Když se na předsezonním testování v norském Sjusjönu objevily první výsledky, bylo zřejmé, že servismani norského týmu pracují s trochu jinými vosky, než zbytek světa. Ostatní země v běžeckých stopách výrazně zaostávaly. Rozdíl byl až takový, že i expertka norské televize a někdejší biatlonová hvězda Tiril Eckhoffová naznačila, že něco není v pořádku. 

"S vosky bez fluoru by měly být závody co nejspravedlivější, ale vypadá to, že tomu tak není," glosovala situaci v ženských testovacích závodech, kde přední italská biatlonistka Lisa Vittozziová jako jediná držela s Norkami krok ve vytrvalostním závodu. "Viděla jsem Lisu v létě, je silná, ale teď neměla šanci," dodala Eckhoffová. V mužském poli byla situace ještě výraznější. Testovací závody připomínaly mistrovství Norska, na prvních 13 místech vytrvalostního závodu byli jen domácí jezdci.

Pokud by podobně pokračovala nadvláda jedné země, přestaly by být závody Světového poháru zajímavé, stejně jako začaly být nudou závody formule 1 s permanentním vítězem Maxem Verstappenem. Na rozdíl od prestižního motoristického podniku, do kterého každá stáj může nasadit jen dva monoposty, však mohou v biatlonových závodech nasadit Norové do závodu až osm závodníků.

Jed v mase ryb

Zákaz fluorových vosků se začal řešit už v době před covidem. Důvodem byla jejich škodlivost. Hlavně na severu je velká citlivost na ekologická témata, fluor se nerozkládá a zůstává v přírodě. Objevily se i studie, že se dostává do masa ryb, neboť sníh, který roztaje logicky míří do koryt řek.

Nejen biatlonová, ale i světová lyžařská federace daly v roce 2020 pokyn k tomu, aby fluorové vosky ze závodních tratí zmizely. "Už na olympiádě v Číně v roce 2022 měl být úplný zákaz, ale ještě nebyl k dispozici měřící přístroj, který by jeho stopy odhalil. A tak se to odkládalo. Teď už je přístroj tak dobře zkalibrovaný, že už se na nová pravida přešlo," říká bývalý servisman českých biatlonistů Milan Faltus. Na závody Světového poháru tak vyráží speciální kamion Mezinárodní biatlonové unie s testovacím zařízením. 

Týmy průběžně testovaly možnosti, náskok ale měla hlavně severská ekipa, možná proto, že jeden z hlavních dodavatelů je právě norská firma Swix. "Je logické, že když jsou k tomu blíž, tak mají lepší možnosti a určitě mohli průběžně testovat i v průběhu minulých sezon. Ale ani v Česku se nespalo, spolupracovalo se s chemiky a hledala se řešení," zmiňuje Faltus rok 2020, kdy začala spolupráce s pardubickou univerzitou.

Proč byl fluor ve vosku důležitý?

Proč je vlastně fluor v lyžařském vosku tak důležitý a kde se jeho účinky nejvíce projevují? "I běžný hobík vám řekne, že je velký rozdíl, jaký vosk namažete. Ten fluorový jednoduše řečeno odpuzuje nečistoty a lyže se při jízdě tolik nezašpiní. Když si dá člověk trénink, na dvou kilometrech nic nepozná, na delší distanci se ale na lyže začnou nanášet nečistoty a skluznice už nefunguje, jak by měla," říká bývalý český reprezentant a dnes expert České televize Roman Dostál. "Také se daleko víc projeví horší počasí, když sníh taje, nebo když začne v průběhu závodu chumelit," dodává.

Jeho slova potvrzují situaci, která na testovacích závodech v Sjusjönu nastala. Zatímco ve sprintu, tedy závodech na krátkou distanci, měl svět příležitost se před Nory dostat, ve vytrvalostních závodech nebyla žádná šance Seveřany ohrozit. Česko může těšit, že ve sprintu žen, kde byl zbytek světa relativně konkurenceschopný, obsadila Tereza Voborníková třetí místo.

Na dlouhých tratích ale aktuálně svět nemá šanci. "Pokud by to mělo pokračovat, není to pak už o nějaké taktice, že když vám nejedou lyže, tak třeba riskujete při střelbě, ale spíš o frustraci. Myslím, že by brzy byla chuť závodit pryč. Ale může se sjet do jiných podmínek, dolů do Evropy, kde je jiné prostředí a klima a třeba vše bude fungovat jinak," věří Dostál.

O člověka v týmu víc

Současně se zákazem fluoru přichází i nová pravidla pro samotné biatlonisty. Už bude daleko méně prostoru před závodem reagovat na měnící se počasí a někdy budou závody i riskem servismanů. "Nově se musí odevzdávat lyže ke kontrole 30 minut před závodem a na hromadný start je to 45 minut. Když je počasí stálé, nic to nemění, ale pokud přijde nějaké sněžení, není možnost na nic reagovat," lituje své dnešní kolegy v servisních týmech Milan Faltus.

Po prvních závodech na situaci zareagovala také biatlonová reprezentace. "Dny běží a v létě lyže ani vosky nevyzkoušíte. Opravdu to u nás bylo téma k řešení a přibírali jsme jednoho servisáka. Dnes máme u A-týmu 6 lidí," říká šéftrenér reprezentace Ondřej Rybář. On ale věří, že situace se v průběhu sezony může změnit. "Počkal bych na první tři závody a pak se uvidí. My jsme v minulosti také mívali jednu z nejlepších máz na mokrý sníh a svět nás stejně dohnal. Myslím, že ani Norové nic neutají," dodává.

Nadvládu Norska totiž on sám nepřipisuje nějakému technologickému dopingu, ale spíš životnímu stylu, který je pro severskou zemi přirozený. "Naší úvodní ztrátou je hlavně nastavení životní filozofie. Sport v Česku na rozdíl od Norska není součástí rodin a to na severu pak vygeneruje daleko více závodníků," vypráví Rybář. "Spousta lidí v Česku objevuje sport ve svých 40 letech, kdy začíná běhat třeba i maratony," myslí si.

Biatlonová sezona 2023/24 bude pro český tým důležitá i proto, že v únoru proběhne v nově zrekonstruované aréně v Novém Městě na Moravě mistrovství světa. Světový pohár začíná v sobotu prvními závody ve švédském Östersundu.