Bohužel pravidelně naskakujících hráčů v kategorii do 20 let tolik není, na tomto faktu se pořád nic nemění. Pouze 11 jich v této sezoně odehrálo víc než 100 minut (což je v rámci celé soutěže výrazný podprůměr času na ledě vyjádřeno na jednotlivce). Zároveň čtyřem z nich už bude 20 let.
I tak přes velký odliv mladých hráčů do zahraničí prezentuje domácí scéna pořád několik zajímavých mladíků, kteří mohou na příštím mistrovství světa prodloužit medailovou dobu juniorů. Jedním z nejvýraznějších z nich je Jaromír Pérez Lisa. Vlastně první jméno, které by mělo každého fanouška hned napadnout. A nejen proto, že rodák z Barcelony jako jediný v kategorii U20 odehrál v nejvyšší soutěži skoro všechny zápasy (Aleše Čecha však o lepší číslo připravil start právě na MS hráčů do 20 let, jeho kolegu z reprezentační obrany Adama Jiříčka pak zranění).
Energický šikovný křídelník dostává zatím od trenéra Filipa Pešána průměrně skoro 10 minut na zápas. I když v poslední době jeho vytížení kleslo, což je dáno i tím, že nyní víc vypomáhá liberecké juniorce. Zatím je sice na pouhých sedmi kanadských bodech (3+4), daleko zajímavější je počet šancí, jež má při vyrovnaném počtu hráčů na ledě (15).
To je například stejný objem, jako má jeho spoluhráč Michal Birner nebo útočník Pardubic Tomáš Zohorna, přičemž oba chodí na led daleko častěji než liberecký junior. V této statistice dokonce Pérez překonává taková jména jako je Petr Vrána nebo Jakub Klepiš. Když je ve hře, jeho tým sice většinou převahu nemá, ovšem v kontextu Liberce, který v tomto ohledu strádá jako celý tým, je to pochopitelné. Pozitivní pro něj je, že byl na ledě u víc vstřelených než inkasovaných gólů (13:9). To vše stíhá výhradně ve vyrovnaném počtu hráčů na ledě.
Pérez je pozoruhodný útočník. Krásně to demonstruje jeho minulý gól v extralize proti Mladé Boleslavi, kde projevil šikovnost, mrštnost a chytrost. Zatím je na velmi dobré cestě a dost pravděpodobně bude jedním z nejzajímavějších Čechů na příštích dvacítkách. Třeba si ho už všimne nějaký tým NHL na letošním draftu, když na tom minulém byl vynechán.
Příjemným překvapení letošních dvacítek je Pérezův klubový spoluhráč Tomáš Galvas. A pouhých 177 centimetrů vysoký zadák si zatím vede dobře i v extralize. Po přestupu pod Ještěd se ho trenér Pešán nebojí stavět a Galvas si vybojoval dobré místo v nabité obraně severočeského týmu. Nenastupuje sice každý zápas a v sestavě se pohybuje někde mezi šestým a sedmým bekem, nicméně ukazuje dobré věci.
Jeho devízou je bruslení a šikovné ruce. I přes svou subtilnější postavu se na ledě neztrácí a dokáže své silné stránky využívat. Pohled čísel je pro Galvase také příznivý, S ním na ledě má Liberec víc šancí (57,43 %), střeleckých pokusů (52,16 %) i střel (52,16 %) než soupeři. Sám se dokonce ukázal v sedmi šancích.
O jeho ofenzivní povaze vypovídá i fakt, že už nasbíral pět bodů (1+4), což ho kategorii hráčů do 20 let řadí na druhé místo za reprezentačního spoluhráče Aleše Čecha, který odehraje za zápas průměrně o dvě minuty víc než on. Stejně jako Pérez má i pozitivní bilanci vstřelených a inkasovaných gólů (14:10).
Mladý obránce oslňuje celou sezonu. Hotový hráč to ještě není, určitě potřebuje zesílit, ovšem po světovém šampionátu, který se mu vydařil, k sobě připoutal ještě víc pozornosti. Teprve 17letý talent určitě bude stát za to sledovat i na blížícím se mistrovství světa osmnáctek.
Jiříčkova smůla
Spoluhráčem by mu tam měl být třinecký Petr Sikora, další z úzké skupiny hráčů ročníku 2006, kteří nastupují v extralize. Do nabité sestavy Ocelářů se sice zatím prosadil jen v 15 zápasech a neodehrál toho moc, ale i přes svůj omezený čas (7:52 na zápas) předvádí potenciál. Často se nebojí soubojů jeden na jednoho a snaží se větší a silnější soupeře přebruslit a překvapit.
Gól sice nevstřelil, ale v nájezdu už úspěšný byl, a to proti Spartě. Do šancí se dostává. Zatím si jich připsal devět a v jejich poměru na 60 minut se vyrovná i o něco starším souputníkům v extralize, kteří dostávají víc prostoru. Jak ve střelách, pokusech a šancích se pohybuje na hodnotě kolem 60 % a je při srovnání s ostatními hráči v extralize v jeho věkové kategorii v těchto statistikách nejlepší.
Na rozdíl od prvních dvou jmenovaných zatím tolik nezaujal, ovšem jeho styl hry a čísla jsou příslibem. Čerstvě osmnáctiletý hráč má stále čas něco ukázat. Klíčový pro něj bude šampionát osmnáctek, potom se uvidí, jestli bude horkým adeptem i na dvacítky, nebo si bude muset ještě počkat.
Dalším adeptem na místo v týmu je brněnský gólmanský objev Jan Kavan, který se stal při absenci Dominika Furcha překvapivou volbou Komety. Je jedním z hlavních strůjců její pětizápasové vítězné lednové série, která dostala brněnský celek zase výš. Navíc si udržuje vysoké procento úspěšnosti zákroků (92,94 %).
Bronz z letošního šampionátu dvacítek má doma litvínovský Matěj Maštalířský, který do extraligy vletěl třemi body v šesti zápasech a od té doby se v sestavě žlutočerných objevuje pravidelně. Do svého zranění pak byl určitě nejzajímavějším juniorem plzeňský zadák Adam Jiříček, jenž v 19 zápasech nejvyšší soutěže nasbíral 26 střeleckých pokusů. Oba posledně jmenovaní se z různých důvodů příliš na nedávném šampionátu dvacítek neukázali, o to víc se na ně bude spoléhat za rok.