West Ham – Luton, sobota 16:00
Kladiváři se na sklonku aktuálního ročníku mohou stát součástí několika zajímavých příběhů i přesto, že oni sami už nemají příliš o co hrát. Následkem týden starého debaklu 0:5 na Stamford Bridge přišli o byť jen matematickou naději na umístění mezi nejlepší šestkou zajišťující účast v evropských pohárech a už nyní je jasné, že tým po sezoně opustí trenér David Moyes, jehož nástupcem by se měl stát Španěl Julen Lopetegui.
Otázkou života a smrti však budou nadcházející týdny pro oba jejich zbývající soupeře. V posledním kole čeká West Ham duel s Manchesterem City a ještě předtím přivítají před svými vlastními fanoušky Luton. Klání, která mohou rozhodnout nejen o titulu, ale také o tom, kdo ztratí své místo v Premier League. Přičemž se dá říct, že mnoho lepších soupeřů než West Ham aktuálně na výběr není...
Čísla totiž ve vzorku letošního kalendářního roku hovoří jasnou řečí. V posledních 16 utkáních má West Ham společně právě s Lutonem nejhorší ligovou obranou. Svým soupeřům povoluje v průměru na jedno utkání 2,06 očekávaných branek (bez penalt), 2,00 těch reálných a 17 střel na branku, tedy stejně jako už sestoupivší Sheffield United a Burnley, které nemá k pádu o patro níž daleko. Větší objem střel už v tomto období míří pouze na branku Andrého Onany v Manchesteru United.
Přestože je pro West Ham velkou vzpruhou nedávný návrat skvěle chytajícího Alphonse Areoly, který vynechal z důvodu zranění šest dubnových utkání, ani on není všemocný a motivovaný Luton bude mít dostatek příležitostí ke skórování. Mizérie Londýňanů se navíc promítla také do útoku.
V letošním kalendářním roce mají průměr 1,17 xG na zápas, menší počet kvalitních střeleckých příležitostí si vytvářejí jen fotbalisté Wolves. A to i přesto, že mohl Moyes v poslední době využívat služeb hráčů jako Luqas Paquetá, Jarrod Bowen nebo Mohammed Kudus. V tomto kontextu se jeví jeho plánovaný odchod jako logický krok.
Luton se o ligovou příslušnost na dálku přetahuje především s Nottinghamem, na který dvě kola před konce ztrácí tři body. V cestě mu vedle West Hamu stojí ještě Fulham a cílem proto musejí být dvě výhry. Nevýhodou pro Nottingham je o něco obtížnější los – předtím než v posledním kole vycestuje do Burnley, se doma střetne s Chelsea.
Nottingham – Chelsea, sobota 18:30
Ovšem není proti ní vůbec bez šance. Nottingham tento týden neuspěl s odvoláním proti odpočtu čtyř bodů za porušení finančních pravidel a o setrvání v Premier League bude muset tvrdě bojovat. Byla by ale možná škoda, kdyby Černý Petr vyšel právě na sympatický celek, který před dvěma týdny doma pořádně zatopil Manchesteru City, a to samé by se mu mohlo o víkendu povést také proti Chelsea.
Domácí zdobí především pevná obrana. Z pohledu kvality a objemu povolených šancí už jsou aktuálně lepší pouze dva týmy – zmíněné City a jeho konkurenti v boji o titul z Arsenalu. Defenzivní výkony hráčů jako Nicolás Domínguez, Danilo či Murillo pravidelně sklízejí uznání a všechny opory by měly zasáhnout také do veledůležitého sobotního duelu.
To marodka Chelsea je mnohem početnější a aktuálně čítá osmičku jmen, včetně Enza Fernándeze, Reece Jamese nebo Bena Chilwella. Přestože londýnský celek stále hraje o pohárovou Evropu a chlubí se dobře fungujícím útokem, obrana Nottinghamu by měla být těžkým oříškem nejen co do celkové kvality, nýbrž také tím, jak dobře si vede proti celkům spoléhajícím na rychlý přechod do útoku.
Chelsea se mezi takové řadí. Z rychlých kontrů si od ledna tvoří pátý největší počet nebezpečných šancí, zatímco Nottingham je při jejich bránění opravdu jen velmi těsně druhý nejlepší za Arsenalem. Mauricio Pochettino proto musí přijít s dobrým plánem, jak na nepříjemného soupeře vyzrát.
Villarreal – FC Sevilla, sobota 16:15
Čtyři kola před koncem má devátý Villarreal sedmibodovou ztrátu na pohárové pozice a přestože tedy určitou šanci na jejich dosažení má, stále mu zbývá odehrát utkání proti Realu Madrid a Gironě. Pravděpodobnost úspěchu je tedy minimální. Navíc ačkoliv je tým v nadcházejícím duelu proti Seville sázkovými kancelářemi pasován do role favoritů, mělo by se jednat o minimálně vyrovnanou záležitost.
Sevilla se navzdory katastrofálnímu úvodu sezony výsledkově vzchopila a po prosincovém příchodu nového trenéra Quiqueho Florese začala fungovat zejména směrem dopředu. Pod jeho vedením má počínaje Vánocemi šestou nejlepší ofenzivu, přičemž v důležitých metrikách hodně připomíná právě Villarreal. Podle analytických modelů měly oba týmy zároveň získat zcela totožný počet bodů.
Obrana Villarrealu rozhodně nepatří mezi ty nejpevnější a Sevilla pod Floresem umí najít mnoho cest, jak se propracovat do kvalitní střelecké pozice. Nejen, že se jí to daří postupným útokem, zároveň má dobře zvládnuté protiútoky i útočné standardky. V posledních dvou disciplínách Žlutá ponorka patří mezi ty nejzranitelnější týmy LaLigy. Například z protiútoků už inkasovala v tomto kalendářním roce 10 branek, tedy nejvíc v soutěži.