Jako úplně první na tomto turnaji vstoupil do klece Daniel Salas, který profesionální kariéru odstartoval o čtrnáct let dříve než jeho soupeř Davlet Karatajev. Ten nikdy neprohrál na submisi a průměrně potřeboval na výhru tři minuty a 39 sekund. Tentokrát druhý jmenovaný okusil plných patnáct minut boje, ale příliš mu to zřejmě nevadilo, protože po tříkolové dominanci si připsal svůj devátý triumf.
O druhý duel večera se postarali čtyřka a pětka pérové váhy – Zafar Mohsen a Richie Smullen. Irský bojovník měl na kontě s bilancí 15-4-1 jen o jeden zápas více než soupeř. Mohsen však potěšil fanoušky nekompromisní sprškou úderů a Smullena za něco málo přes dvě minuty doslova rozboxoval, čímž mu uštědřil první porážku na TKO.
Třetí kapitolu turnaje v obstarali muži reprezentující německou vlajku. Ahmad Halimson je rodákem z Afghánistánu, který si ze sedmi vítězství připsal šest už během první pětiminutovky. Proti němu stál Joseph Donkor. Oba účastníci zápasu předvedli svou výbušnost údery i kopy a v kleci strávili celá tři kola, po kterých rozhodčí označili za vítěze Halimsona.
Před začátkem souboje Matěj Peňáz versus Alan Silva mohli oba bojovníci mluvit o skutečně rozdílné vytíženosti. Český zápasník se do boje vrátil poprvé od 1. února 2025, zatímco pro Brazilce to byl už pátý zápas za poslední půlrok a do akce šel nyní jen tři týdny od poslední konfrontace.
Peňázovi po téměř roce a půl dlouhé pauze stačilo na jedenáctý triumf necelé dvě a půl minuty, jihoamerického soupeře ukončil tvrdými údery a v OKTAGONu zůstává nadále neporažený. Svoji sérii vítězných zápasů prostřednictvím KO nebo TKO natáhl na číslo šest.
Konfrontace Arijana Topallaje a Jana Stanovského znamenala německo-český souboj. Topallaj nastupoval po dvou výhrách na body, jeho protivník přicházel po úspěšné submisi ve třetím kole a technickém KO z druhého kola. Zlomový moment nastal v celkově sedmé minutě bitvy, kdy muž s přezdívkou The Albanian Eagle vykouzlil krásnou gilotinu, kterou přenesl ze stoje na zem a zvítězil.
Atilla Korkmaz je muž, jehož profesionální kariéra dosud čítala už 27 zápasů (16-11), ale ani jednou nepadl po TKO nebo KO. Jeho soupeřem měl být Dawid Smielowski, ale osud to zařídil tak, že do klece nakonec vstoupil Said-Chusein Achjadov, který přišel po třech výhrách v bare-knuckle boxu, třech triumfech v MMA a tento zápas přijal jen 48 hodin před jeho začátkem.
Korkmaz v roli favorita přišel na body o první kolo, ve druhém vytáhl krásný otočený side kick na hlavu, kterým načal soupeře, ale nedokázal ho ukončit. Achjadov předvedl parádní odolnost a šlo se do třetí části zápasu. Korkmaz chtěl být na domácí půdě odměněn triumfem, oponent ho však šokoval a vyhrál 2:1 na body.
Welterová divize se připravovala na vystoupení Niklase Stolzeho, muže se zkušenostmi z UFC a jednoho z nejzkušenějších aktérů celé karty na turnaji v Berlíně. Proti němu stál Tyrone Pfeifer, který svou profi kariéru odstartoval teprve v roce 2023.
Druhý jmenovaný vůbec na nic nečekal, hned po startu uštědřil soupeři pořádnou bombu a zápas ukončil tvrdými ranami za ohromných 22 sekund! Stolze po tomto duelu spustil děkovnou řeč, hodil své rukavice do středu klece a tím oznámil konec kariéry.
Denis Frimpong se chystal na nejtěžší překážku kariéry, kterou měl být právě Niko Samsonidse. Náročný test irského zápasníka netrval dlouho, protože německý soupeř ho po 53 sekundách uspal dvěma přesnými bombami a mohl si vychutnat vítěznou oslavu.
Před titulovými zápasy kartu oživil souboj bojovnic, z nichž každá měla na kontě pět vítězství. Alina Dalaslanová nesla pomyslný titul německé princezny i jednoho z největších talentů evropského ženského MMA. Djulia Ariana pro ni měla představovat mimořádně nepříjemnou zkoušku v podobě soupeřky z 58. místa žebříčku FightMatrix.
Definitivní rozhodnutí o výsledku zápasu přišlo ve druhém kole, kdy Dalaslanová předvedla pořádně tvrdý a přesný loket, kterým rozsekla čelo brazilské soupeřky a rozhodčí s lékařem byli nuceni zápas ukončit. Němka si tak připsala už čtvrté vítězství v řadě díky TKO/KO a upravila svou bilanci na 6-0.
Do bitvy o pás lehké váhy nastupovala v osobě jménem Mateusz Legierski jedna z nejvýznamnějších postav historie OKTAGONu a vůbec první šampion této divize. V opačném rohu byl připravený Gökhan Aksu, který všech čtrnáct triumfů získal před limitem a až jedenáct soupeřů ukončil na KO/TKO. Před tímto duelem měl sérii šesti výher a jeho vítězná šňůra trvala více než 1 281 dní.
Zápasníci od začátku nasadili takové tempo, jako by chtěli dát přítomným najevo, že tento zápas určitě nebude trvat pět kol. Nakonec skončil už po něco málo přes třech minutách, kdy Legierski na zemi z dominantní pozice údery ukončil soupeře a obhájil svůj titul. Zároveň přerušil úctyhodně dlouhou sérii výher protivníka.
Kromě lehké váhy se fanoušci mohli těšit i na boj o titul v té těžké. Její hlavní postavou je Will Fleury, který je v OKTAGONu neporažený s bilancí 5:0 a už více než 300 dní mu patří pozice jedničky napříč všemi váhovými kategoriemi. Před začátkem zápasu se vezl na vlně devíti triumfů trvající 2 079 dní. Jeho vyzyvatelem byl Kasim Aras.
První kolo nabídlo vzájemné oťukávání s mírnou převahou Fleuryho. Druhá pětiminutovka však nenapsala celou svou délku, protože úřadující šampion ukončil soupeře tvrdým knockoutem a udržel si svůj pás v těžké váze.