Hunterová/Mertensová – Hsieh/Strýcová 5:7, 4:6
Barbora Strýcová se stejně jako Su-Wei Hsieh vrátila v dubnu po velmi dlouhé pauze. Původně se chtěla s kariérou rozloučit dříve, ale kvůli pandemii koronaviru rozlučku posunula až po narození syna. Jejím posledním turnajem by měl být závěrečný grandslam roku US Open a ještě předtím bude hrát minimálně domácí Livesport Prague Open.
A možná si to ještě rozmyslí, protože česko-tchajwanský tandem dokázal ve Wimbledonu znovu po čtyřech letech triumfovat, navázat stejně jako v roce 2019 na prvenství Barbory Krejčíkové a Kateřiny Siniakové a vyhrát v All England Clubu i 12. zápas (dohromady v nich ztratily jediný set). Rázem jsou Strýcová se Hsieh ve hře o Turnaj mistryň a ukázaly, že patří k nejlepším párům na scéně.
"Je to šílené. Vlastně tomu stále nemůžu uvěřit, ale je to realita, že?," řekla s úsměvem na tiskové konferenci Strýcová. "Byl to můj sen. Je to velká pohádka, protože je to můj poslední Wimbledon. Nemohla jsem si přát lepší konec," doplnila.
Strýcová se Hsieh si titul poctivě vydřely, na vítězství nad Storm Hunterovou a Elise Mertensovou potřebovaly skoro dvě hodiny. V úvodní sadě dvakrát dotahovaly manko brejku, za stavu 5:4 nevyužily tři setboly v řadě na returnu a do vedení šly až o dvě hry později po skončení dalšího dlouhého gamu a po proměnění celkově šesté šance.
Ve druhém dějství odvrátily dva brejkboly a vypracovaly si nadějný náskok 4:1. Australance s Belgičankou, které byly po cestě do finále naprosto suverénní, se ovšem podařilo skóre srovnat. Následovala však čistá hra v podání česko-tchajwanské dvojice a v 10. hře využila druhý mečbol.
Pro bývalou deblovou světovou jedničku Strýcovou se jedná o druhý grandslamový titul v kariéře, pro Hsieh už o šestý a čtvrtý na posvátném londýnském pažitu. Plzeňská rodačka získala svou 32. trofej ve čtyřhře žen, Hsieh má o jednu méně a na nedávném French Open se radovala s Xinyu Wang.
"Celou dobu mi pomáhala. Vyhrála Roland Garros, teď Wimbledon. Je úžasná. Je skvělé mít takovou parťačku jako je Šu-wej, protože když jsem někdy dole, zvedne mě," ocenila Strýcová.
Od začátku roku 2018 triumfovaly české barvy v této disciplíně ve Wimbledonu už počtvrté z pěti ročníků (2020 se nehrálo). Jedinou výjimkou je předloňský rok, kdy trofeje zvedly nad hlavu Hsieh s Mertensovou.
Strýcová završila z českého pohledu veleúspěšný letošní ročník nejslavnějšího turnaje. Ve dvouhře kralovala Markéta Vondroušová, finále dívčího singla hrála Nikola Bartůňková a juniorské čtyřhry ovládli Jakub Filip s Italem Gabrielem Vulpittou a Alena Kovačková s Laurou Samsonovou.
"Je to ještě speciálnější než v roce 2019. Obě trofeje jsou speciální, ale tahle má za sebou silnější příběh. Porodila jsem syna, dlouho jsem nehrála. Vloni jsem napsala Šu-wej, jestli se sem v roce 2023 zkusíme vrátit a znovu pocítit tu atmosféru. A ona na to: Ano, pojďme do toho. Pojďme se bavit. A teď jsme tady s trofejí. Je to šílené," dodala Strýcová.