Real vstoupil do zápasu dobře a v úvodní půlhodině se mu dařilo otupit barcelonský tlak. To dokumentuje i statistický ukazatel PPDA, tedy počet přihrávek v řadě, které si soupeř vymění na prvních 60 % hřiště, než dojde k nějakému obrannému zákroku. Čím menší číslo, tím intenzivnější napadání. V úvodních 15 minutách dovolila Barcelona soupeři 13 přihrávek a mezi 16. až 30. minutou dokonce 20.
Ve zbytku utkání už se domácím takové volnosti nedostalo. Real tuto část zápasu využil ke svým typickým výpadům po levé straně straně a vyplatilo se. Ve 12. minutě se Toni Kroos probil přes bránící hráče a po jeho skvělé přihrávce do finální třetiny hřiště se na Ter Stegena řítil Vinícius Júnior. Jeho střelu německý brankář sice ještě vyrazil, na dorážku Karima Benzemy už byl krátký.
Následně ale Barcelona přitvrdila a Real se stáhl. Stopeři Barcelony tak měli při rozehrávce spoustu času na provádění svých akcí. Eric García si připsal suverénně nejvíc progresivních přihrávek z celého týmu, když jich vyslal až 15, a to s úspěšností 87 %. Ze všech hráčů na hřišti mu mohl konkurovat pouze již zmíněný Kroos s 11. To Jules Koundé zase mohl podnikat své oblíbené výpady na soupeřovu polovinu s míčem u nohy. V tomto zápase si připsal až devět progresivních vedení míče.
To je opravdu úctyhodné číslo – hráč s nejlepším průměrem v La Lize si připíše necelých šest takových akcí na 90 minut. Francouz následně mohl přihrávat do útočné třetiny hřiště, kam v průběhu zápasu poslal 19 přihrávek, tedy nejvíc ze všech.
Mladík Pedri je v soutěži nejlepší co se týče druhých asistencí a v tomto ohledu o sobě dal vědět i v El Clásicu. Z jeho dílny totiž pochází největší šance celého zápasu (podle xG), kromě Rodrygovy penalty. Ve 25. minutě si seskočil do svého oblíbeného prostoru poblíž stoperů. Odtud si vyměnil míč s Dembélém a poslal ho do křídla na Raphinhu. Brazilec jej poté naservíroval před branku na Roberta Lewandowského, který ale v ohromné šanci s hodnotou 0.53 xG minul branku a připravil tak mladého Španělka o další druhou asistenci.
I přesto, že Barcelona ve 35. minutě podruhé inkasovala, závěr první půle byl její nejlepší fází zápasu. Mezi 31. a 45. minutou Katalánci dominovali snad všem statistickým ukazatelům. Měli 73 % držení míče, Realu dokonce trvalo až 34 barcelonských přihrávek, než dokázali jejich akci přerušit. Úspěšnost soubojů se v tomto úseku vyšplhala na 65 % a Xaviho svěřenci si také připsali 0.69 útoku za minutu.
Po přestávce ale Barca vůbec nedokázala navázat na to, co se jí dařilo v posledních 15 minutách prvního dějství. Asi nejvíc se to podepsalo na soubojích. Jejich úspěšnost totiž klesla z 65 až na propastných 46 %. To samé se dá tvrdit třeba i o držení míče, kde za soupeřem z hlavního města dokonce zaostávala. Důvodem byla zvýšená intenzita madridského presinku a Blaugranas tak zkompletovali pouze 82 % přihrávek.
Celkově ale Barcelona rozhodně nezaostávala a vytvořila si dost kvalitní šance na to, aby vyhrála. Real však dokázal skvěle využít úvodu zápasu a následně měl dost potřebného štěstí, když přidal druhý gól v době, kdy se jeho soupeři dařilo nejvíc a zároveň inkasoval až v závěru.