 17 let po jeho vstupu do klubu dostalo jen třikrát do play off. A právě kvůli slovům o Jordanových manažerských schopnostech prý skončilo i jedno velké přátelství s další basketbalovou ikonou Charlesem Barkleyem. "Asi 10 let jsme spolu nemluvili, i když jsme několikrát byli ve stejný čas na stejném místě. Michael se urazil kvůli něčemu, co jsem o něm řekl. Do té doby to byl můj nejlepší přítel. Pořád ho mám rád jako bratra, jen jsme oba tvrdohlaví," vysvětloval Barkley svůj vztah v populárním podcastu Let's Go.
S číslem 23, ale nejen s ním
Číslo 23 se stalo díky Jordanově éře uctívané. Na univerzitě a v Clevelandu právě díky svému vzoru hrál se stejným číslem i samotný LeBron James. A klub Miami Heat, za který Jordan nikdy nehrál, na počest legendy číslo 23 vyřadil. Jordan ale měl i dvě epizody s jinými čísly. Když se poprvé vracel do Chicaga, vzal si 45. "Nechtěl jsem už nosit 23, věděl jsem, že můj otec už tam není, aby mě sledoval. Cítil jsem, že je to nový začátek a 45 bylo moje první číslo, když jsem hrál na střední škole," vysvětloval.
Také to bylo jeho baseballové číslo. Epizoda však vzala konec poté, co ve vyhrocené sérii play off 1995 s Orlandem Nick Anderson právě přes Jordana zaznamenal rozhodující koš zápasu a v rozhovoru utrousil, že s číslem 23 býval Jordan lepší.
Jeden zápas ale v roce 1990 Michael Jordan odehrál i s číslem 12 a také u toho bylo Orlando. Důvod byl jiný. V průběhu předzápasové rozcvičky se jeden ze zaměstnanců arény vloupal falešným stropem do šatny a cennou relikvii ukořistil pro sebe. Jordan pak hrál s dvanáctkou na zádech a bez jmenovky.
Last Dance přátele rozdělil
Slavná éra Chicaga Bulls se stala námětem pro několik knižních i filmových zpracování. Nejvýraznějším dílem, které mapuje Jordanovo působení a zisk šesti titulů v NBA, je dokument Last Dance z produkce společnosti Netflix. Přesto právě tato minisérie bývalé parťáky ze zlaté éry poštvala proti sobě.
"Stal se z toho rádobydokument plný lží, aby z něj Jordan vyšel v co nejlepším světle," posteskl si člen úspěšného týmu Horace Grant. Přidal se k němu i Scottie Pippen, který naznačil, že se Jordan snažil současné generaci ukázat, že byl víc než kdokoliv jiný a hlavně lepší než LeBron James. "I když jsme vyhrávali, neměli jsme žádné zásluhy. A většinou jsme byli jen kritizováni za prohry. Jen Michael mohl cokoli, a i když třeba mizerně střílel a pětkrát ztratil míč, pro tisk i veřejnost byl bezchybný," řekl člen slavné éry. I taková byla realita Chicaga Bulls.
Odkazem zůstává Air Jordan
Kromě basketbalových výkonů se nesmazatelně zapsal do historie i příběh nejslavnějších basketbalových bot, které jak samotnému Jordanovi, tak i značce Nike přinesly stovky milionů dolarů. Jordan se přitom původně zdráhal se zástupci tehdy podceňované značky sejít. Jordanův manažer David Falk to proto zkusil přes maminku a ta vycházející hvězdě domluvila. "Řekla mi, že se mi to možná nebude líbit, ale aspoň tam mám jít a vyslechnout je," vzpomínal Jordan na hovor, který z něj v krátké době udělal boháče.
Vedle prvního kontraktu na 2,5 milionu dolarů za pět let získal Jordan i akcie firmy a hlavně dal botám své jméno. Stal se z toho oboustranně výhodný obchod, který dodnes nese oběma stranám velké finanční příjmy. Označení Air označovalo novou technologii Nike pro tlumení dopadů, Jordan bylo jen razítko kvality. V tehdejší době směli hrát basketbalisté jen v bílé obuvi, Jordan však obul červeno-černé boty a za každý zápas platil pokutu. Nezruinovalo ho to, naopak měl ještě větší reklamu.
Dárek k narozeninám
Michaelu Jordanovi je dnes 60 let a k oslavě svých narozenin se rozhodl věnovat 10 milionů dolarů nadaci, která pomáhá plnit přání dětí které trpí vážnými nemocemi. "Posledních 34 let mi bylo velkou ctí, že jsem mohl spolupracovat s Make-A-Wish a pomáhat přinášet úsměv těm, kteří to mají v životě těžké. Být svědkem jejich síly a odolnosti v jejich životních příbězích bylo opravdovou inspirací," dodal.
Tenis má Federera, fotbal Pelého s Maradonou a fanoušci basketbalu nepochybují, že tím nejdůležitějším basketbalistou všech dob byl Air Jordan. "Udělal z NBA, ale i dalších odvětví profesionálního sportu prostředí, jak ho vnímáme dnes. Milionovými smlouvami, reklamou, prostorem v médiích nebo televizními právy se před jeho érou zabývalo jen málo lidí. Pak přišel on," napsal držitel Pulitzerovy ceny a Jordanův životopisec David Halberstam. Odkaz Michaela Jordana je dodnes vidět po celém světě. Nejen v USA, ale i v nejzapadlejších koutech Afriky je čtvrtstoletí po konci jeho éry možné narazit na dres Bulls s číslem 23.