Není žádnou novinkou, že velké turnaje rozhoduje právě efektivita v přesilovkách. Kouč Kari Jalonen do nich zatím posílá dvě lehce obměňované formace. Obě hrají v rozestavení 1-3-1, kdy roli kyvadla na modré čáře zastávají zadáci Kempný a Košťálek. Před brankou – popřípadě mezi kruhy – operují Černoch a Chytil (proti Lotyšsku jej nahradil Kaut) a na úrovni brankové čáry Sedlák se Sobotkou.
Ti přitom plní své role trochu jinak. Sedlák se tolik nezapojuje do kombinace a víc se snaží clonit brankáři, Sobotka se spíš věnuje souhře s parťákem Červenkou. Jenže v zápase s Lotyšskem to neukázal a jako celé přesilovce mu chyběl pohyb. Přitom si oba jsou dokonce schopni měnit pozice. Nicméně to provedli jen jednou. Navzdory tomu se jedná o zajímavou variantu, jak zamotat soupeřovi hlavu. Odlišná jsou i pojetí útočníků na pravém kruhu Červenky a Kubalíka. Zatímco útočník Detroitu víc střílí z kruhu nebo tečky pro vhazování, Červenka se častěji stahuje k brankové čáře, čímž také dává větší prostor Košťálkovi.
Ve všech dosavadních zápasech šampionátu čelil národní tým celkem statickým formacím na oslabení. Protivníci měli sice hráče určeného k napadání na špičce své formace, ti se však odhodlali k aktivnímu vystupování jen výjimečně. Češi tedy nemuseli hrát tolik pod tlakem a spíš hledali způsob, jak otevřít hlubší blok soupeře. I tak si proti Slovensku a Kazachstánu poradili. Jako klíčové se vždy ukázaly přihrávky přes osu hřiště skrz soupeřovu formaci. Když vyšel tento pas, protivník se otevřel a Češi byli schopni skórovat.
Tyto přihrávky nejčastěji posílali Špaček s Tomáškem, kteří oba při přesilovce sídlí v levém kruhu pro vhazování. Například Tomášek tímto způsobem otevřel obranu Slovenska před Sedlákovou trefou na 3:2 nebo Špaček zase zamotal hlavy té kazašské před trefou Košťálka. Bohužel v zápase s domácím týmem žádný takový úspěšný kros v přesilovce k vidění nebyl...
Málokoho asi překvapí, že nejčastějším českým střelcem v početní výhodě je Kubalík. V zápasu s Kazachstánem přitom nepálil jen ze svého koutku v pravém kruhu, v situaci pět na tři si našel místo naopak v levém, odkud dokonce vstřelil gól. Snajprem ve druhé přesilovkové pětce je pardubický obránce Košťálek, jenž i častěji trefuje branku. Střílí však z méně výhodných pozic než hráč Red Wings, který skoro výhradně pálí ze slotu.
Nejčastějším Kubalíkovým nahrávačem je Kempný, ve druhé přesilovkové formaci rozděluje puky Špaček. Jeho přihrávky jsou nebezpečnější a víc otevírají obranu soupeře. Oba zmínění útočníci jsou klíčovými hráči svých speciálních formací. Kubalík se ocitl při přesilovce ve 13 šancích, ve většině z nich střílel. Špaček byl zapojený v 11 možnostech, přičemž na většinu nahrával.
Největší zásluhy? Černoch
Při zavážení puku do pásma se druhá pětka spoléhá převážně na Košťálka, Červenku a Špačka. První zase na Chytila s Tomáškem. Vhazování v útočném pásmu Češi zatím spíš zvládali, a to díky Černochovi se Sobotkou a Chytilovi se Sedlákem. Chytilova absence ve třetím zápase se projevila neschopností první formace proniknout do útočné třetiny. Ke střele se dostala jen díky vyhranému vhazování v pásmu a možná i to zčásti může za nevyužité přesilovky.
A kdo se o hru v početní výhodě vlastně zasloužil? V první řadě karlovarský Černoch, jenž byl faulován třikrát (včetně ošklivého kolene od Slováka Rosandiče). Druhým v pořadí je zatím pardubický Sedlák.
Podtrženo, sečteno: Češi se od EHT v Brně rozhodně v přesilovkách zlepšili (také však zatím měli slabší soupeře), čtyři využité jsou toho důkazem. Ovšem duel s Lotyšskem ukázal, že prostor na zlepšení pořád je. Jak se potvrdilo i proti velmi houževnatým domácím hráčům, využívání přesilových her je klíčové.
Alfou a omegou je z tohoto pohledu pohyb. Právě Kautova aktivita při druhé přesilové hře národního týmu v utkání s Lotyšskem přidala do statistik první přesilovkové formace její jedinou střelu. Další variantou je nahrávat přes slot, tak budou mít Češi větší šance na úspěch. Zajímavé by bylo implementovat například něco ze spolupráce Kulich-Šalé na loňském světovém šampionátu hráčů do 18 let.
Každopádně soupeř se bude muset mít na pozoru vždy, když se dostane puk ke Kubalíkovi nebo uvidí Špačka, jak vymýšlí, kam by poslal přihrávku.