POHLED: Cyklistika musí Saganovi děkovat. Ukázal, jak se závodí a nechal zapomenout na doping

Reklama
Reklama
Reklama
Další
Reklama
Reklama
Reklama

POHLED: Cyklistika musí Saganovi děkovat. Ukázal, jak se závodí a nechal zapomenout na doping

Peter Sagan po své poslední Tour de France.
Peter Sagan po své poslední Tour de France.Profimedia
O víkendu odjel svůj poslední závod a světu silniční cyklistiky zamával. Peter Sagan (33) byl jiný, zábavný a hlavně uměl vyhrávat. Během dekády se stal globální hvězdou a tak trochu změnil svět cyklistiky.

Saganovi stačila krátká chvíle, aby se stal superstar. Uměl být monstrum, ale dokázal se také smát. I proto si ho všímaly kamery televizních štábů. Nepocházel přitom z nějaké významné cyklistické země. Pro malé Slovensko se stal modlou, pro svět bezstarostným rebelem. V profesionálním pelotonu působil 13 let a i když jeho tři poslední sezony nebyly výrazné, jeho soupeři mu tleskali.

Peter Sagan od základů změnil vnímání toho, jak má vypadat závodník. Nebyl ryzí sprinter, ani vrchař, ani klasikář, vtrhnul do cyklistického světa jako uragán ve 20 letech a vynikal svou všestranností. Uměl vyhrát ze spurtu i ze sólového úniku, uměl nastoupit v prudkých stoupáních, dokázal vyhrávat jednodenní závody i etapy různého profilu na vícedenních závodech.

Už v útlém mládí byl výjimečný svou fyzickou připraveností, ale taky skvělým citem pro cyklistiku a vnímáním závodu. Jeho odkaz se proto promítl do celkového pojetí cyklistiky a přinesl světu další všestranné závodníky, jako jsou dnes Wout van Aert nebo Mathieu van der Poel.

Těžko říci, zda se cyklistické prostředí nějak změnilo jen díky němu. Přišel v době, kdy se vehementně řešily dopingové skandály doby minulé a cyklistika jako sport měla i u fanoušků výrazně pošramocenou pověst. A najednou tu byl dvacetiletý Sagan, který vyhrával s neuvěřitelnou lehkostí, ve finiších bujaře slavil, jednou jako Forrest Gump, jindy jako Hulk, a v rozhovorech byl i s kostrbatou angličtinou naprosto otevřený a velmi přímý.

Nosil dlouhé vlasy, byl zábavný a k tomu čaroval na kole – stal se zkrátka i mimo cyklistiku globální sportovní hvězdou a svým přístupem cyklistickému prostředí nepochybně pomohl překonat těžké období vyrovnávání se s vlastní minulostí.

Legendou Tour de France

Sagan si v kariéře připsal 121 profesionálních vítězství, mimo jiné vyhrané etapy na všech třech Grand Tour a dvě vítězství na monumentech. I z řady rozhovorů, které během kariéry poskytl na kamery, byla zřejmá jeho upřímnost a také pragmatický přístup k cyklistice. Nešlo o závodníka, který by si kvůli prohranému závodu sypal popel na hlavu.

Jeho mentalitu ukazuje i jedna z jeho legendárních hlášek z rozhovoru, který poskytl po dojezdu etapy závodu BinckBank Tour v roce 2017. "Jsem mladý a krásný a všechno je v pohodě," zažertoval tehdy. Přesto je asi několik závodů, ve kterých mohl zvítězit a nikdy se mu to nepodařilo. Jedním z takových je první monument sezony Milán–San Remo, zde byl triumfu nejblíže v roce 2017, kdy skončil druhý, zapsal tu i řadu čtvrtých míst. Dalším drahokamem, který mezi jeho palmáres chybí, je vítězství v poslední etapě Tour de France, na slavné třídě Champs-Élysées.

Fyziognomicky nebyl Sagan nikdy závodníkem, který by měl vítězit na třítýdenních etapových závodech. Přestože mezi sprintery a klasikáři platil v letech své nejlepší formy za nadstandardního vrchaře, jen těžko by mohl po kopcích opakovaně prohánět třeba o 10 kilo lehčího Chrise Frooma nebo o 20 kilo lehčího Naira Quintanu.

Do historie Tour se ale zapsal nesmazatelně, kromě dvanácti vyhraných etap dokázal získat i rekordních sedm zelených dresů z bodovací soutěže. Hned při své první účasti v roce 2012 si připsal tři etapová prvenství a zelený dres, to vše v pouhých 22 letech. Zároveň dokázal být ve svých výsledcích na Grand Tour velmi konzistentní, třeba v roce 2018 dojel ve 13 etapách z celkových 21 etap do desátého místa. Ztrácel pouze v těch nejtěžších horských zkouškách.

On už na začátku sezony mluvil o tom, že s cyklistikou ještě končit nechce. V příští sezoně bude jezdit za tým Specialized závody horských kol včetně Světových pohárů, ze kterých by se rád kvalifikoval na olympiádu. Jde o návrat ke kořenům, na horských kolech závodil už jako junior a zvažoval i plnohodnotnou bikerskou kariéru.

Jestli se mu jeho záměr podaří, je velká otázka. Spíše je to nepravděpodobné. Do Paříže zbývá necelý rok a on na horských kolech dekádu řádně nezávodil. Sport se jednak posunul jinam, a on jako závodník už zároveň není na bikerské závody zvyklý, například není navyklý používat kompletně celé tělo, což horská kola vyžadují. Že to bude mít těžké dokazuje i jeho výsledek z letošního mistrovství světa, kde v cross country dojel až na 63. místě se ztrátou přes sedm minut. Ale u Petera Sagana není nikdy radno říkat NIKDY."