Zatímco v loňském roce se dánský fantom Vingegaard dostal na Staré dámě do žlutého trikotu v průběhu druhého týdne, letos zlomil odpor Pogačara až v závěru závodu. V obou případech ale lídr stáje Jumbo-Visma zvládl s podporou svého týmu lépe klíčové horské etapy.
Tušil jste, že Vingegaard dokáže obhájit loňský triumf?
"Dnes jsou všichni generálové, všichni říkají, že Vingegaard byl favorit, ale tak to nebylo. Rozhodl jeden špatný den, což se na Tour dalo trochu očekávat. Rozhodovaly malé detaily a Jumbo odvedlo skvělou práci, stejně jako s Rogličem na Giru. Připomíná mi to práci, jaké jsem byl svědkem v týmu Sky před 10 lety. Přijde mi, že Jumbo je profesionálnější než Pogačarova stáj a to se projevilo ve třetím týdnu."
Ovlivnilo Pogačara zranění, se kterým se potýkal v první polovině sezony?
"Rozhodně. Na jednu stranu pozitivně v prvních dvou týdnech, ale na druhou stranu se možná projevila nedostatečná příprava a adaptace na nadmořskou výšku a velká vedra, což celou Tour rozhodlo. Ale myslím si, že i kdyby měl Pogačar optimální přípravu, tak by měl stejně navrch Vingegaard. Připravili ho velmi dobře a dnes už je známo, že Pogačar velmi trpí ve vedrech a nadmořských výškách."
V tom je ten hlavní rozdíl mezi Vingegaardem a Pogačarem?
"Pogačar je schopný Vingegaarda porážet na kratších kopcích, ale pokud bude mít i v dalších letech pokaždé špatný den, kdy chytne minutu až pět, tak už Tour vyhrát nemůže. Jumbo tohle dokázalo eliminovat. To je vzkaz pro stáj UAE, aby Pogačara v těchto dvou parametrech zlepšila, protože vždycky v těch největších etapách třetího týdne ztrácel."
Jsou dnes ještě jiní jezdci, kteří by mohli toto duo ohrozit?
"Jsou. Myslím, že to jsou Juan Ayuso, velký španělský talent, a také Remco Evenepoel. Otázkou je i to, zda Primož Roglič, by byl schopný s těmi mladými ustát tempo. Ale každopádně, pokud by se na jednom závodě potkala tahle čtyřka – Ayuso, Evanepoel, Pogačar a Vingegaard, tak by to bylo velmi zajímavé."
Myslíte, že už těm starším odzvonilo?
"Je velká škoda že Chris Froome a Egan Bernal měli vážná zranění, protože rozhodně do té skupiny patří taky. Ale buďme rádi, že na té letošní Tour nebyl jen jeden lídr, protože to pak asi byla jednoznačná záležitost. Za mě to byla výjimečná Tour."
V posledních letech se stále více prosazují v rolích lídrů mladí jezdci. Dříve to byla doména spíš těch zkušenějších. Vnímáte změnu trendu?
"Ano, je to patrné, od doby covidu nastala velká změna. Naprosto se změnil přístup k mladým závodníkům a starší jezdci už se nedokázali adaptovat. Dříve jste do 23 let měli na všechno čas, covid ale všechno otočil. I velké týmy si začaly vybírat nejtalentovanější jezdce z juniorských kategorií."
Však i vy jste svou první Grand Tour jel až ve svých 25 letech…
"Když jsem byl v juniorech a vyhrával jsem velké juniorské závody, tak jsme s tátou přišli do dnešního týmu Elkov-Kasper a zeptali se pana Vávry, zda by mě nevzal. On mi řekl, že takových kluků má několik desítek. Jednoduše jste museli něco dokázat mezi dospělými, aby vás uznali. Dnes to zní velmi vtipně, protože s výsledky, které jsem kdysi měl, bych v dnešní době podepisoval smlouvu v Pro Tour týmu už v 19 letech. Tenkrát jsem se nedostal skoro ani do malého českého týmu."
Vnímáte, že se mění i závod jako takový? Je už jen velmi málo úniků, kdy by peleton nechal ujet někoho na celý den…
"Tohle je dané profesionalitou týmů. Je stále větší tlak na to, být vidět. Pokud jste v úniku, máte vlastně skoro zadarmo reklamní čas a všichni chtějí být vidět v televizi. Letos navíc organizátoři zvolili agresivní styl závodu, nebyly žádné transferové etapy, kdy by balík jel pohromadě bez nějaké větší aktivity. Všechno se přizpůsobuje životu ve společnosti, i cyklistika. Všechno je agresivnější, kratší. A tak se přizpůsobují i závody Grand Tour. Vidíte drama v každé etapě, tlak na jednotlivé týmy je silný."
Letos se Tour de France jela bez Čechů. Uvidíme nějakého z nich třeba za rok?
"Česko má ve worldtourových týmech asi pět jezdců, kteří mají příležitost jezdit velké závody. Na Giru byli tři z nich. Samozřejmě nám aktuálně chybí osobnost, která by trochu pozvedla cyklistiku do takového toho mánického stavu jako měl biatlon. I já bych si to přál."