Útočníci
John-Jason Peterka (Německo)
Jednadvacetiletý útočník Buffala přijel na světový šampionát s nálepkou lídra německé ofenzivy a své role se zhostil na jedničku. V deseti zápasech nasbíral 12 kanadských bodů, zakončil turnaj jako třetí nejproduktivnější hráč a překonal historický rekord německých reprezentantů v počtu získaných bodů na jednom šampionátu.
Maximum, jenž v roce 1930 stanovil Gustav Jaenecke, překonal forvard s česky znějícím příjmením vskutku stylově. V osmé minutě finálového zápasu s Kanadou si na útočné modré čáře našel skvělou přihrávku Moritze Seidera, potáhl si puk do útočného pásma a z levého kruhu vstřelil první německý gól ve finále mistrovství světa.
Právě před posledním zápasem turnaje prohlásil, že si postup do finále nepředstavoval ani v nejdivočejších snech. Po osmi minutách jeho průběhu se stal německým hrdinou. Skočil na plexisklo za brankou a radoval se z nečekaného vedení. "Je šílené, co se na tomhle turnaji děje," problesklo mu poněkolikáté hlavou.
Za šílený označil průběh šampionátu už po semifinálovém úspěchu se Spojenými státy. "Vypadá to, že se může se stát opravdu cokoliv. Stejně jako čtvrtfinále a semifinále je finále jeden zápas o všechno. Opravdu se těším, že s tímto týmem můžu ještě jednou nastoupit na led," líčil po výhře nad USA.
Němci v neděli Kanadu dlouho trápili. Po gólu na 1:0 sice inkasovali, ve druhé třetině se ale opět dostali do vedení a favoritovi zápasu dělali potíže. Kanada však ve třetí části jejich odpor zlomila a třemi brankami otočila na konečných 5:2.
Peterka ani celý zbytek německého týmu se nemají za co stydět. Po třech prohrách v úvodních třech zápasech se dostali na vítěznou vlnu, v play off vyřadili favorizované Švýcary i Američany a na mistrovství světa získali pro Německo šestý cenný kov v historii. Peterka k němu navíc přidal individuální ocenění. Za své konzistentní výkony na levém křídle elitní německé formace byl vyhlášen nejlepším útočníkem turnaje.
Rocco Grimaldi (USA)
V mladém americkém výběru patřil ve 30 letech k nejstarším. Po povedené sezoně v AHL, kde za Rockford a San Diego nasbíral 73 bodů v 70 zápasech, se chtěl předvést na mistrovství světa a ukázat týmům z NHL, že ještě má co nabídnout.
Šampionát v Rize a Tampere mu z osobního hlediska vyšel náramně. Se sedmi góly a stejným počtem asistencí ovládl produktivitu celého turnaje a nechal za sebou největší hvězdy turnaje. Hned pět bodů přitom Grimaldi zaznamenal ve vyřazovací fázi šampionátu. Na víc než na výhru nad českým výběrem ve čtvrtfinále to však nestačilo.
V semifinále s Německem i v souboji o třetí místo s Lotyšskem do té doby suverénní americký výběr prohrál shodně 3:4 v prodloužení a stejně jako vloni skončil bez medaile na čtvrtém místě.
V bitvě o bronz Grimaldi vstřelil dvě branky a dal vzpomenout na své představení z finále juniorského MS před 10 lety. Tehdy dvěma trefami rozhodl duel se Švédskem a vystřelil Spojeným státům zlato. V Tampere ovšem jeho branky na medaili nestačily.
"Viděli jste, co to pro Lotyše znamená. Myslím, že to asi chtěli o něco víc než my, proto uspěli," řekl Grimaldi. "Po první třetině jsme si řekli, že se jim musíme vyrovnat v agresivitě a hrát, jako by to bylo finále, ne jen zápas o bronz. Bohužel jsme jejich nadšení nedokázali konkurovat celých 60 minut."
Bývalý hráč Nashvillu a Colorada, jenž ve 30 letech dostal první pozvánku do seniorské reprezentace, táhl tým za úspěchem. Po suverénních výkonech ve skupině a čtvrtfinále proti Česku to vypadalo, že Spojené státy mohou zaútočit na první titul mistrů světa od roku 1933, v nejdůležitějších momentech ale nezvládly prodloužení a z turnaje odjely bez cenného kovu.
Rihards Bukarts (Lotyšsko)
Svými výkony v play off se výrazně podepsal pod historicky první lotyšskou medaili z velké reprezentační akce. Ve skupině v Rize se zahříval, ve vyřazovacích bojích ale naplno ukázal své režisérské schopnosti a sedmi asistencemi ve třech duelech řídil lotyšskou pohádku.
Ve čtvrtfinále proti Švédsku Bukarts před zaplněnou Riga Arenou připravil všechny tři branky svého týmu a byl hlavním strůjcem postupové výhry. V semifinále mu Kanada dovolila jen jednu nahrávku a Lotyšsko prohrálo 2:4.
V souboji o třetí místo s druhým zámořským soupeřem mladší bratr vítkovického Robertse Bukartse opět oblékl správné rukavice, připravil tři branky a zajistil svému týmu prodloužení. V tom jeho příspěvek trochu zastínil obránce Kristians Rubins, jenž vstřelil bronzový gól. Bukarts ale nelitoval.
"Pro mě je to největší zážitek v kariéře. Cokoliv bych vyměnil za to, abych to mohl zažít ještě jednou. Vidět euforii, která v Lotyšsku propukla je neuvěřitelné. Zítra by měl být státní svátek," líčil po historické výhře nad USA.
Bývalý hráč Zlína, kde se mihnul po boku bratra Robertse, v 10 zápasech na turnaji zaznamenal 11 bodů (3+8) a byl čtvrtým nejproduktivnějším hráčem turnaje. V Rize a Tampere odehrál svůj nejlepší světový šampionát. Své dosavadní bodové maximum z minulého roku překonal o šest bodů. S medailí na krku ale nechtěl řešit individuální zásluhy. "Hokej je týmový sport a my jsme si pro tenhle úspěch došli společně," řekl.
Obránci
Mackenzie Weegar (Kanada)
Devětadvacetiletý zadák Calgary, jenž v NHL posbíral i 45 bodů za sezonu, vtrhnul do turnaje ve velkém stylu. V prvních dvou zápasech na velké reprezentační akci získal šest bodů a usadil se v čele bodování. Sám svému skvělému vstupu velkou váhu nepřikládal. "Pár známých mi psalo, že jsem zatím nejproduktivnější hráč turnaje, ale tohle já moc neřeším. Jsem rád, že se nám zatím daří jako týmu," uvedl v rozhovoru pro Livesport Zprávy.
V dalším průběhu turnaje trochu zpomalil, stejně si ale výrazně vylepšil náladu po nevydařené sezoně v Calgary. Jedenáct bodů za tři góly a osm asistencí, ocenění pro nejlepšího obránce turnaje a hlavně zlatá medaile jsou více než solidní náplastí za zklamání z nepostupu do bojů o Stanley Cup.
"Je skvělé, že jsem byl nejproduktivnějším obráncem, bez spoluhráčů bych to ale nedokázal. Byli jsme skvělá parta. O celém týmu v čele s trenéry nemohu říct jediné křivé slovo," sypal ze sebe po vyhraném finále.
Kanada i díky svému nejproduktivnějšímu hráči vyhrála 28. světový titul a osamostatnila se na čele historických tabulek před Ruskem. "Nebylo to jednoduché, několikrát v turnaji jsme zaváhali. Ve skupině jsme prohráli se Švýcarskem a Norskem, od čtvrtfinále jsme ale začali hrát naši hru a došli jsme si až pro zlato," popsal Weegar cestu za rekordním titulem pro hokej.cz.
Rodák z Nepeanu v Ontariu si odbyl premiéru v reprezentačním dresu. V mládežnických kategoriích se mu pozvánky vyhýbaly a v předchozích letech i přes stabilní pozici v NHL nedostával šanci ani v seniorském výběru. Svou první akci s javorovým listem na hrudi si i díky vydařenému závěru užil.
"Mistrovství světa je skvělý turnaj. To že tu jsem, beru jako ocenění své práce a hodně to pro mě znamená. Jsem pyšný, že jsem toho byl součástí," řekl a odmítl spekulace o tom, že v zámoří je světový šampionát braný jako turnaj druhé kategorie.
Kai Wissmann (Německo)
Bývalý obránce Eisbären Berlín před sezonou podepsal jednoletou smlouvu s Bostonem. Do NHL ani nenakoukl a nevynikal ani na farmě v Providence. Ve 31 zápasech nasbíral jen devět bodů a o novou smlouvu si ve Spojených státech příliš hlasitě neřekl. I proto se na přelomu dubna a května s radostí připojil k německé reprezentaci.
Ve žluto-černém dresu s orlicí na hrudi si rychle rozpomenul na výkony z minulého šampionátu, které mu pomohly směrem na sever USA. Jako by mu vyhovovalo, že je v národním týmu schovaný ve stínu hvězdného spoluhráče Moritze Seidera.
Ve druhém obranném páru pravidelně sbírá body. Za dva šampionáty jich získal 16, čímž jednoznačně trumfnul i svého mladšího a slavnějšího reprezentačního parťáka. Na turnaji v Rize a Tampere se do statistik zapsal devětkrát a byl po Peterkovi druhým nejproduktivnějším Němcem.
Kaňkou na jeho výkonech jsou záporné body v rozhodující fázi turnaje. V semifinále byl u dvou branek USA a zápas o zlato zakončil s bilancí minus 1. Možná i jeho příspěvek nakonec Německu chyběl k zisku nejcennější medaile. "Jsou to smíšené pocity. Kanadě jsme se herně vyrovnali, ale bohužel tomu něco chybělo. I přes neúspěch ve finále to byla skvělá cesta, která nás dovedla až ke stříbru. Za to musíme být rádi," řekl Wissmann po prohraném zápase o zlato.
Brankář
Arturs Šilovs (Lotyšsko)
Nejužitečnější hráč mistrovství světa podle direktoriátu turnaje. Víc k jeho výkonům není třeba dodávat. Šilovs byl hlavní postavou lotyšské cesty za první medailí v historii. Na šampionátu nastoupil do všech zápasů a hlavně v play off svému týmu výrazně pomohl k obrovskému úspěchu. Turnaj zakončil se sedmi výhrami, třemi prohrami a úspěšností zákroků 92,30 %.
Nejlepší výkony si schoval do čtvrtfinále a semifinále. V zápase se Švédskem deptal útočníky soupeře a 40 zásahy dovedl Lotyšsko k historické výhře 3:1. V semifinále zavřel brankoviště takřka na dvě třetiny a živil lotyšský sen o postupu do finále. Ten nakonec nevyšel. Šilovs i přes prohru proti javorovým listům odchytal skvělý zápas a do Vancouveru vyslal další signál, že v příští sezoně bude bojovat o pravidelnější přísun minut v brankovišti.
Uplynulou sezonu strávil Šilovs převážně na farmě v Abbotsfordu. V NHL naskočil jen do pěti zápasů, v nichž vychytal Canucks tři výhry. Bronzem ze světového šampionátu a skvělými výkony proti zámořským výběrům si řekl o více prostoru. Kromě Kanady se předvedl i v duelu o třetí místo proti Spojeným státům, v němž zlikvidoval 26 střel a dovedl svůj tým k historické medaili.
"Je to neuvěřitelné. Po prohře v semifinále jsme se dokázali vzchopit a nechali jsme na ledě všechno. Hráli jsme skvěle a výsledkem je medaile. Jsem šťastný za každého kluka v kabině. Před turnajem jsme o medaili vůbec nepřemýšleli, ale nakopli jsme se výhrami nad Českem a Švýcarskem a teď můžeme slavit," líčil spokojeně Šilovs.