Český obránce před sezonou přestoupil do Pittsburghu, kde chtěl navázat na úspěšné roky v Tampě. S tou se třikrát dostal do finále Stanley Cupu a dvakrát cennou trofej získal. Motivaci má pořád obrovskou. "Úplně nesnáším, když mi někdo řekne, že jsem už dvakrát Stanley Cup vyhrál, tak potřetí už po něm tolik netoužím. To je blbost. Prohrané finále před rokem bylo strašné a velké zklamání je z týmového pohledu samozřejmě i letošní sezona."
Pittsburghu po šestnácti letech, kdy ani jednou nevynechal účast v play off, tentokrát končila sezona už po základní části. Takový konec sezony Rutta, kterého navíc v závěru trápilo zranění, nečekal. "Neudělali jsme play off, takže špaténka. Měli jsme na papíře výborný tým, ale během sezony přišla spousta zranění, výkony byly pořád jako na houpačce. Dokázali jsme prohrát osm zápasů a pak jich zase sedm v řadě vyhrát. A vrchol přišel na konci, kdy jsme doma prohráli s Chicagem, jedním z nejhorších týmů soutěže. Z tohoto pohledu to určitě dobré nebylo."
V příštím ročníku plánuje Rutta úplně jinou sezonu, ve které by se Pittsburgh rád vrátil k útoku na nejvyšší příčky. Sám se těší, že už bude víc zvyklý na herní styl Penguins. "V Tampě jsme hráli úplně jiný systém. V Pittburghu mi docela dlouho trvalo, než jsem se v tom zorientoval. Přitom jsem paradoxně většinu bodů v sezoně udělal hned na začátku. Pak jsem začal hrát dobře, ale produkce bodů už z mojí strany nebyla dobrá," vysvětluje Rutta a pohled do statistik jeho slova potvrzuje. V šestapadesáti zápasech za Pittsburgh posbíral český bek jen devět bodů za tři góly a šest asistencí.
Co si naopak po prvním roce v novém týmu pochvaluje, to je parta v kabině. "V Čechách se asi chodí víc na pivo, co si tak pamatuju. Ale v Americe je super, že se létá na zápasy den předem, není tam daný vojenský režim a každý si může dělat, co chce. Takže se udělají partičky a jezdí se na dobré večeře. To jsou ty věci, kde se tvoří kabina. Zažil jsem v Americe podobně skvělé party jako v Česku," usmívá se Rutta
Druhým dechem Rutta chválí kapitána Pittsburgu Sidneyho Crosbyho. "Musím říct, že jsem byl překvapený z toho, jaký je Sidney jako člověk. Všichni ho znají jako skvělého hráče, ale jak on se i mimo zápas stará o každého člověka v týmu, ať už je to jeho spoluhráče nebo uklízečka, to je úžasné. Tahle jeho lidskost je skvělá. Lidi si ho často škatulkují jako nevyzrálou osobnost, ale já poznal, že je lidský skvělý. A přiznám se, že mě to překvapilo."
Podcast Livesport Daily: Když výsledky nestačí
Zatímco v Tampě je fanouškovská základna trochu menší, Pittsburgh je rozhodně hokejové město. Rutta ale žádnou zásadní změnu v tom, jak moc se o něm za mořem mluví, nevnímá. "Vyškolil mě první rok v Chicagu. V Česku jsem hrál v Chomutově, což je malé město. A pak jsem přišel do Chicaga, kde jsou všichni do hokeje zbláznění, a to mě naučilo hodně. Neustále se na vás valí nějaké analýzy, komentáře, články. Pro hráče není dobré, aby to četl, takže jsem to po tom prvním roce úplně vypustil. A teď už je mi ve finále jedno, kolik fanoušků má tým, za který hraju. Mám svojí práci na ledě a snažím se ji dělat tak, jak to nejlépe dovedu," uzavírá Jan Rutta.
Celou epizodu podcastu Livesport Daily, jejímž byl Rutta hostem najdete na podcastových platformách – Spotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.