Při vší úctě k loňskému draftu, který ovládli Slováci Juraj Slafkovský a Šimon Nemec, nabízí ten letošní výrazně lepší výběr. K mání je například kanadský útočník Adam Fantilli, který se stejně jako Švéd Leo Carlsson předvedl na nedávném MS v Rize a Tampere.
Velký zájem by měl být určitě i o Willa Smithe, Ryana Leonarda či Gabriela Perreaulta. Bude také zajímavé sledovat, kdo si vybere kontroverzního Rusa Matveje Mičkova, o jehož charakterových vlastnostech jdou ne příliš pozitivní zvěsti. Očekává se, že nejlépe postaveným Čechem na draftu bude Eduard Šalé, následovaný gólmanem Michaelem Hrabalem. Všechny talentované mladíky však zastiňuje kanadský supertalent o kterém už jste určitě slyšeli – jmenuje se Connor Bedard.
Hokejové geny v rodině
Největší hvězda letošního draftu se narodila 17. července 2005, tedy pouhých 13 dní předtím, než byl jeho dětský idol Sidney Crosby draftován Pittsburghem Penguins. S hokejem jako takovým začal ve čtyřech nebo pěti letech, Bedard se nicméně také dlouho věnoval fotbalu, v jeho 12 letech ale musel jít tento koníček na vedlejší kolej.
Bedard je rodákem z kanadského Vancouveru, kde vyrůstal společně s otcem Tomem, matkou Melanií a sestrou Madisen. Hokejové geny však zřejmě získal po prastrýci Jamesovi, jenž v 50. a 60. letech minulého století hrál hokej na profesionální úrovni. V sezonách 1949/50 a 1950/51 dokonce nastoupil i do 22 zápasů NHL, na rozdíl od Connora ale hrál na pozici obránce. Zajímavé na tom je ovšem to, že tehdy hájil barvy Chicaga Blackhawks, tedy týmu, který si s velkou pravděpodobností vybere i Connora.
Bedard v rozhovorech častokrát zmiňuje i otce Toma, který se 25 let živil jako dřevorubec. Podle jeho slov získal pracovní morálku právě od něho.
"Vstával už ve tři, ve čtyři ráno a šel do práce," řekl Bedard. "Tam ho čekala tříhodinová cesta, někdy i čtyřhodinová. A pak jste v horách, lezete tam a kácíte stromy. Je to fyzicky dost náročná práce a také nebezpečná. Vypráví mi příběhy o lidech, kteří se zranili. Jednou si při kácení zlomil nohu," prohlásil na adresu svého otce.
Ani časově a fyzicky náročné povolání mu však nezabránilo v tom, aby cestou domů stíhal vozit syna na tréninky a o víkendech na turnaje. Do vedlejších rolí ale rozhodně nestaví ani svou matku a sestru. O mamince Melanii prohlásil, že je to hrozně důležitá součást rodiny, která všechny spojuje. Svou o dva roky starší sestru Madisen, která byla skvělou gymnastkou, ve spoustě věcí vnímá jako vzor.
Zisk výjimečného statusu
Poprvé se Bedardovo jméno objevilo v médiích, když mu bylo 12 let. V tu dobu poskytl rozhovor deníku The Hockey News. "Přišlo mi to docela v pohodě," řekl Bedard reportérce ESPS Emily Kaplanové. "Všichni kamarádi mi to ukazovali a tak," dodal Kanaďan.
Zlomový moment v jeho kariéře zřejmě přišel když mu bylo 14 let. Tehdy se stal teprve sedmým hráčem v historii, který získal status "výjimečného hráče", což mu umožnilo hrát v kanadské juniorce o rok dříve. To nezůstalo utajeno ani legendárnímu Gretzkymu, který Bedardovi zavolal, aby mu k tomuto počinu pogratuloval. "Myslím, že to byl on," řekl Bedard. "Doufám, že si ze mě nikdo neudělal legraci," pousmál se talentovaný mladík. Jen pro představu, výjimečný status dříve získali hráči jako Tavares, McDavid nebo Ekblad.
To, že status výjimečného hráče získal oprávněně, začal dokazovat hned od první sezony ve WHL, která přitom v kanadských juniorkách patří spíše k těm méně ofenzivním. Málokdo asi ví, že na svůj první start ve WHL si kvůli zuřící pandemii musel počkat až do března 2021, kdy se soutěž znovu rozběhla. Do té doby Bedard působil ve švédském klubu HV71, kde nastoupil i do několika utkání tamního juniorského týmu.
I tak stihl ve zkrácené sezoně za Reginu Pats, tedy týmu jenž ho na draftu získal, v 15 zápasech posbírat 28 bodů (12+16), za což si vysloužil ocenění nováčka roku.
Dominance a rekordy
O rok později, tedy v jeho 16 letech už Bedard ve WHL dominoval. Stal se vůbec nejmladším hráčem v historii ligy, který vstřelil 50 gólů – v ročníku 2021/22 nakonec dosáhl na hranici 100 bodů za 51 branek a 49 asistencí.
V uplynulé sezoně, jenž předcházela letošnímu draftu byl ještě lepší. Zářil takovým způsobem, že se k němu nikdo ani nepřiblížil. Ve WHL si v 58 zápasech připsal neuvěřitelných 143 bodů, když vstřelil 71 branek a na dalších 72 jich přihrál. V play off sice vypadl už v prvním kole, přesto nasbíral v sedmi zápasech 20 bodů (10+10). Není tedy překvapením, že vyhrál cenu pro nejlepšího hráče roku.
Jestli o něm někdo měl ještě nějaké pochybnosti, definitivně je rozptýlil na prosincovém šampionátu do 20 let, kde byl suverénně nejlepším hráčem a dovedl Kanadu ke zlatým medailím. Ptáte se, jak moc byl Bedard na MS juniorů dobrý? V sedmi zápasech získal 23 kanadských bodů a na turnaji překonal hned pět rekordů, jejichž držiteli byli hráči jako Gretzky, Jágr nebo Lindros. Aby toho nebylo málo, v červnu zvítězil i prvním ročníku ankety o nejlepšího hráče roku podle IIHF.
"Jezdím na ten turnaj už více než dvacet let," řekl ESPN jeden ze skautů NHL. "To, co předvedl Connor Bedard byla čistá dominance, a to i přesto, že na něj byla upřena veškerá pozornost. Opravdu působivý výkon," ocenil kvality mladého Kanaďana.
Čím je tak výjimečný?
Bedard převyšuje své vrstevníky téměř ve všech aspektech hry, pokud se ale hokejových expertů zeptáte, co ho dělá tak výjimečným, odpověď je v drtivé většině případů stejná – jeho střela a hokejové IQ.
Potvrzují to i slova generální manažera kanadského juniorského týmu Jamese Boyda. "Dokáže vystřelit odkudkoli," říká Boyd. "S nataženýma rukama, s pukem mezi bruslemi, při stahování puku k tělu. Dělá to obráncům těžké, protože je používá jako clonu," dodal Boyd.
Střelecké kvality Bedarda potvrzuje i Bob McKenzie, analytik prospektů z TSN. "Myslím, že jsem ještě neviděl nikoho, kdo by prošel juniorským hokejem a uměl vytřelit tak jako on," ocenil skvělou střelu talentovaného mladíka.
To Craig Button z TSN zase vyzdvihl Bedardovy šikovné ruce a jeho hokejové IQ. "Bedard je šikovný. Má skvělé ruce," řekl. "Říkám mu 'řešitel problémů v reálném čase'," prohlásil Button. "Vidí, co dělají soupeři, rychle to rozpozná a pak se přizpůsobí, aby toho dokázal využít. To se moc často nevidí," dodal.
S tím souhlasí i samotný Bedard. "Nechci se k někomu přirovnávat nebo něco podobného. Myslím si ale, že mou největší předností je moje hokejové IQ. Jsem vcelku kreativní a rád vymýšlím nápadité akce," řekl serveru NHL.com.
I u sebelepšího hráče se však vždycky najdou slabiny na kterých je třeba zapracovat. V Bedardově případě to je hra do defenzivy. Craig Button to ale v tuhle chvíli nevidí jako zásadní problém. "Doslova se tomu směju, protože jsem to slyšel už z několika míst, že se musí zlepšit v obraně," řekl hokejový expert. Sám Bedard přiznal, že jeho obrana potřebuje zlepšit, a je to jedna z věcí, na které před draftem pracuje.
Dříč, který vzhlíží ke Crosbymu
Ačkoliv Bedard vyrostl ve Vancouveru, tak jeho hokejový vzor nikdy barvy Canucks neoblékl, přesto tento hráč ve městě zanechal významný odkaz. Connor totiž vždycky vzhlížel ke Crosbymu, který na olympijských hrách ve Vancouveru vstřelil legendární gól, jenž zajistil Kanadě zlato.
Ačkoliv bylo Bedardovi v tu dobu pouze pět let, rád si olympijský turnaj připomíná. "Zlatý gól. Bylo to opravdu výjimečné. Aréna je jen 20 minut od místa, kde jsem tehdy bydlel. Na zápase jsem bohužel nebyl, ale kdyby se hrálo teď, určitě bych si lístky pořídil,” prohlásil.
Stejně jako Crosby je i Bedard velkým dříčem a hokejovým fanatikem. Nejednou prozradil, že na YouTube sleduje góly Austona Matthewse a pak se snaží napodobit některé aspekty jeho střely. Zkoumá i bruslení McDavida, přihrávky Patricka Kanea. Jeho největší inspirací však zůstává Crosby. Sleduje, jak si jeho vzor chrání kotouč, ale také to, jak si počíná na tiskových konferencích a mimo led.
"Když jsem vyrůstal, vždycky jsem byl velkým fanouškem Crosbyho. Je prostě neuvěřitelný," řekl Bedard. "Vidíte ho s dětmi, vidíte ho s médii a on opravdu nikdy neudělá chybu. Vždycky se chová tak dobře. Je z něj cítit pokora. Nerad o sobě mluví. Vždy se snaží zapojit své spoluhráče, zapojit lidi, kteří mu pomohli," říká obdivně o legendě Penguins.
Mezi jeho další oblíbence patří i Mathew Barzal a Auston Matthews, se kterými měl dokonce možnost trénovat. "Kdybych dokázal pochytit to, v čem jsou dobří tihle tři, Crosbyho hokejové IQ, Barzalovo bruslení a Matthewsovu střelu, tak bych byl fakt dobrý," prohlásil před časem.
Bedard se nebojí ani tvrdě trénovat, někdy až moc. Ještě předtím, než byl draftovaný do WHL, ho vedení jeho budoucího klubu Regina Pats přimělo, aby s tréninkem trochu zvolnil. Během jara a léta byl schopný navštívit posilovnu i pětkrát týdně a k tomu přidat až 11 tréninků na ledě. Jeho spoluhráči také dosvědčili, že během tréninků si vždy přidává dvě až tři opakování navíc.
"Když nedělám nic pro to, abych se zlepšil, cítím, že jsem do toho nevložil dost úsilí, a to mi nedělá dobře. Nevím proč, ale vždycky jsem chtěl být na ledě nebo v posilovně, tak to prostě je," řekl Bedard ke svému tréninku. Zároveň ale dodal, že pochopil, jak důležitá součást vývoje jsou i regenerace a odpočinek.
Namistrovaná hvězda? Zapomeňte
Jestli od Bedarda čekáte, že z něj bude po charakterové stránce nový P.K. Subban nebo David Pastrňák, tak si nechte zajít chuť. Kanadský supertalent sice bude diváky bavit, ale především na ledě, tedy podobně, jako tomu je v případech Connora McDavida nebo Sidney Crosbyho.
Stejně jako oni, ani Bedard není rád středem pozornosti. Naopak, spíše má rád svůj klid a zůstává pevně nohama na zemi. Stále ještě sedmnáctiletý kluk je dobře vychovaný a vycvičený v jednání s médii. Nepsaná hokejová pravidla – nebudeš mluvit o sobě – dodržuje, jako by to bylo Písmo svaté. Někdy je až přehnaně skromný. Přestože ho už každý vidí jako elitního hráče, on zůstává opatrný. Každý rozhovor o jeho budoucnosti v NHL obsahuje formulace typu "pokud budu mít štěstí a budu draftován".
"Nikdy jsem ho neslyšel mluvit o tom, že bude draftován jako jednička, i když asi není člověk, který by si myslel, že nebude. Ale on ví, co chce dělat a kam chce jít,” řekl na adresu Bedarda trenér Pats John Paddock.
Hodně o něm vypovídá i jeho odpověď na otázku, co by udělal s první velkou výplatou z NHL. Jak už asi tušíte, nemyslel by na sebe, ale na druhé – v tomto případě na rodiče. "Nejspíš něco koupím mámě," řekl Bedard. "Mým snem je splatit jejich dům nebo jim nějaký pořídit. Doufám, že se mi to jednou podaří," dodal.
On sám by si přál, aby ho lidé vnímali jako někoho, kdo do všeho vždy dával maximum a zároveň byl nejen dobrým hráčem, ale i člověkem. Od někoho, kdo ještě ani neoslavil 18. narozeniny, jsou to velmi moudrá slova.
Ačkoliv v loňské sezoně zastával ve svém týmu roli kapitána, není to na první pohled typický vůdce jako například Jonathan Toews nebo Gabriel Landeskog. Jak už bylo řečeno, v tomhle ohledu se hodně podobá například McDavidovi, který také patří mezi hráče, kteří se příliš neprojevují a patří mezi tišší členy kabiny. S tím se však dá do budoucna pracovat, jeho velkou výhodou každopádně je, že na ledě lídrem týmu vždycky byl, je a zřejmě i dále bude.
"Je tichý. Se svými spoluhráči se zapojuje, ale neřekl bych, že je výřečný. Má pracovní přístup," prohlásil o Bedardovi James Boyd. "Kážeme o pokoře, ale když jde o marketing hráčů, vždycky chceme pravý opak, že?" dodal.
Číslo 98? Chce mít svůj vlastní odkaz
Bedard chce pochopitelně patřit mezi nejlepší, i proto se od nich spoustu věcí učí, to ovšem neznamená, že nechce být jedinečný. Dokazuje to i číslo 98, jenž se rozhodl nosit na dresu. Žádná kopie Crosbyho, McDavida nebo Matthewse – Bedard si chce psát svůj vlastní příběh.
“Bylo mi asi šest let, když jsem si ho vybral, předtím jsem jen střídal náhodná čísla. Díval jsem se na hráče NHL a nikdo ho neměl, tak jsem si chtěl udělat vlastní. Je to docela cool číslo a myslím, že vypadá dobře," prohlásil Bedard. Číslo 98 v NHL doposud nosili jen tři hráči: Brian Lawton, Jesse Puljujärvi a Michail Sergačov.
Vzhledem k jeho potenciálu a schopnostem je dost dobře možné, že za pár let bude díky Bedardovi číslovka 98 stejně slavná jako čísla 97, 68, 66 nebo 39.
Marketingový potenciál
S jedničkou draftu vždycky přichází i velká pozornost, v případě Bedarda to ovšem začalo ještě daleko dřív, než se na draft stihl vůbec dostat. O jeho potenciálu se ví už dlouhou dobu a čím víc se blíží jeho vstup do NHL, tím větší je o jeho osobu zájem.
Pokaždé když jeho tým někam vycestoval, přišlo na zápas daleko víc lidí, než obvykle. Důvod byl prostý – chtěli vidět budoucí jedničku draftu, Connora Bedarda. Když například poprvé zavítal do rodného Vancouveru, přišlo se na něj podívat více než 5 tisíc diváků.
Vše se vystupňovalo po jeho návratu z juniorského MS, kdy ve venkovních duelech dokázal vyprodat hned několik stadionů. Vrchol přišel v únoru, kdy zavítal se svým týmem do Calgary. Do Saddledome se na jeho utkání přišlo podívat neuvěřitelných 17 223 diváků, což je nový rekord ve WHL.
Podobné šílenství zavládlo v Chicagu hned poté, co Blackhawks zvítězili v draftové loterii. V přesvědčení, že si klub vybere z první pozice Bedarda, zakoupili fanoušci během 90 minut od draftové loterie balíčky permanentek v hodnotě 2,5 milionu dolarů.
Budoucnost
Ať je to jak chce, letošní draft bude díky Bedardovi výjimečný a vedení Chicaga si může gratulovat, že volba prvního výběru jim spadla do klína. Ano, je tu i řada faktorů, které jsou potenciální hrozbou, že Connor nemusí v NHL uspět. Může přijít zranění, nemusí se dostatečně rychle adaptovat na dospělý hokej nebo ho může pohltit velký tlak a očekávání. Nebyl by zdaleka první ani poslední hráč s velkým potenciálem, kterému by se to přihodilo.
Mnohem pravděpodobnější je však ta varianta, že se z něj již brzy stane prvotřídní hráč NHL, který bude bavit hokejové fanoušky po celém světě. Schopnosti, mentální sílu i zázemí na to má, teď už to jen potvrdit.