Rychlost a tvůrčí schopnosti v jednom

V Diabym si současný trenér Villans Unai Emery vybral do týmu hráče, jehož charakteristickými rysy jsou především rychlost, všestrannost a výborné vedení míče. Také nalezne uplatnění v obou formacích, které španělský lodivod během svého působení v Premier League preferoval nejvíc.

Nastupovat může na levém i pravém křídle v rozestavení 4-2-3-1 či na obou krajích ve 4-4-2, v němž zároveň zvládne také roli druhého útočníka a parťáka Ollieho Watkinse. Tedy podobnou úlohu, jakou v uplynulé sezoně během řady utkání Aston Villy plnil Leon Bailey. Už jen zběžný pohled na jména nových posil napoví, o jaký typ hráčů stála Villa v aktuálním přestupovém termínu nejvíc.

Torres platil v LaLize za nejlepšího stopera co do schopnosti založit nebezpečnou akci vyvezením míče a podobně dominantní je v téhle disciplíně také Diaby. Ten zároveň s maximální vyvinutou rychlostí 36,5 km/h patřil mezi největší bundesligové rychlíky.

V pokročilých datových metrikách měřících to, do jaké míry hráč pomáhá svými náběhy a driblinkem posouvat míč do výhodnějších pozic pro vstřelení branky, se pravidelně umisťoval mezi špičkou soutěže. Navíc je technicky skvěle vybaveným tvůrcem hry s obrovským rozsahem kreativních přihrávek ve finální třetině.

Jeho řešení jsou zároveň nesmírně efektivní. Schopnost předložit spoluhráči míč do vyložené šance dobře demonstrují jeho dlouhodobě výborné výsledky v metrice očekávaných asistencí. V ročníku 2022/23 byli na jeho pozici lepší už pouze Kingsley Coman s Danim Olmem, o rok dřív před sebe pustil jen Serge Gnabryho a podobné to bylo i předloni, kdy byl třetí za Leroyem Saném a už zmíněným Comanem.

Díky své rychlosti a výbornému vedení míče se Diaby často dokáže dostávat do soupeřova vápna, odkud svým spoluhráčům posílá přesné míče do prostoru okolo bodu pro penaltu. Tam má Aston Villa k dispozici spolehlivého střelce v osobě Watkinse, jenž je navíc skvělý v přebírání diagonálních pasů z meziprostoru, což je typ přihrávky, který Diabymu svědčí. Naopak Bailey při této činnosti často selhával.

Plán Aston Villy v poslední třetině hřiště se v porovnání s Leverkusenem mnohem víc točí okolo centrů a průnikových přihrávek z hloubky. K nim se Diaby vzhledem k tendenci posouvat se svými náběhy do těsné blízkosti pokutového území příliš často nedostává, díky své inteligenci by se však měl postupně novému stylu hry přizpůsobit.

Během bundesligové kariéry si navíc udržoval průměr 0,21 očekávaných branek (bez penalt) na zápas a v této metrice patřil mezi horních 30 % hráčů na své pozici. Zároveň je velmi dobrým zakončovatelem ve velkém vzorku odehraných minut. V Premier League se sice bude muset adaptovat na lepší úroveň tamních obránců, góly by však postupně začít střílet měl.

Gólman, který vyniká ve hře nohama

Zásadní změna na brankářském postu se odehrála v kádru pražské Sparty. Ačkoliv se předpokládalo, že hostování loňské jedničky Matěje Kováře z Manchesteru bude záležitostí alespoň dvou sezon, jeho (minimálně blízká) budoucnost nakonec s letenským týmem spjata nebude. I když Vojtěch Vorel podával v rámci FORTUNA:LIGY vždy velmi slušné výkony, rozhodlo se vedení sáhnout po Vindahlovi, který přichází z nizozemského Alkmaaru na hostování s opcí na trvalý přestup.

Vindahl do velkého fotbalu nakoukl v dresu dánského Nordsjaellandu. První start za tamní seniorský výběr si připsal na jaře roku 2019, nicméně roli jedničky začal plnit až v sezoně 2020/21. Z pohledu kvality chytání se zároveň jednalo o jeho nejlepší rok v celé dosavadní kariéře. Pokud by průměrný ligový brankář čelil totožným střelám jako on, inkasoval by o pět branek víc. Jeho tým navrch čelil osmi penaltám, z nichž se mu povedlo chytit tři.

Svými výkony zaujal Alkmaar, kde po svém příchodu ihned zabral místo mezi třemi tyčemi a nakonec odehrál porci 3490 ligových minut. Jeho čísla však ihned šla razantně dolů. V Eredivisie patřil mezi nejhorší brankáře v chytání střel směřujících na něj z prostoru uvnitř šestnáctky a sezonu nakonec završil s nelichotivou statistikou 10 inkasovaných branek nad očekávanou hodnotou. Horší byl v tomto ohledu už pouze jediný další gólman.

Důležitou součástí brankářova přínosu pro tým je však také hra nohama. A ta vypadala ve Vindahlově podání velmi slušně. Nadprůměrné výsledky zaznamenal v metrice hodnotící to, do jaké míry jeho přihrávky zvyšovaly šanci Alkmaaru na vstřelení branky. 

Často zakládal akce dlouhými pasy na 30 a víc metrů a dařilo se mu míče dostávat do míst, odkud následně vznikaly nebezpečné brankové příležitosti. To ostatně platilo také v minulé sezoně, v jejímž průběhu odehrál na hostování v druholigovém Norimberku 1372 minut a pro tým byl velkým přínosem v rozehrávce odzadu.

Co zůstalo stejné, bylo jeho chytání, v němž opět patřil mezi nejhorší hráče soutěže. Nutno však podotknout, že velká nevyrovnanost výkonů není ani u velmi kvalitních gólmanů ničím neobvyklým, a to ani v top pěti světových ligách. Jedná se o pozici, na které hraje obrovskou roli psychické rozpoložení daného hráče. Vindahl má každopádně slušné základy ve hře nohama a v 25 letech ho stále čeká ještě podstatná část jeho profesionální kariéry.