Zatímco v dubnu byla do pozice mírného favorita pasována rozjetá Sparta, tentokrát se ve fotbalovém prostředí o něco víc věří Slavii. A to i přesto, že na svého soka ztrácí dva body a znovu se představí na jeho stadionu. Data z posledních několika utkání ukazují, že i za pouhý měsíc se u obou týmů mnohé změnilo.
Duel základní části byl před svým startem vnímán především jako střet rozjetého sparťanského útoku s pevnou slávistickou defenzivou. A minimálně jedna polovina tohoto narativu stále platí. Ačkoliv se Slavia počínaje 28. kolem potkala s Baníkem Ostrava, Hradcem Králové a dvakrát s Bohemians, tedy co do objemu a kvality vytvořených šancí nadprůměrnými ligovými útoky, inkasovali pouze jedinou branku. Ta navíc přišla po chybě brankáře Ondřeje Koláře.
Data jasně ukazují, že slávisté pouštěli své soupeře k extrémně nízkému počtu střel z nebezpečných prostorů. Podle metriky povolených očekávaných branek jim dovolili vytvořit si průměrně pouze 0,21 xG na zápas. Například hráči Bohemians se v Edenu dostali pouze k jedinému ohrožení z prostoru uvnitř šestnáctky. A o mnoho víc si jich nevytvořily ani ostatní týmy.
Slušné defenzivní výkony podávala i Sparta, jejíž povolené xG se pohybovalo okolo 0,70 na utkání, tedy na podobné úrovni jako ve zbytku sezony. Co jí však funguje podstatně hůř, je ofenziva. Ve vzorku celé sezony se sparťané mohou pyšnit nejlepším útokem ligy podle očekávaných brankek na zápas (v průměru 1,84). Pokud se však od jejich střeleckého účtu v posledních čtyřech utkáních odečtou penaltové zásahy, zůstane údaj na 1,10 xG, což už je viditelný pokles výkonnosti.
Vše o souboji o titul
Důvod je nasnadě. Z obávaného ofenzivního trojzubce ve složení Haraslín, Kuchta, Čvančara totiž zbylo pouze torzo. Pro Tomáše Čvančaru vinou zranění aktuální sezona skončila, zatímco Lukáše Haraslína potkal výkonnostní pokles, který je ohraničen jeho povedeným vystoupením v derby.
Od té doby se slovenskému křídelníkovi přestalo dařit to, v čem byl pro Spartu největším přínosem – a sice dostávání se do šancí. Haraslín sice zaznamenal 12 střeleckých pokusů, ovšem pouze jediný z centrálního prostoru ve vápně. Čtyřikrát střílel z velkého úhlu a ve zbylých případech dokonce mimo šestnáctku.
Čvančaru na pozici desítky/křídla v rozestavení 3-4-3 nahradil Adam Karabec, který má sice velmi dobré vedení míče a dokáže jej svými náběhy a driblinkem posouvat do lepších pozic, ale zatím mu chybí finální produkt. Sparta se tak nachází v situaci, kdy se až příliš spoléhá na góly Jana Kuchty. Což je problém zejména v případě, pokud nastupujete proti týmu, který má ve svých řadách Igoha Ogbua.
Nigerijský stoper si pro sebe už drahnou dobu krade každý zápas, do kterého nastoupí, o čemž by mohl po předchozích zkušenostech ostatně vyprávět sám Kuchta. Stále teprve 22letý Ogbu v posledních pěti ligových zápasech postupuje obrovský objem soubojů, které navíc vyhrává s fantastickou úspěšností 81 %, což je společně s Filipem Čihákem z Hradce Králové ta nejvyšší v celé lize.
Ogbu? Neomylný
Ogbu za utkání získá obrovské množství míčů, je velmi disciplinovaný a dobře čte hru. V čem ale nad ostatními obránci vyčnívá, je aktivní odebírání míče. Ve sledovaném období vystoupil proti soupeři s míčem na noze průměrně třikrát za zápas. A zatím se ani jednou nestalo, aby ho o balon nepřipravil! Skutečně se nejedná o chybu v datech: Ogbu měl při vystupování 100% úspěšnost.
To sparťané bez starostí v obraně nejsou. V utkání proti Olomouci vinou svalového zranění chyběl stoper Martin Vitík a není jasné, zda bude týmu o víkendu k dispozici. Pokud se nestihne dát do pořádku, na jeho místě pravděpodobně stejně jako minule nastoupí teprve 19letý Patrik Vydra.
Ten ale v lize odehrál zatím pouze 400 minut a navíc má za úkol pohybovat se v prostorech, s jejichž bráněním má Sparta značné problémy. Data ukazují, že její pravá strana je jasnou poziční slabinou. V porovnání s ligovým průměrem zde soupeři mají výrazně vyšší úspěšnost pasů i náběhů, z nichž si vytvářejí nebezpečné šance. Sparta zde navíc často ztrácí míče při rozehrávce, takže se jedná o prostor, na nějž by se měla Slavia zaměřit při presinku.
Trenér Jindřich Trpišovský nasadí proti Vydrovi na levé křídlo pravděpodobně znovu Václava Jurečku, který v poslední době patří mezi nejlepší slávistické hráče. Dobrý výkon podal už v minulém derby, v němž dokonce skóroval, od té doby si připsal dalších pět zásahů.
Analýza přihrávek ve finální třetině ukazuje, že na způsobu tvorby šancí se toho od posledně příliš mnoho nezměnilo. Sparta stále spoléhá především na centry ze strany i hloubky a vedle toho se také snaží o kolmé pasy z meziprostoru do vápna na rozběhnuté Karabce s Haraslínem. Slavia ovšem centry brání výborně, zranitelná je především průnikovými přihrávkami z hloubky pole.
Sparta ovšem nemá natolik kreativní střed hřiště, aby se k takovým pasům dostávala s dostatečnou frekvencí. Kairinen s Lacim v poslední dobře předvádějí velmi dobré defenzivní výkony a kontrolu hřiště proti slabším soupeřům, kreativně ovšem nevyčnívají. Sparťané budou muset vinou zranění a výpadku formy Haraslína zkrátka ve finální třetině hřiště experimentovat a právě tady se naplno odhalí schopnosti kouče Briana Priskeho.
Ztrátu hráčů jako Lukáš Masopust nebo Peter Olayinka sice Slavia pocítí, nicméně vzhledem k šířce kádru a výrazným individualitám má kouč Trpišovský mnohem víc možností, jak může nastalé problémy vyřešit. Což by mohlo sobotní derby rozhodnout.