Život osobitého gólmana vyhasl 11. listopadu 2023, rodákovi z Chrudimi bylo 52 let. Během své 20 sezon dlouhé kariéry získal už zmíněné olympijské zlato, tři tituly světových šampionů i pět vítězství v české extralize. Livesport Zprávy připomínají vrcholy jeho kariéry.
Vsetínská sága
V české extralize nebylo na konci 90. let dominantnějšího týmu. Stadion Na Lapači žil senzační jízdou vsetínského komanda, kterému kryl záda urostlý gólman s číslem 23 na zádech. Ne pod jeden, ale hned pod pět titulů v řadě se podepsal Roman Čechmánek, který každým rokem snižoval průměr gólů na zápas a vylepšoval úspěšnost zákroků. Ve své nejlepší sezoně 1998/99 se dostal na čísla 1,87 a 93,8 %. "Neúspěchem" skončila až šestá sezona v řadě, ve které Vsetín prohrál finále se Spartou a bral stříbro.
Pryč ze stínu
V národním týmu byl dlouho ve stínu Dominika Haška či Milana Hniličky, v roce 2000 však přišla i jeho chvíle. Na šampionátu v Rusku otevřel turnaj čistým kontem v duelu s Norskem a poté dvakrát zastavil snažení Kanady. Dvě vítězství v poměru 2:1 nad kolébkou hokeje, jedno v základní skupině a druhé v semifinále, v němž byl jeho protějškem José Theodore z Montrealu, otevřely Čechům cestu za obhajobou a jemu vystavily pozvánku do zámoří. Po triumfu nad Slovenskem (5:3) byl v Petrohradu vyhlášen nejlepším gólmanem turnaje a dočkal se i nominace do All Star týmu.
Blízko Hartovy ceny
Premiérová sezona v NHL přišla až v jeho 29 letech. Philadelphia hledala novou jedničku brankoviště po končící ikoně Ronu Hextallovi, a když po dvou sezonách odešel do Islanders i John Vanbiesbrouck, zůstali Flyers bez velké osobnosti. Sezonu 2000/01 začal v brance Brian Boucher, dostával však velké množství gólů.
A tak 17. října 2000 naskočil na led v utkání s Ottawou za stavu 0:5 český dlouhán, který nikdy neprošel draftem. Sice ho ještě do konce zápasu překonal krajan Radek Bonk, v dalších týdnech se však z Čechmánka stala uznávaná persona. I když sezonu začínal na farmářském týmu Philadelphia Phantoms, nakonec se i v prestižní Hart Trophy pro nejužitečnější hráče sezony umístil na čtvrtém místě!
Před ním stanuli pouze Joe Sakic z Colorada a dvojice Mario Lemieux – Jaromír Jágr z Pittsburghu. Čechmánek pak i díky bilanci 35 vítězství, 6 remíz, 15 proher málem dosáhl na Vezina Trophy, Měl však těžkou konkurenci, brankářskou anketu toho roku vyhrál Dominik Hašek...
TOP dvojice NHL
Ve třetí sezoně v nejlepší hokejové lize světa přišla konečně odměna v podobě cenné trofeje. Flyers se pyšnili výjimečnou defenzivou a za celý soutěžní ročník dostali jen 166 gólů. Byla to hlavně práce brankářů. Čechmánkovi, který podruhé dokázal vyhrát víc než 30 zápasů v sezoně (tentokrát měl bilanci 33-10-15), dělal velmi spolehlivou dvojku Robert Esche. Společně se pak dočkali na závěrečném galavečeru sezony předání William Jennings Trophy.
Tehdy to bylo vůbec poprvé v historii, kdy ocenění převzali vzhledem ke shodné bilanci brankáři dvou týmů. Společně s tandemem Philadelphie si přišel pro trofej i Martin Brodeur. V každé ze tří sezon dovedl Čechmánek Flyers do play off, v té závěrečné končili až mezi nejlepší osmičkou vyřazení s Ottawou (2:4 na zápasy). A shodou okolností to byl znovu český protihráč, který orámoval Čechmánkovo angažmá v týmu Letců – poslední gól mu dal Martin Havlát.
Mistr čistých kont
I když jeho kariéra v zámoří trvala jen čtyři sezony, řečí čísel je dodnes považován za jednoho z nejúspěšnějších brankářů historie NHL. Svou poslední sezonu ve slavné lize odchytal za Los Angeles Kings a i když se v úspěšnosti zákroků znovu držel nad 90 %, play off z toho tentokrát nebylo.
Čechmánek však odchytal dalších pět zápasů s nulou a zaokrouhlil počet čistých kont na 25. V porovnání s bilancí současných nejlepších brankářů jsou to úctyhodná čísla (např. jeden z TOP mužů v masce nynější NHL Andrej Vasilevskij jich za dvojnásobný počet utkání nastřádal 32). Zároveň se český gólman drží na šestém místě historických statistik celé soutěže v průměru gólu na zápas (2,08).