Po zlaté olympiádě v Naganu se s Čechy v NHL doslova roztrhl pytel. V sezoně 2001/02 hrálo v lize rekordních 77 českých hokejistů a mezi nimi i významní centři, například Robert Reichel a Robert Lang. Na křídle tehdy řádil Jaromír Jágr, v bráně kouzlil Dominik Hašek a ne nadarmo byla Česká republika v této éře označována za nejlepší hokejovou zemi světa.
Dnes je ale situace jiná, obzvlášť na pozici středních útočníků. Původní centři se často přesouvají na křídla a jediným českým zástupcem na pozici prvního středního útočníka je ve zmíněném žebříčku Pavel Zacha. Kromě něj se zmínky dočkal i Jiří Kulich, ten ale odehrál poslední zápas v listopadu 2025 a je uváděn jako třetí možnost druhého centra k Joshi Norrisovi. Ačkoliv je v seznamu výš než Zacha, pořád jen v kategorii "Podprůměrní".
Bezkonkurenční duo Oilers – a ti další
Celý žebříček nepřekvapivě ovládli Connor McDavid a Leon Draisaitl. Dvojice z Edmontonu jako jediná obsadila příčku v první kategorii "Generační" a první z centrů je i díky průměrnému přísunu 131 bodů v sezoně z posledních pěti let poprávu nazýván nejlepším hokejistou celé NHL. Ostatní dvojice středních útočníků zůstávají v závěsu, nejblíže králům se v kategorii "Elita" umístili Nathan MacKinnon a Brock Nelson z Colorada, týmu držitele Zlaté hokejky Martina Nečase.
Českou stopu však na nejvyšších příčkách nenajdeme. Kulichovo Buffalo skončilo na 24. místě, Boston s Pavlem Zachou dokonce obsadil až celkovou 29. pozici z 32 týmů a skončil v kategorii "Velká slabina". Český centr za sebou přitom nemá špatnou sezonu, tu předposlední končil s bilancí 14+33, naposledy si dokonce polepšil a zapsal 31 gólů a 37 asistencí.
Přesto nepodává v roli prvního centra přesvědčivé výkony. Po konci Patrice Bergerona Bruins obecně postrádají hráče na pozici prvního centra a Zacha by podle Dayala mnohem lépe fungoval ve druhé formaci. Další dva zmiňovaní centři, Fraser Minten a Elias Lindholm, jsou zase blíže třetí lajně. Mladý Kanaďan má jistě ještě prostor se posunout výše, švédský útočník je však i díky svému přínosu do obrany spíše hráčem třetího útoku. Dlouhodobě ve službách Bruins působil na pozici středního útočníka i David Krejčí, i ten už však ukončil kariéru a také jeho místo zůstalo nezaplněno.
A jak si vedly další týmy, ve kterých figurují čeští hráči?
Čistokrevných českých centrů je jako šafránu
Kromě Kulicha, který se většinu sezony potýkal se zdravotními problémy a znovu se na led vrací až teď, žádné jiné české jméno v žebříčku nefiguruje. Před Tomášem Hertlem dostali ve Vegas ve třetí nejvyšší kategorii ("Špičková") přednost Jack Eichel a William Karlsson. Český útočník nastupoval v závěru play off na pozici druhého centra , kde nahradil zraněného Švéda, obvykle ale hraje ve středu nebo na křídle třetí formace.
Filip Chytil, brzděný zraněními, odehrál za Vancouver v minulé sezoně pouze dvanáct utkání, v nich alternoval mezi pozicí středního útočníka a křídla ve formaci Davida Kämpfa. Druhý jmenovaný byl na jaře vyměněn do Washingtonu, kde ve čtvrté lajně odehrál dvě utkání. Canucks s dvojicí Elias Pettersson a Marco Rossi skončili spolu s Buffalem a dalšími pěti týmy v kolonce "Podprůměrní".
Na centru čtvrté formace v Dallasu zůstává další český hokejista – defenzivní expert Radek Faksa. Do žebříčku Dayala se ale nedostal, pravděpodobně obsadil mezi středními útočníky Stars až páté místo za Justinem Hryckowianem, Mattem Duchenem a vybranou dvojicí Wyattem Johnstonem a Roopem Hintzem. Fin sice sezonu kvůli zranění nedohrál, přesto se se svým kanadským spoluhráčem přetahuje o pozici centra číslo jedna.
Tím však přehlídka českých centrů končí. Kämpf a Tomáš Nosek v létě odešli zpátky do Evropy, David Tomášek se po neúspěšném angažmá v Edmontonu stěhoval už během sezony. Situaci by mohl zachraňovat Nečas, který prošel draftem jako centr, z něj se však stal hvězdný křídelník a na jiné pozici už v podstatě nenastupuje.
Jsou čeští střední útočníci prokletí?
Neprosadí se, propadnou se do čtvrté lajny nebo konvertují na křídlo. Hráče na pozici prvního nebo druhého centra už zkrátka téměř nevídáme. Po návratu do sestavy Sabres může počty trochu navýšit Kulich, obecně se ale česká enkláva v NHL potýká s problémy. Obránce má Česko v nejlepší lize na světě jen tři, z toho pravidelně nastupuje pouze Radko Gudas, pokud ho netrápí zranění. Ke slabé obraně se tak v kontextu českého hokeje přidává také střed útoku.
Co vlastně brání tomu, aby se Češi v zámoří prosadili a získali si důvěru vedení první nebo druhé formace? Hlavním problémem je nejspíš odlišné chápání role centra v Česku a za oceánem. Český hokej dlouhodobě staví na systému bránícího levého křídla, který v 70. letech vymyslel profesor Kostka a který národnímu týmu přinesl řadu úspěchů.
Severoamerické pojetí hokeje na střední útočníky klade mnohem větší defenzivní nároky. Nečeká se od nich jen kvalitní tvorba hry, ale i to, že budou první, kdo se stáhne zpátky při protiútoku soupeře. Jak moc se u této pozice cení zodpovědná práce v obraně dokládá i statistika: posledních patnáct vítězů Frank J. Selke Trophy, ceny pro nejlepšího defenzivního útočníka, pochází právě z řad centrů.
Střední útočníci také většinou nosí kapitánské céčko a získávají o něco lepší smlouvy. To má ale i svou odvrácenou stranu. O post "vůdce" je tak velký zájem a mezi hráči panuje obrovská konkurence. Možná právě v souboji s centry světového formátu ještě čeští útočníci zaostávají.
Ještě však není všechno ztraceno, v nadcházejícím ročníku budou o NHL bojovat například centři Petr Sikora a Miroslav Holinka. Nic jistého ale nemají, natož stabilní pozici v prvních dvou lajnách, a budou muset hodně pracovat, aby si místo v sestavě vydobyli.