Na začátku zápasu to nevypadalo pro Barboru Krejčíkovou zrovna růžově. A když ve druhém setu přidala Rybakinová neuvěřitelných 11 es, publikum začalo mít pochybnosti o účasti české hráčky ve finále. "Byl to velice náročný zápas, dlouhou dobu jsem tahala za kratší konec. Ale snažila jsem se zůstat v zápase a čekat na příležitosti. A ty přišly," přemítala česká tenistka. Když pak Rybakinové v tiebreaku přestal fungovat servis, přelila se převaha na stranu Krejčíkové.
Jakoby poslední míček přesně dokumentoval rozpoložení obou hráček ve druhé polovině zápasu. Krejčíková byla v pohodě, naopak Rybakinová začala kazit i zdánlivě lehké míče, jako třeba jednoduchý nahraný balon na síti. "Myslím, že tam pro mě hrála světla, tam na to asi neviděla," přemýšlela Krejčíková.
Pár nevynucených chyb pomohlo Krejčíkové uhrát důležité míče a ten nejpodstatnější moment přišel za stavu 4:4, kdy česká tenistka využila jediný nabídnutý brejkbol třetí sady. "Bylo samozřejmě důležité, brejknout to. Pak už jsem mohla jít ten zápas s klidem doservírovat. Ale lámalo se to už dřív." Poslední hra už byla plně v režii Krejčíkové a nakonec přišel i zmiňovaný mečbol, zahraný naprosto sebevědomě po lajně.
Brněnská rodačka je poosmé ve finále turnaje WTA, a jeden titul už v Česku získala, když loni v Praze přehrála ve finále "dvěstěpadesátky" Terezu Martincovou. Jenže o tom, zda bude i v ostravském klání v domácím prostředí, trochu pochybuje. "Uvidíme, kdo vyhraje druhé semifinále a jestli budu doma nebo ne," usmála se v narážce na plné tribuny polských diváků. "Ale zahrát si proti Šwiatekové by bylo hezké. Je to světová jednička a já s ní dlouho nehrála…," dodala. "Ale ať to bude proti jedné nebo druhé, tak tam chci nechat české srdíčko, tu bojovnost, abych pak nemohla litovat."