Už se mělo slavit v neděli. Pak možná ve středu. Nakonec se tifosi i samotná Neapol dočkali na třetí pokus. Victor Osimhen zařídil v Udine remízu, sundal z očí masku a fotbalový Bůh Diego Maradona se mohl z nebe dívat na to, jak se město, které kdysi tak pobláznil, zbarvilo do světel ohňostrojů. Čekalo se 33 let.
110.000 lidí na zápas, který nebyl
Ve frontě na lístky na duel, který se na stadionu San Paolo vůbec nehrál, čekalo 110.000 fanoušků. Být tam v onu historickou chvíli si prostě nikdo nechtěl nechat ujít. Do prodeje se tak výjimečně dostaly i vstupenky do sektoru hostů, jenž se projednou zbarvil domodra. I tak se dostalo "jen" na 60.000 lidí. Zbytek měl smůlu.
Stadion, který už léta nemá výsledkovou tabuli, byl najednou vystrojen osmi velkoplošnými obrazovkami. Klubové vedení vědělo, že dobře vidět na to, co se děje v Udine, prostě musí každý. Před trávníkem, pro tentokrát překrytým bleděmodrou plachtou s logem klubu, si svůj pult postavil tradiční spíkr Decibel Bellini.
Slavit se mělo už v minulém kole, stačilo doma porazit Salernitanu. Jenže Boulaye Dia vyrovnal sedm minut před koncem a korunovace se oddálila o čtyři dny. Ani tentokrát to nebylo hladké, Udine šlo doma v první půli díky Sandimu Lovričovi do vedení.
Stejně jako v neděli bylo v jeden moment na stadionu skoro až mrtvolné ticho. Jen co se ale zase dala hra do pohybu, ochozy ožily. A když se ve druhé půli po velkém závaru po rohu trefil Osimhen, rozlila se po nich euforie. Tým trenéra Luciana Spalettiho si už cenný a rozhodující bod vzít nenechal.
Svérázné sicilské město čekalo na fotbalový triumf třetinu století. To, co se nepovedlo týmům, kde hráli Marek Hamšík, Edinson Cavani či Gonzalo Higuaín, dokázali Chviča Kvaracchelija, Osimhen a spol.
Spalettiho tahy
Před sezonou byste si ťukali na čelo. Ano, o Osmihenových kvalitách se vědělo, vždyť po příchodu z Lille dokázal ve dvou předchozích sezonách nastřílet 10, respektive 14 gólů. V aktuální sezoně jich má 22. A také zařídil ten gól, znamenající nespoutanou bleděmodrou radost. Ale gruzínský křídelník Kvaracchelija? Ještě loni hrál za skoro neznámé Dinamo Batumi.
Pak ho ale trenér Spaletti postavil na levé křídlo a udělal z něj originálního rozdílového hráče. Pod titul se podepsal ve své premiérové sezoně v Serii A 12 góly a 12 nahrávkami. Osimhenova cena během sezony vystoupala ze 65 na 100 milionů euro, Kvaracchelja přicházel v květnu za 15 milionů, dnes u něj svítí cenovka 85 milionů...
Spaletti měl vůbec úžasnou šťastnou ruku při tvorbě sestavy. Novou brankářskou jedničkou se po Davidovi Ospinovi stal Alex Meret, ústřední postavou zálohy se stal slovenský středopolař Stanislav Lobotka a zapomenout nelze ani na korejského stopera Min Jae-kima, který ještě loni kopal za Fenerbahce.
Vydařil se i příchod Andreho Anguissy z Fulhamu. Neapol hrála krásný ofenzivní fotbal, dala nejvíc gólů a také se pyšní nejlepší obranou. Čísla se samozřejmě ještě do konce sezony mohou změnit, titul ale už nikdo Neapoli nevezme.
Když dostal po závěrečném hvizdu příležitost promluvit do televize prezident klubu Aurelio De Laurentis, oznámil, že trenér Spaletii rozhodně nekončí. "Naopak, teď to všechno začíná! Tenhle projekt se nikdy nezastaví, jsme právě na začátku, musíme scudetto vyhrát znovu, znovu a zase znovu a pak vyhrát i Ligu mistrů," plánuje.
Jenže kdo ví, jestli hlavní hrdiny tohoto příběhu udrží. „Není ten správný čas diskutovat o mé budoucnosti. Chci si jen užít tenhle neuvěřitelný titul. Nemůžu se dočkat, až se vrátím do Neapole a obejmu fanoušky. Jsem za ně tak šťastný," rozplýval se Osimhen a zároveň tak trochu naznačil, že se blíží jeho konec v klubu.
Party na pěší zóně
I do Udine, skoro přes celou Itálii, vyrazily tisíce fanoušků Neapole, aby mistrovské oslavy týmu viděly naživo. Po třech dlouhých písknutích se spustil chaos. Udržet příznivce mistrovského týmu ostraha nedokázala a tak během pár minut byla hrací plocha plná křepčících lidí. Zpravodajský kanál Rai News 24 informoval, že došlo i ke dvěma těžším zraněním – jedné zlomenině nohy a poranění hlavy.
Zatímco fotbalisté řešili to, aby na hřišti už napodruhé neselhali, dost náročný pracovní týden mělo i samotné město Neapol. Speciální pěší zóna, která byla vytvořena už pro nedělní zápas a následnou scudetto party, chystala své otevření i ve středu večer.
To kdyby náhodou Lazio zaváhalo se Sassuolem. Stejná opatření, hlavně dopravní omezení, pak vstoupila v platnost ve čtvrtek, v den zápasu Udinese – Neapol. Tramvaje a metro dostaly prodloužené jízdní řády, ale stejně se čekalo, že lidé budou v ulicích slavit až do rána. Předpokládalo se, že v pátek se v Neapoli možná ani pracovat nebude. Tradičně absolutně vykolejená extáze místních při oslavách stála život 26letého fanouška, jenž podlehl střelnému zranění. Kulkou byli raněni další tři lidé.
Gratulaci poslal i Juventus
Triumf Neapole si samozřejmě nenechala ujít ani enkláva bývalých hráčů a na sociálních sítích se to hemžilo gratulacemi. "Dnes to byla pomsta těch, kteří se nikdy nevzdávají. Fantastický tým, který si zaslouží titul, už třetí pro Neapol! Díky kluci, jsem s vámi," děkoval z Toronta bývalý kapitán Lorenzo Insigne.
„I když jsem u toho nemohl být, chci z celého srdce poděkovat všem, kteří se zasloužili o to, co se dnes stalo,” psal Ezequiel Lavezzi, jenž v Neapoli strávil pět sezon. Ožila dokonce i i instagramová stránka zesnulého Diega Maradony. "Nové datum do kroniky, nová radost pro město, pro lidi, pro historii. Díky vám všem! Pojďte všichni do Neapole!" Marek Hamšík nechyběl. Slavil přímo na tribuně stadionu.
S gratulacemi přicházeli i rivalové klubu. Na sociálních sítích Lazia Řím, FC Turín i AC Milán se objevily vřelé vzkazy, připomněl se i kontroverzní politik a dnes šéf fotbalové Monzy Silvio Berlusconi. Jen Juventus utrousil sarkastický kompliment. "Vzhledem k mnoha přijatým gratulacím za ta dlouhá léta si nemůžeme pomoci a taky gratulujeme," stojí na twitterovém vzkazu s emotikonou velkého výsměchu. Rivalita mezi oběma soupeři je prostě obrovská...
Iniciály L. S. a může za to Diego?
Diego Maradona zemřel v roce 2020 a jen dva roky poté se jeho vlast dočkala po dlouhých letech titulu mistrů světa. O necelý půlrok později slaví i další jeho milovaný tým.
Koneckonců obě velké události spojují třeba iniciály hrdinů "LS". Jízda argentinského trenéra Lionela Scaloniho při honbě za světovým zlatem může připomínat tažení svěřenců Luciana Spalettiho.
Diegova aura udělala z Neapole posvátnou fotbalovou adresu. Vedle fotbalového umění si město zaslouží mistrovské oslavy i pro svou vášeň. Je fotbalem posedlé a stejně ve stínu Vesuvu nepamatují tolik velkých vítězství. Fanoušci je vždy přirovnávali k zázrakům. Ten letošní titul je možná ještě větším překvapením, než to, co se stalo v letech 1987 a 1990.
Tehdy byl Maradona na hřišti, dával hře týmu úroveň i své charisma. Byl tahounem, který stvořil vítězný celek. Dnešní Neapol takovou superstar nemá, i když byly výkony Kvaraccheliji nebo Osimhena výjimečné. A tak možná v Neapoli, stejně jako v Buenos Aires, všichni tak nějak věří, že onu vítěznou sílu dal svému osudovému týmu právě Diego.