Bournemouth – Everton, sobota 16:00
Kouzlo anglické Premier League spočívá mimo jiné v tom, že i v utkání 13. týmu s tím 16. je možné nalézt nespočet zajímavých příběhových linií. Tak jako v případě sobotního duelu na Vitality Stadium. Jak Sean Dyche, tak i Andoni Iraola, pro něhož jde navíc o premiérovou sezonu v ostrovním fotbale, svým svěřencům ordinují hru, s níž by se za jiných okolností klidně mohli pohybovat přinejmenším v poklidném středu tabulky.
Oba celky v poslední době definuje především dobře fungující defenziva, ale to už je poměrně dobře známý fakt. Pokud si vezmeme vzorek zápasů počínaje prosincem, tedy posledních 15 kol, Bournemouth je z hlediska kvality povolených brankových příležitostí čtvrtou nejlepší ligovou obranou, zatímco Everton se nachází na dostřel na sedmé pozici.
V neprospěch domácích hraje fakt, že se s velkou pravděpodobností opět nebudou moci opřít o lídra defenzivních řad Marcose Senesiho. Nejenže se jedná o aktivního stopera s druhým nejvyšším počtem defenzivních akcí, zároveň jde o jednoho z těch nejlepších při hře s míčem. Nikdo nemá na kontě vyšší počet průnikových přihrávek, větší počet pasů do finální třetiny pak zaznamenali už jen obránci Manchesteru City.
Everton je nesmírně specifickým týmem z hlediska toho, jak si tvoří šance. Ze souvislého tlaku s míčem zaznamenal za poslední tři měsíce pouze jedinou branku! I když je třeba dodat, že je to dané i velkou porcí smůly, případně střelecké nemohoucnosti, protože podle metriky xG jich mělo být zhruba pět. Nic to ale nemění na faktu, že hlavní strategií týmu jsou centry, výborně zvládnuté standardní situace a také protiútoky.
Zatímco z brejků Bournemouth inkasuje jen velmi sporadicky, centry mu dělají obrovské problémy a podle hloubkové datové analýzy z nich svým soupeřům povoluje největší šance. To se ostatně potvrdilo už v prvním vzájemném utkání, v němž Everton bral všechny tři body po jednoznačném výsledku 3:0. Že se jednalo o zasloužený triumf dokazují také údaje 3,10:0,91 v kolonce očekávaných branek. Najde Iraola tentokrát způsob, jak se nepříjemnému soupeři ubránit, nebo bude k vidění další ztráta domácích?
Eintracht Frankfurt – Union Berlín, sobota 15:30
Union Berlín je jedním z týmů, kterým výměna trenéra v aktuální sezoně výsledkově prospěla. Nenad Bjelica na lavičce vystřídal Urse Fischera koncem listopadu, kdy se tým nacházel v pásmu sestupu. Předváděná hra však jeho umístění neodpovídala a psychologický faktor pravděpodobně sehrál svou roli. Vzestup na současnou 13. příčku s devítibodovým náskokem na barážovou pozici tudíž není ani trochu překvapivý.
Po obtížných střetnutích proti rozjetým mužstvům Dortmundu a Stuttgartu se Unionu před reprezentační pauzou povedlo porazit Brémy a o víkendu bude chtít sebrat body dalšímu favoritovi. A opět půjde o tým s pohárovými ambicemi. Ve zkratce se jedná o duel efektivního útoku Frankfurtu proti pevné obraně Unionu a to, o jak vyrovnané střetnutí možná půjde, dokládá také metrika xPoints, podle níž měl být bodový zisk obou týmů v posledních 15 zápasech totožný.
Útok Unionu je sice hodně jednotvárný, ale to, co dělá, dělá skvěle. A sice centrované míče, které jsou pod Bjelicou téměř nejefektivnější v celé Bundeslize. Jak jste už možná vytušili, Frankfurt je nejhorším ligovým týmem co do procentuální úspěšnosti defenzivních hlaviček. A to není to jediné, neboť hráči Unionu mají dobře zvládnutou exekuci průnikových pasů do prostorů pro zpětnou přihrávku a nynější soupeř je při jejich zachytávání zranitelný.
Frankfurt je brejkově orientovaným týmem, jenže Union je při bránění kontrů povětšinou pozorný a tuhle silnou stránku soupeře by měl do velké míry eliminovat. Dalším argumentem pro možné překvapení je absence defenzivně schopného dua ve složení Sebastian Rode a Aurélio Buta.
Valencie – Mallorca, sobota 18:30
Na nového trenéra si zvykají také hráči Valencie. V polovině února převzal tým Rubén Baraja a zatím jej dirigoval ve čtyřech utkáních. V nich si jeho tým připsal pět bodů, a to zejména díky urputné obraně. Je evidentní, že co do ofenzivy ještě nestačil implementovat příliš mnoho svých vlastních nápadů. Valencie si stále vytváří jen velmi malý počet nebezpečných šancí (nefungující útok je to, co ji v této sezoně trápí nejvíc), což může být proti kvalitní obraně Mallorky velký problém.
Čelit navíc bude ofenzívě, která je poměrně různorodá a ve finální třetině disponuje širokou škálou řešení, z nichž mají velkou kvalitu zejména centry z hloubky, které dobře sbírají vytáhlí útočníci Vedat Muriqi s Cylem Larinem. Valencie má nejhorší úspěšnost defenzivních soubojů ve vzduchu a v poslední době navíc vyhrávala nízké procento odražených míčů, čímž se dostávala pod tlak. Tento neduh zatím Baraja neodstranil.
Mallorca v poslední době dosáhla několika zajímavých výsledků, včetně výhry nad druhou Gironou. Vzhledem k současnému rozpoložení obou celků by minimálně dělba bodů nebyla vlastně ničím překvapivým. První vzájemný duel skončil smírně 1:1, přičemž se jednalo o poměrně nudnou podívanou s minimem zajímavých šancí. A stejný scénář se dost možná bude odvíjet i tentokrát.