Jsou tu Vánoce, nejklidnější část roku, jaký má na svátky plán aktuálně nejproduktivnější hráč San Jose Sharks?
"Máme povinně ligou dané, že nás čekají minimálně tři dny volna. Na to se celkem těším, protože náš herní program byl v prosinci celkem náročný. Se ženou a s dětmi jsme nejraději v klidu doma, udělat si pohodu, pustit si pohádky a 24. prosince si udělat večeři. Kapr to nebude, ale řízek se salátem naštěstí ano."
Ale než k tomu klidu dojde, bylo třeba vyřešit nějaké hokejové záležitosti. Ještě 23. prosince jste hráli na ledě Vancouveru.
"Je to tak, navíc po těch třech dnech volna se pak vracíme do akce zase na cizím ledě, tentokrát proti Los Angeles. Už jsem se o tom bavil i s vedením týmu a doufám, že nám to liga příští rok nějak vynahradí. V prosinci jsme byli 14 dní na tripu, pak jsme se otočili na jeden zápas doma a zase jsme odletěli pryč. Doma skoro nic, takže i proto se na ty tři dny těším."
A jak to tedy vypadá na Vánoce u Hertlů v Kalifornii? Přichází Ježíšek, nebo spíš Santa Claus?
"Pro naše děti české pohádky, které mám rád, ještě tolik nejsou, ale Tři oříšky pro Popelku nebo S čerty nejsou žerty prostě nemí chybět. Ale díváme se i na americké pohádky, i když Vánoce slavíme českým způsobem s večeří a rozbalováním dárků. Ale používáme Ježíška i Santa Clause, malej to vidí ve školce, tak mu vysvětlujeme, že jeden termín je v češtině, aby mu to nemotalo hlavu."
Po kaprovi se vám na vánoční tabuli stýskat nebude?
"Kapra na Vánoce mám moc rád, ale to tady člověk nikde nekoupí. To bych si ho asi musel jet někam chytit. Takže se těším na klasický řízeček."
Jako lídr všechno prožívám víc
Kdekdo by čekal, že debakly z úvodu sezony a řeči o negativních rekordech tým zlomí. Sharks nejenže to ustáli, ale ještě dokáží otáčet zápasy, i když třeba 10 minut před koncem prohrávají o 3-4 góly. A ne jednou... Co vám nejvíc pomohlo, abyste ten špatný úvod sezony překonali?
"Ten start byl skutečně náročný, lhal bych, kdybych tvrdil, že ne. Jedna věc jsou porážky, druhá je dostat dvakrát desetigólový příděl. Pro mě to psychicky nebylo vůbec jednoduché, v kabině už mám roli lídra a hodně se na mě kouká. Ale máme dobrou partu, přišlo plno nových kluků, držíme pospolu a všechno si celkem sedlo. Po těch debaklech bylo důležité rychle vyhrát nějaký zápas, nabrat trochu sebevědomí a porazit nějakého silného soupeře."
Trenér David Quinn nabádal hráče k tomu, že je třeba nepodléhat situaci a snažil se být pozitivní. Pomáhalo to?
"Je nutné v tom všem najít nějaké vyvážení. Jasně, že když jsme prohrávali, tak jsme byli seřvaní, ale zároveň jsme se mnohdy dočkali povzbudivých komentářů. Po těch dvou desítkách za náma zase přišel generální manažer Mike Grier a vysvětloval nám, že jedna věc je prohrát a druhá je prohrát tímto způsobem. Když tým nechá na ledě všechno a prohraje o gól, lépe se to snese než když se na led přijdeme jenom ukázat a odejdeme s ostudnou porážkou. Já, který už patřím mezi starší hráče v kabině a jsem lídrem, to prožívám ještě víc."
Když už jste to nakousl, jedenadvacetiletý švédský mladík William Eklund vás nedávno chválil za to, jak umíte v kabině promluvit.
"V San Jose kroutím jedenáctý rok, už jsem si navykl na roli veterána v kabině a měl jsem navíc možnost učit se od mnoha zkušených borců. Je fajn předávat to, co jsem se od nich naučil, zase nějakým způsobem dál. Mám teď k ruce Eklunda a další mladší kluky a chtěl bych jim pomoct v kariéře, posunout je a dobře jim radit. I když i já musím říct, že se stále učím něco nového."
Kdo byl vlastně pro vás v průběhu kariéry největším vzorem?
"Nejspíš Joeové Thornton a Pavelski. S Thorntonem jsem jako nováček začínal, pak jsem toho zase dost odehrál s Pavelskim. Ale vzpomínám si třeba na svůj třetí ročník v NHL, tehdy se mi úplně nedařilo a právě Pavelski si mě vzal stranou a řekl mi pár slov, které mi hodně pomohly. Hodně dlouho jsme pak všichni hráli takhle pohromadě a došli v roce 2016 až do finále Stanley Cupu."
Kromě vás je lídrem aktuálního týmu San Jose také kapitán Logan Couture, který ale do ročníku 2023/24 kvůli zranění ještě nenaskočil. Počítám, že v kabině ho hodně postrádáte.
"Nejenom v kabině, ale i na ledě. Je to hráč špičkového kalibru a my si na rozdíl od jiných týmů nemůžeme za aktuální situace dovolit kohokoliv postrádat. Na začátku sezony se vůbec nevědělo, jak to s ním bude, ale teď už to vypadá, že by s námi brzy mohl začít trénovat, tak snad se už vrátí. To by nám pomohlo."
Tělo si na zátěž zvyklo
Musím se přiznat, že kromě toho, že si držíte průměr téměř bodu na zápas, jste letos také extrémně vytěžovaný. Patříte mezi deset nejvyužívanějších útočníků celé NHL. Cítí to vaše tělo?
"Asi bych lhal, kdybych řekl, že to tak není. Na začátku prosince jsem proti Vegas odehrál téměř 29 minut, to jsem vyjma bojů o Stanley Cup, kde se mnohdy prodlužuje, nikdy nezažil. Jsem hodně vytěžovaný a vážím si toho, ale myslím, že jak hraju víc a víc, tak už si tělo na zátěž zvyklo. O to důležitější je samozřejmě regenerace. Ale vysokému ice-timu napomáhá také to, že je každou chvíli někdo zraněný nebo z různých důvodů hrajeme jen s jedenácti útočníky. Navíc hraju přesilovky i oslabení, tam čas samozřejmě taky naskáče."
V jednom z předsezonních rozhovorů jsem si přečetl, že byste chtěl v tomto ročníku víc zapracovat na rychlosti. Podařilo se to?
"Tak to víte, mám nějaký styl bruslení a taky něco vážím, ale musím říci, že jsem se v sezoně zatím na ledě cítil dobře. I když na začátku ročníku, když se nám nedařilo a většina z nás trávila převážnou část sezony v obranném pásmu, tak to snadné není, ale jinak mi to sedělo lépe než minulý rok."
V San Jose také přibylo Čechů. Váš stálý parťák Radim Šimek sice zamířil na farmu, ale nově máte k ruce Filipa Zadinu s Janem Ruttou. Jaké to je v takové české kolonii?
"Je to super, jen škoda, že Šíma tady nemůže být, to by bylo ještě lepší. Se Záďou a Rutičem chodíme na večeře, v letadle jsem si je posadil relativně vedle sebe, času trávíme spolu dost a je to fajn. Každý ví, že český humor je specifický."
Znám předem odpověď, ale stejně se zeptám. Bude San Jose dál v sezoně bojovat o play off?
"Samozřejmě, nejsem typ, který by kdykoliv něco vzdával. Rád hraju pro lidi, ale rád hraju také pro ostatní kluky, aby se také rozvíjeli v kariéře a měli třeba možnost podepsat pěkné kontrakty. Všichni jsme tu kamarádi, rodina."
A v případě, že by nevyšly boje o Stanley Cup, tak počítám, že mistrovství světa v Česku je velkým lákadlem.
"Je to lákavé, O2 arena je pro mě takřka domov, i když tam teď hraje Sparta, ale já to mám stále spojené s těmi roky, kdy jsem tam hrál za Slavii. Když budu zdravý a trenéři o mě budou stát tak určitě rád pojedu, ale snažím se na to nestoustředit. Čeká nás zhruba 50 zápasů základní části, to je pro mě teď klíčové."
