Vánoce na vrcholu Premier League? V 15 případech jen dočasná záležitost

Reklama
Reklama
Reklama
Další
Reklama
Reklama
Reklama

Vánoce na vrcholu Premier League? V 15 případech jen dočasná záležitost

Arsenal prožil ponurý závěr minulé sezony.
Arsenal prožil ponurý závěr minulé sezony.Profimedia
Pokud má být některý z týmů Premier League aspirantem na titul, často bývá v čele soutěže už o Vánocích. Ne vždy je však pravidlem, že "sváteční mistr" dokráčí až na samotný vrchol. Vůbec nejlépe to vědí fanoušci Arsenalu, jejichž klub se pokusí nenavázat na loňské "selhání".

Kanonýři se podruhé za sebou usadili během vánočních svátku na vrcholu tabulky (tentokrát o jediný bod) a nyní budou doufat, že na vydařenou první polovinu sezony navážou i v roce 2024.

Existuje však spousta příkladů, které hovoří o opaku. Jednoduše řečeno: Být na vrcholu Premier League na konci roku neznamená, že v létě oslavíte titul.

Norwich (1992/93)

Norwich se v úvodním ročníku Premier League k překvapení mnohých dostal do čela tabulky, přestože v předchozí sezoně jen těsně unikl sestupu.

Perfektní listopad připravil Kanárky na sváteční období, jenže následovala šestizápasová série bez vítězství, která jejich naděje zhatila.

Hrozivý duben, v němž přišly tři porážky ze čtyř, jen zpečetil, že Manchester United získal titul s náskokem 12 bodů před Norwichem, který nakonec skončil třetí ještě za Aston Villou.

Newcastle (1995/96)

Kevin Keegan na lavičce Newcastlu
Kevin Keegan na lavičce NewcastluProfimedia

Newcastle pod vedením Kevina Keegana na začátku sezóny 1995/96 řádil a do Vánoc vyhrál 14 zápasů, zatímco jen dvakrát poznal chuť porážky.

V lednu měl na Manchesterem United náskok 10 bodů, který dokonce navýšil o další dva. To však bylo vše, protože Straky prohrály pět z následujících osmi zápasů.

Naneštěstí pro ně přišel tento propad současně s obratem United, který umožnil Rudým ďáblům, aby Newcastle připravil o titul.

Liverpool (1996/97)

O sezonu později se musel Manchester United vypořádat s Liverpoolem. Rudí ďáblové ale zabrali, nechali za sebou i Newcastle s Arsenalem a svěřenci Roye Evanse museli se ztrátou sedmi bodů sklopit hlavu.

Manchester United (1997/98)

V prosinci se tým Sira Alexe Fergusona zvedl a navzdory novoročnímu klopýtnutí měl stále navrch.

Několik remíz spolu se strhující jízdou Arsenalu – v jeho první sezóně pod vedením Arséna Wengera – však způsobilo, že se jejich snaha o obhajobu zadrhla.

Gunners vyhráli 10 zápasů v řadě a už dva zápasy před koncem soutěže získali titul.

Aston Villa (1998/99)

Stan Collymore z Aston Villy a Ramon Vega z Tottenhamu
Stan Collymore z Aston Villy a Ramon Vega z TottenhamuProfimedia

Aston Villa na začátku sezony 1998/99 zaznamenala impozantní sérii 12 zápasů bez porážky a před Vánocemi utrpěla jen dvě porážky.

Villans však ztráceli ve druhé polovině sezóny, kdy zaznamenali osmizápasovou šňůru bez výhry.

To otevřelo dveře Manchesteru United a Arsenalu, přičemž Rudí ďáblové nakonec dokráčeli až pro titul.

Leeds (1999/2000)

Leeds se pod vedením manažera Davida O'Learyho stal opravdu silným a v první polovině sezony se mu dařilo vyhrávat.

Když už to vypadalo nadějně, tak přišel nevyrovnaný leden, který byl varovným signálem, že projít celou soutěží nebude snadné.

Leeds později prohrál čtyři zápasy, zatímco Manchester United se vyšvihl k titulu díky 11 výhrám v řadě.

Newcastle (2001/02)

Jermaine Jenas z Newcastlu bojuje s Niclasem Alexanderssonem z Evertonu.
Jermaine Jenas z Newcastlu bojuje s Niclasem Alexanderssonem z Evertonu.Profimedia

Newcastle nevyhrál Premier League poté, co o Vánocích vedl tabulku, už podruhé.

Sir Bobby Robson sestavil vynikající tým a vzhledem k tomu, jak začal sezonu, vypadal jako hrozba.

Pozdější porážky s Manchesterem United, Arsenalem a Liverpoolem se však ukázaly jako škodlivé a Straky se propadly na čtvrté místo.

S 13 výhrami v závěru soutěže si došel až pro titul Arsenal.

Arsenal (2002/03)

Obhájce titulu se zdál být ideální volbou pro obhajobu koruny, neboť si brzy vytvořil náskok na čele.

Neuvěřitelný obrat Manchesteru United na přelomu roku však snahy Kanonýrů zhatil – Rudí ďáblové zůstali v novém roce neporažení a nakonec Gunners předstihli o pět bodů.

Manchester United (2003/04)

Tato sezona byla pro historii Premier League ikonickou.

Manchester United se o Vánocích díky silnému prosinci dostal do čela tabulky, ale byl to Arsenal, kdo si odnesl titul. Wengerův soubor slavil především díky tomu, že celý ročník ani jednou neprohrál.

Arsenal, přezdívaný "The Invincibles", získal titul o 11 bodů před druhou Chelsea, která předstihla United.

Arsenal (2007/08)

Manažer Manchesteru United Sir Alex Ferguson (vlevo) tleská, zatímco manažer Arsenalu Arsene Wenger sklesle odchází.
Manažer Manchesteru United Sir Alex Ferguson (vlevo) tleská, zatímco manažer Arsenalu Arsene Wenger sklesle odchází.Profimedia

Arsenal byl velmi působivý i po velkou část sezóny 2007/08 a díky mnoha výhrám se na Vánoce znovu dostal na vrchol.

V sezoně Gunners však nastal kritický zlom, když se v Birminghamu hrozivě zranil Eduardo a londýnský klub tak zahájil sérii pěti zápasů bez vítězství.

To umožnilo pronásledovatelům z Manchesteru United a Chelsea, aby se na něj dotáhli, což opět vytvořilo závod o titul.

United se s 87 body dostali do čela tabulky o pouhé dva body před Chelsea a o čtyři před Arsenal, přičemž oba londýnské kluby prohrály za celou sezonu pouze tři zápasy.

Liverpool (2008/09)

Pro Liverpool a Rafaela Beníteze šlo vše hladce poté, co vyhráli osm z prvních 10 zápasů a zaznamenali prosinec bez porážky.

Za celou sezonu utrpěli Reds jen dvě porážky a navzdory tomu, že na konci přišlo 10 výher v 11 zápasech, stále zaostávali za Manchesterem United.

Liverpoolu totiž ve finále uškodily remízy, protože na první místo ztrácel čtyři body.

Liverpool (2013/14)

Skleslý Martin Škrtel, Steven Gerrard a Joe Allen z Liverpoolu přihlížejí oslavám fanoušků Chelsea.
Skleslý Martin Škrtel, Steven Gerrard a Joe Allen z Liverpoolu přihlížejí oslavám fanoušků Chelsea.AFP

S impozantní ofenzivou, kterou táhli Luis Suárez, Daniel Sturridge a mladý Raheem Sterling, to vypadalo na liverpoolský rok.

Tým Brendana Rodgerse vedl o Vánocích, ale teprve ve druhé polovině sezony se skutečně zvedl a prohrál pouze jeden zápas.

Nicméně tato jediná porážka, která přišla s Chelsea, se zapíše do historie Premier League jako klíčový moment liverpoolského neúspěchu.

Dramatický výsledek 3:3 na hřišti Crystal Palace v následujícím zápase pak zpečetil osud klubu z města Beatles – Manchester City se před něj dostal o pouhé dva body.

Liverpool (2018/19)

Znovu se oba kluby potkaly o pět sezon později a Reds zažili podobnou bolest.

Liverpool byl až do Vánoc neporažený, než v první zápase roku 2019 nestačil na Citizens.

Svěřenci trenéra Jurgena Kloppa se tím nenechali rozhodit, a přestože vyhráli všech devět posledních zápasů a získali rekordních 97 klubových bodů, v poslední den padli a ztratili titul.

City zvládli na konci sezony posbírat 14 výher v řadě, což stačilo k tomu, aby sesadili Liverpool z trůnu o jediný bod.

Liverpool (2020/21)

Manažer Liverpoolu Jurgen Klopp se dívá na porážku proti Fulhamu.
Manažer Liverpoolu Jurgen Klopp se dívá na porážku proti Fulhamu.AFP

Poté, co Liverpool v předchozí sezoně ukončil čekání jna ligový titul, to vypadalo, že se v čele Premier League udrží.

O Vánocích měli Reds čtyřbodový náskok před Manchesterem City, ale nadále to nešlo, protože jejich tým na přelomu roku sužovala zranění.

Výsledky se zhoršily a Liverpool nakonec skončil na třetím místě, přičemž na první příčku se opět vyhoupl Manchester City.

Arsenal (2022/23)

V minulé sezoně vypadal Arsenal v čele s Mikelem Artetou skvěle a po zásluze byl o Vánocích s předstihem v čele soutěže.

Před Novým rokem prohráli Kanonýři jen jeden zápas a nevypadalo to, že by měli v nejbližší době polevit, když si navíc vybudovali slušný náskok před pronásledovatelem Manchesterem City.

Soubor Pepa Guardioly však nakonec využil špatných výsledků Arsenalu v průběhu sezony a získalo další ligový titul.

Gunners strávili na čele tabulky 248 dní, aniž by získali titul – stanovili tím nový rekord Premier League.