Když mu v létě minulého roku skončila v hlavní španělské metropoli smlouva a stal se volným hráčem, měl na stole několik nabídek. Hovořilo se o nových angažmá ve Spojených státech amerických, Saúdské Arábii či Turecku. A také o Francii. Fanoušci i média logicky očekávali, že by mohl zavzpomínat na plodná léta v dresu Les Dogues, v němž v roce 2011 slavil prvenství ve francouzské nejvyšší soutěži a také v Coupe de France.
Nikdo ovšem nakonec Hazarda nezlákal do svých řad, a to ani v Lille. Na vině byly nejen sportovní, ale také rodinné důvody. "Chtěl jsem se vrátit, protože by to byl nádherný příběh. Moje tělo na druhou stranu začínalo selhávat. Nechtěl jsem se vracet, pokud bych nemohl hrát. Nebyl jsem si jistý, že budu schopný být na potřebné úrovni vzhledem ke zraněním, kterými jsem v posledních letech trpěl," prozrazoval pro francouzský regionální list.
O nabídce ze Stade Pierre-Mauroy rodák z La Louviére vážně uvažoval. Převládlo u něj však rozhodnutí završit svůj bohatý příběh. "Vždycky jsem v tom měl jasno. Lille je mým klubem, mým jediným francouzský klubem. Neviděl jsem se v žádném jiném francouzském týmu," říkal. "Bylo to komplikované také s rodinou. Museli bychom opustit Madrid a my jsme tam usazení. Měl jsem v tomhle ohledu velké pochybnosti," dodal.
Na roky strávené v Lille, kde se mimochodem objevil minulou neděli při ligovém utkání s Rennes, má stále silné vzpomínky. Klub ze severu země si ho vybral už v žákovských letech, Hazardovi rodiče tehdy souhlasili s tím, aby se jejich syn učil řemeslu mimo Belgii. "Když mluvím o Lille, napadá mě jen jedno slovo: velkolepý. Od začátku, kdy mi bylo teprve 14 let, až do roku, kdy jsem odešel, to bylo velkolepé, a to nejen po fotbalové stránce," zakončil.
