Ze všech zmíněných klubů se mi nejvíce líbí práce Aston Villy, která má v té obří konkurenci skvělé výsledky. A když se člověk podívá na jejich statistiky a čísla, jakou měli domácí sérii bez porážky, tak je to něco neuvěřitelného. Obstát vedle City, Arsenalu, Chelsea a dalších to je velká věc. Trenér Unai Emery postavil hodně zajímavý tým, který mě baví sledovat.
Mají i zajímavé individuality. Moussa Diaby a Leon Bailey hráli tady v Německu, skvělí jsou i Ollie Watkins či Douglas Luiz. Aston Villa je oproti ostatním zmíněným klubům co se týká rozpočtu možná odskočená, nicméně i ona musí dělat fotbal chytře. Mít prvotřídní skauting. Hrát dobrý fotbal. To nevytvoříte lusknutím prstu.
Ale všechny tyto kluby mají společného jmenovatele – dobrého trenéra. Ať je to Emery v Aston Ville, Thiago Motta v Boloni, Sebastian Hoeness ve Stuttgartu či Míchel v Gironě. Nice dokonce vede 34letý Farioli.
Tím se tak trochu vracím zpátky k bývalým dílům Prostoru, kde jsem apeloval, aby se české kluby nebály dávat příležitosti mladým hráčům, a to samé dělaly i s trenéry. Abychom se nezacyklili v nějakém kruhu a jen nerecyklovali ta samá jména neustále dokola.
Nyní mám na vlastní oči možnost sledovat cestu Sebastiana Hoenesse ve Stuttgartu. Je mu 41 let, k týmu přišel letos na jaře a s kádrem dokáže držet krok s Bayernem, Leverkusenem, Lipskem či Dortmundem. To mi přijde jako velký úspěch. Stuttgart obecně dělá fotbal v poslední letech inspirativním způsobem.
Poslední přestupová okna má kladné transferové saldo, což znamená, že prodá hráče za více peněz, než za kolik je nakoupí. Po Lipsku, Frankfurtu, Dortmundu a Freiburgu má VfB nejvyšší kladný rozdíl mezi nákupy a prodeji hráčů.
V minulé sezoně byl v tomto ohledu celek z jihozápadu Německa dokonce na druhém místě. Jen pár příkladů – Konstantinos Mavropanos přišel z Arsenalu za 3,2 milionu eur a vrátil se do Anglie za 20 milionů. Wataru Endo dorazil za 1,7 milionu a odešel také za 20 milionů. Saša Kalajdžič byl koupený za šest milionů a přestoupil do Wolverhamptonu za 18. A podobných výhodných nákupů by se našlo víc. Nyní se třeba velmi dobře jeví Enzo Millot, kterého klub přivedl za 1,7 milionu eur a podle Transfermarktu je nyní jeho hodnota kolem 25 milionů eur.
Takto si představuji ideální systém pro menší či středně velký klub. Nicméně musím dodat i to, že Stuttgart má skvělé zázemí pro to, aby mohl vybudovat velký tým. Jedná se o hlavní město regionu Bádensko-Württembersko, což je třetí největší spolková země v Německu s 11 miliony obyvateli. Stadion pojme 60 tisíc fanoušků. Peníze do klubu vkládají firmy jako Mercedes a nově i Porsche, které mělo odkoupit asi 11 procent akcií a vložit do klubu kapitál kolem 100 milionů eur.
Hoeness pracuje s mladým kádrem
I tak ale dělá Stuttgart fotbal chytře. Na jaře dal šanci mladému kouči Hoenessovi, který dříve působil v mládeži Bayernu a Lipska. První trenérskou štaci si vyzkoušel v Hoffenheimu, ale tam mu to nevyšlo. Nicméně v Německu je toto jméno slavné. Jeho táta je bývalý reprezentant a strýc vede Bayern. V Mnichově svěřili Sebastianovi i béčko, což už v takovém klubu něco znamená. V minulosti ho vedl třeba Erik ten Hag.
Od dubna, kdy převzal Stuttgart, ale předvádí s týmem neskutečné věci. I proto už o něm jeho strýc pronesl, že v něm roste trenér pro Bayern a že si dokáže představit, že ta šance v budoucnu skutečně přijde. Teď v lize sice narazili a v Allianz Areně prohráli 0:3, ale předtím na podzim dvakrát porazili Dortmund, remizovali s Leverkusenem a drží se stále v TOP 5.
Neřekl bych o nich, že jsou na úrovni Bayeru a mohou vyzvat Mnichov na boj o titul, ale vnímám, že najeli na určitou cestu a proces, který v klubu probíhá, je znatelný. Bude pro ně složité tyto výkony udržet i na jaře, obzvlášť ve chvíli, kdy jim v lednu zmizí asi pět hráčů na Africký turnaj národů a Asijský pohár. I tak ale Stuttgart jede nad plán. Vždyť sezonu 2019/20 strávili ve druhé lize a v minulém ročníku se zachránili v baráži s Hamburkem. Dnes prohání týmy na špičce Bundesligy. To si zaslouží potlesk.
Přitom Hoeness pracuje s mladým kádrem. Věkový průměr je kolem 24 let. Když se podívám na českou ligu, tak 14 ze 16 klubů z FORTUNA:LIGY tu má starší kádr. Bohemians o čtyři a půl roku, Slovácko o čtyři, Plzeň o tři, Zlín o dva roky…
Spadají tam i kluby, které nehrají pod žádným extra velkým tlakem. Mají možnost pracovat koncepčně. Vychovávat hráče. Ale nejdou do toho. Jako bychom stále nepochopili, že v tomto je cesta. Ne že budete mít nejzkušenější tým v lize a urvete o víkendu body. Stojím si za tím, že na to český fotbal může v budoucnosti doplatit a konkurence mu ještě více uteče.
Případ Guirassy bude poučením
Ne všechno je ale ve Stuttgartu ideální. Vhodným příkladem je situace kolem Serhoua Guirassyho, což je nyní v Německu velké téma. Má formu, rozstřílel se a je v ideálním věku, aby si řekl o zajímavý přestup. Nicméně klub mu do smlouvy vložil prodejní klauzuli, která je pouhých 17 milionů eur.
I proto za ním vedení přišlo a nabídlo mu bonus za to, když s klubem podepíše novou smlouvu a klauzule se odstraní. Všichni moc dobře ví, že jeho hodnota na trhu je někde kolem 60 až 70 milionů eur. Guirassy však odmítl. Mohla to být další velká trefa sportovního úseku, jelikož do klubu dorazil za devět milionů eur. Ale i tom vedení úspěšného klubu zkrátka je.
Navíc ne vždy dokážete získat zajímavého hráče, aniž byste mu ve smlouvě něco takového nemuseli garantovat. Nicméně věřím, že se vedení Stuttgartu na tomto příkladu poučí. Fotbal totiž momentálně dělají rozhodně takovým způsobem, že mohou být vzorem pro ostatní.
