Kamerun v úvodním zápase mistrovství světa v Itálii v roce 1990 porazil pozdějšího finalistu Argentinu a postoupil do čtvrtfinále. Senegal o 12 let později vyhrál nad obhájci titulu z Francie. Ve výčtu úspěchů afrických týmů figuruje i vítězství Alžírska nad Západním Německem v roce 1982.
Obecně však lze konstatovat, že reprezentace z Afriky – alespoň dosud – díru do světa neudělaly. Ze 160 zápasů, které na šampionátech odehrály, zvítězily jen v 37 případech, což představuje úspěšnost nižší než 25 %.
"Potřebujeme výsledek, abychom mohli předložit silné argumenty," říká opakovaně dlouholetý prezident Africké fotbalové konfederace (CAF) Issa Hayatou, když hovoří o šancích na přidělení dalších účastnických míst, jichž je momentálně pět.
První účastníci
Vůbec prvním africkým účastníkem byl v roce 1934 Egypt pod vedením skotského trenéra Jamese McCraeho. Jenže po jediném zápase (tenkrát se hrálo pouze play off) se vracel domů, když v Neapoli prohrál 2:4 s Maďarskem.
Většina Afriky byla v době obnovení mistrovství světa po druhé světové válce stále pod koloniální nadvládou, ale jak země získávaly nezávislost, zvyšoval se i počet členů CAF a Afrika začala ve fotbalovém světě posilovat.
Mistrovství světa 1966 v Anglii černý kontinent bojkotoval kvůli tomu, že mu nebylo uděleno účastnické místo v šestnáctičlenném finálovém turnaji – africké reprezentace tehdy musely o jediné místo zápolit s týmy z Asie a Oceánie.
Jedno "pevné" místo bylo Africe poprvé uděleno v Mexiku 1970, kde ovšem Maroko skončilo na posledním místě skupiny. V posledním zápase však uhrálo remízu 1:1 s Bulharskem, byl to historicky první bod afrického zástupce na MS.
Zair, dnešní Demokratická republika Kongo, se stal v roce 1974 terčem posměchu, když prohrál všechny tři zápasy, mezi něž patří i výprask s Jugoslávií 0:9. Jugoslávský trenér Zairu Blagoje Vidinič tenkrát vyměnil brankáře poté, co jeho tým ve 22. minutě prohrával 0:4.
Ostuda v Gijónu
Prvním výrazným úspěchem afrického zástupce bylo vítězství Tuniska 3:1 nad Mexikem na MS v Argentině 1978. O čtyři roky později se šampionátu poprvé účastnily dva africké týmy a oba byly blízko historickému postupu do play off. Kamerun jel domů po třech remízách, když skončil třetí jen o skóre za pozdějšími mistry z Itálie.
A Alžírsko bylo vyřazeno po "Ostudě v Gijónu", jak bývá označován údajně předem dohodnutý a mimořádně nudný zápas mezi Západním Německem a Rakouskem. Po výhře Němců 1:0 postoupili oba aktéři právě na úkor Alžírska, které v úvodním utkání dokázalo Němce porazit 2:1.
FIFA na základě tohoto zápasu rozhodla, že poslední dva zápasy v každé skupině se budou vždy hrát současně, aby se zabránilo podobným spekulacím. Maroko se do historie zapsalo i v Mexiku 1986, když jako první africká země postoupilo do vyřazovací fáze. Stejně jako na letošním šampionátu tenkrát porazilo Portugalsko a skupinu vyhrálo před Anglií.
Fotbalový svět na turnaji v roce 1990 v Itálii hltal historický postup Kamerunu mezi posledních osm, bavily zejména góly a taneční oslavy tehdy 38letého Rogera Milly, jehož k návratu ze sportovního důchodu a účasti na MS přemluvil tehdejší prezident země Paul Biya.
Suárezova ruka
Kromě Kamerunu v roce 1990 až do letoška platilo, že do čtvrtfinále se probojovaly pouze Senegal v roce 2002 a Ghana o osm let později. V roce 2010, kdy šampionát hostila Jihoafrická republika, měla Afrika na turnaji šest týmů. Jenže ze skupiny se dostala právě pouze Ghana, kterou o semifinále připravila ruka Luise Suáreze.
Uruguayský útočník tehdy na konci prodloužení nedovoleně zastavil balon mířící do brány, jenže Asamoah Gyan trefil z pokutového kopu pouze břevno a v následném rozstřelu byli šťastnější Jihoameričané. V Rusku 2018 se mezi posledních 16 nedostal žádný africký tým, což vyvolalo úvahy o tom, zda fotbalová kvalita na kontinentu nemá sestupnou tendenci.
Jenže Maroko letos vše změnilo a bude ještě dlouho oslavováno. Na MS v roce 2026, kterého se premiérově zúčastní 48 týmů, má Afrika rezervováno minimálně devět míst. Ale po Kataru se jistě spustí debata, zda by počet afrických účastníků neměl být do budoucna ještě navýšen. I díky Maroku a jeho úspěchu z roku 2022.
V samotném státě na severozápadě Afriky logicky vypukla fotbalová euforie. A to taková, že před semifinále proti Francii vypraví národní dopravce 30 speciálních letů s fanoušky. Stovky marockých příznivců přitom dorazily speciálními lety do dějiště po nečekaném postupu už na čtvrtfinále.