Katarský šampionát už si pro diváky připravil celou řadu nečekaných výsledků. Pokud bychom hledali zápas, který byl chaotický, nervózní, emotivní a celkově nevypočitatelný, pak by se na první místo dost možná dostalo utkání mezi Argentinou a Nizozemskem. Duel, v němž sudí rozdal 16 karet! Přitom to od začátku vypadalo, že si Jihoameričané vedení suverénním Messim postup do další fáze pohodlně pohlídají.
Jenže když už jejich fandové začali pomalu slavit, na plac se dostal vytáhlý útočník Wout Weghorst. Sedm minut před koncem snížil a ve 100. minutě dokonce zajistil svému týmu nečekané prodloužení. Byla to ale jen chvilková naděje, protože pokutové kopy nakonec i díky brankáři Emilianu Martínezovi zvládli lépe Argentinci a zůstali jediným jihoamerickým týmem v boji o titul.
Aktuální vítěz Copa América si před semifinále věří a minimálně s ohledem na historii se není čemu divit. Argentinci totiž v semifinále ještě nikdy nepadli a pokaždé, když už se tak daleko dostali, se dokázali probojovat až do finále. Povedlo se jim to celkem pětkrát, naposledy v roce 2014, než si z nich udělali dobrý den Němci.
Argentinci na tomto šampionátu sice začali mizerně, když nestačili na Saúdskou Arábii, ale od té doby pokaždé vyhráli. Ve čtyřech dalších duelech navíc nasázeli vždy alespoň dvě branky a dvakrát udrželi čisté konto. Argentině se povedlo skórovat ve 14 posledních duelech. Teď ji ale čeká defenzivně velmi kvalitní až zarputilý protivník, což si trenér Lionel Scaloni moc dobře uvědomuje.
Přehled zápasu Argentina – Chorvatsko
"Samozřejmě jsme sledovali, s jakou chutí Chorvatsko hraje proti Brazílii a jak se na ni skvěle připravilo. Brazílie nikdy neměla dostatek klidu na zakončení, ale nejvíc na Chorvatech oceňuji jejich nezdolnou víru a schopnost se nikdy nevzdat. Utkání se pro ně nevyvíjelo vůbec dobře, ale oni ten tlak zvládli a dokázali dotáhnout duel až do úspěšných penalt. Morální síla jejich týmu je opravdu velkou zbraní."
Když mluvíme o zbraních, tak o několik jich Argentinci přišli. Kvůli kartám totiž nebudou hrát Gonzalo Montiel s Marcusem Acuñou. Pozitivem ale je návrat Alejandra Gómeze a fit by měli být i Ángel Di María a Rodrigo de Paul, které trápila svalová zranění. Chorvatsko je na tom ještě lépe, protože do zápasového rytmu se pomalu dostávají Borna Sosa a Mislav Oršić.
Brankáři Dominiku Livakovićovi zatím v Záhřebu asi dost možná staví sochu, protože jeho přínos chorvatské reprezentaci je enormní. V utkání s Brazílií doháněl protihráče k šílenství a mařil jednu jeho šanci za druhou, navíc obranu před sebou výborně dirigoval. Vrchol umu ale ukázal až v penaltách. K nim to totiž Chorvati dotáhli i přesto, že ve 106. minutě inkasovali po nádherné Neymarově brance.
Jenže na ni dokázal o pár minut později odpovědět střídající Bruno Petković a na řadu přišla oblíbená disciplína balkánského týmu. Penalty. A hned na úvod se opět ukázal Livaković, který zneškodnil pokus Rodryga, nakonec mu pomohla i tyč po ráně Marquinhose a postoupili Chorvati.
Podruhé za sebou si zahrají o finále a pokud uspějí, stanou se šestou zemí v historii, která si zahraje dvě světová finále po sobě. Dosud to dokázaly Argentina, Brazílie, Itálie, Německo a Nizozemsko. Před čtyřmi lety se parta trenéra Zlatka Daliće probila až do finále, i když vyřazovací fáze nevyhrála v základní hrací době ani jeden zápas. Stala se první zemí, které se to povedlo. V úterý večer může i tento počin zopakovat.