Úvod
Historické cestě Chorvatska do finále mistrovství světa 2018 předcházel opožděný vyhazov trenéra Anteho Čačiče těsně před posledním kvalifikačním zápasem a obvinění týmového talismanu Luky Modriče z křivé výpovědi v procesu se Zdravkem Mamičem, což navždy zanechalo velkou kaňku na jeho odkazu v očích široké veřejnosti. Nyní se zdá, že je Chorvatsko jako obhájce stříbra a čerstvý účastník nejlepší čtyřky Ligy národů v poměrně dobrém rozpoložení. Není to ale špatné znamení?
Neporaženo v pěti duelech, přestože čtyřikrát čelilo svému úhlavnímu rivalovi z mistrovství světa Francii a semifinalistům Eura 2020 z Dánska, stárnoucí jádro "Vatreni" je připraveno na to, co by klidně mohlo být labutí písní velké generace. Se širším kádrem, posíleným sebevědomím a v podstatě prázdnou marodkou po zdlouhavé rekonvalescenci Marcela Brozoviče po svalovém zranění vypadá Chorvatsko jako ještě větší hrozba. Zároveň si nadále drží vysoká čísla na míči a účinné krátké přihrávky.
Trenér Zlatko Dalič, silně věřící muž, strávil slušnou část přípravy na mistrovství světa na 130 kilometrů dlouhé pouti z rodného Livna do katolického svatostánku v Medugorje. Podaří se jeho chlapcům v kostkovaných dresech ujít jejich pouť i tentokrát?
Silné stránky
Bylo by snadné zapomenout, že Chorvatsko mělo v době pandemie snad nejhorší defenzivu mezi evropskou elitou. V období od cesty do finále mistrovství světa do loňského léta žádný účastník Eura 2020 neinkasoval v průměru více gólů než Chorvatsko (1,62 na soutěžní zápas). Na vině bylo především katastrofální tažení v Lize národů.
To se již nezdá být problémem, neboť "Vatreni" ve čtyřech bitvách Ligy národů udrželi Dánsko a Francii na celkové hodnotě 2,73 očekávaných inkasovaných branek, přičemž ani jednou nepřekročili hranici 1 xGA. Žádnému jinému týmu v Lize A se nepodařilo omezit soupeře na nekvalitní střelecké příležitosti tak dobře jako Chorvatsku (0,081 xGA na jednu střelu proti; jako jediné se udrželo pod hranicí 0,1 xGA), přičemž o zbytek se do značné míry postarala jejich vynikající blokáda střel (24 bloků Chorvatska bylo druhé nejvyšší číslo po 28 blocích Walesu, o pět před Dánskem a Českem).
Na druhé straně hřiště se stále daří dvěma ceněným veteránům. Už nenesou takovou zátěž jako dřív, ale to neznamená, že už nepodávají výkony. Modrič si nechal svá dvě nejlepší představení na obdoví těsně před MS, když v září krátce po dovršení 37 let dominoval proti Dánsku a Rakousku a posunul Chorvatsko do Final Four. Sám ze hry prolomil pokutové území soupeře v Lize národů 2022 třináctkrát, čímž téměř zdvojnásobil statistiky druhého nejlepšího hráče týmu (Lovro Majer – 7 gólů), a přispěl pěti chytrými přihrávkami.
Na druhé straně Perišič vynechal většinu LN, nicméně v kvalifikaci na mistrovství světa byl tahounem Chorvatska. V únoru dovrší 34 let, takže by Katar mohl být jeho poslední šancí přidat čísla k opravdu fenomenálnímu počtu 9 tref na velkých turnajích (ve 14 startech).
Slabé stránky
Na první pohled vypadá Chorvatsko jako vyrovnaný tým, který dokáže skórovat tak akorát a téměř neinkasovat. Ponořme se ale trochu hlouběji a narazíme na některé problémy, které probublávají na povrch. Zaprvé, osm vstřelených gólů na cestě k prvenství v těžké skupině LN vypadá v pořádku, jenže... Chorvati nedokázali dát ani jeden gól do francouzské sítě ze hry, oba přišly po penaltách. To je polovina z celkového počtu, která většinou padá na vrub náhodě. K tomu nepříjemný úvodní zápas s Rakouskem (prohra 0:3) byl jediným zápasem LN, v němž všechny druhy standardních situací netvořily více než ¾ xGF vytvořených Chorvatskem. To je až zarážející spoléhání se na standardky, za což Chorvati do značné míry vděčí Daličově absenci herního plánu nad rámec "dej míč mistru Modričovi a uvidíme, co z toho bude". Chorvatsko není těžké přečíst, po Euru 2020 vede téměř polovinu všech svých náběhů po levé straně (47,5 %).
U týmu, který má v Brozovičovi, Kovačičovi a Modričovi jedny z nejlepších progresivních nahrávačů v Top pěti evropských ligách, je absence přímočaré hry středem obzvlášť zklamáním. Tento přístup pro Chorvaty vyústil také v prohru s Rakouskem, kdy všechny tři střely na branku, které se vyskytly na hranici pokutového území, jen stěží ohrozily brankáře.
V této konkrétní skupině se Chorvatsko vyplatí sledovat, protože všichni protivníci Maroko, Kanada a především Belgie v posledních zápasech nasadili rozestavení se třemi hráči vzadu a Chorvatsko mělo v Lize národů velké problémy proti rakouskému rozestavení 3-5-2. Poslední Rakousko bylo vlastně zodpovědné za dva z pouhých tří případů po skončení Eura, kdy Chorvatsko prohrálo bitvu na xG.
Ideální jedenáctka
Dominik Livakovič - Josip Juranovič, Martin Erlič, Josko Gvardiol, Borna Sosa - Luka Modrič, Marcelo Brozovič, Mateo Kovačič - Mario Pašalič, Andrej Kramarič, Ivan Perišič
Chorvatský tým je do značné míry postaven na stabilní trojici středních záložníků, i když odblokování Kovačiče zůstává pro Daliče výzvou. Po premiéře na levém kraji zálohy v létě se zdá, že se v srdci obrany objeví žádaný Joško Gvardiol. Tým naopak postrádá Šimeho Vrsaljka, jehož koncem srpna četná zranění donutila odejít do reprezentačního důchodu.
V brance je situace poněkud nejistá po několika jistých výkonech Ivici Ivušiče z Osijeku, z nichž nejpozoruhodnější bylo čisté konto ve Francii. Na pravém křídle je divokou kartou Lovro Majer z Rennes. Každopádně to bude falešné pravé křídlo, které se stahuje dovnitř. Rebičův výpadek totiž připravil Daliče na křídle o větší prostor.
Přetrvává ale absence poctivého hrotového útočníka. Před Eurem 2020 byl příchutí týmu Andrej Kramarič, který v bundeslize 2020/21 vykázal základní čísla podobná těm Roberta Lewandowského. Nyní se takovým gólovým výšinám ani zdaleka nepřibližuje, a tak je na Daličovi obrovský tlak – aby pro hvězdu Hoffenheimu našel vhodnou roli (kterou, jak sám hráč přiznává, není středový útočník). Kramarič dostal v kvalifikaci všechny šance, aby si vyběhal místo v základní sestavě, ale rozhodně to neudělal (kromě toho, že řádil proti nevýrazné Maltě), a tak se v LN spořádaně střídal s Ante Budimirem, který se za 250 minut hry zmohl na jedinou mizernou střelu zevnitř pokutového území a jednu asistenci. Nebude se co divit, pokud oba v určitém okamžiku přeskočí Marko Livaja, v Chorvatsku nejužitečnější hráč minulé sezony s 32 góly a vizitkou bodu na zápas.
Kdo s koho
Výše zmíněné skvělé výsledky v defenzivě vypadají ještě působivěji, když si uvědomíme, že Dalič od Eura ve 13 soutěžních zápasech vystřídal devět různých tandemů středních obránců. Zpočátku se zdálo, že Dalič je odhodlán zůstat u Lovrena a Domagoje Vidy, ale tito dva veteráni se z velké části ukázali být výkonnostně na ústupu. Vida s největší pravděpodobností skončil poté, co ho v červnu rozebrala Francie, ale první jmenovaný je samozřejmě stále velmi ambiciózním kapitánem Zenitu, který se s lavičkou jen tak nespokojí. Přitom jak Martin Erlič (24), tak Josip Šutalo (22) o sobě dali hlasitě vědět jako provizorní dvojice proti Francii a Dánsku. Tím asi způsobili Daličovi velké bolesti hlavy, jelikož trenér si opravdu nemůže dovolit posadit na lavičku Lovrena i Gvardiola.
Šutalo, nejlepší chorvatský střední obránce v sezóně 2021/22 podle indexu Wyscout, může mít na základě aktuální formy z této dvojice navrch. Dalič bude ale chtít doplnit Gvardiolovy jedinečné schopnosti – vyvézt i přihrát míč na dlouhou vzdálenost a přispět tak k mnoha střeleckým akcím – a mohl by tedy dát přednost základnější variantě, Erličovi. Ten je za dobrého dne skvělým blokátorem střel, strojem na odklízení míčů a hrozbou číhající na útočné výpady, zatímco Šutalo je spíše ochuzeným Gvardiolem.
Predikce
Chorvatsko bude mít problém vypořádat se s dobře sestavenou trojicí soupeřů a bude pro něj těžké skórovat, přestože bude mít obrovská procenta v držení míče. Skupina nese předzvěst potenciálně brutálních neshod v širokých oblastech, kde proti Juranovičovi a rotujícímu obsazení pravých křídel nastoupí kanadský nejužitečnější hráč Alphonso Davies a další loupeživý obránce Achraf Hakimi bude čelit levému bekovi, který se na této scéně ještě neověřil. Nakonec se vicemistři světa překvapivě rozloučí ve skupinové fázi po bezbrankové remíze s Marokem, frustrující remíze 1:1 s Kanadou a konečné prohře s uvolněně hrající Belgií.