Co vlastně nyní děláte?
"Stále se věnuji cyklistice, která je mou vášní. Mám svou nadaci, která má dvě větve. Jednu věnovanou šíření a zviditelňování tématu mrtvice, kterou jsem prodělal v roce 2004, a druhou cyklistickou. V té pracujeme se všemi věkovými skupinami od dětí až po profesionální tým Eolo Kometa, který vyhrál etapu v posledním ročníku Giro d'Italia. Máme také tým do 23 let a mládežnický tým. Kromě toho věnujeme zvláštní pozornost programu Kola pro život, kdy opravujeme kola, která už lidé nepoužívají, a dáváme je těm, kteří je potřebují nebo by o ně mohli mít zájem."
To ale není vše, že?
"Mám také velký projekt, který mě velmi těší. Vytvořil jsem značku jízdních kol s názvem Aurum, vybudovali jsme ji od nuly s Ivanem Bassem. Je to pro mě výzva a velká motivace. Oba jsme vložili veškeré své zkušenosti do rukou designérů a konstruktérů, abychom vytvořili kvalitní produkt."
Jste také televizním komentátorem.
"Ano, spolukomentuji velké závody pro Eurosport. Kromě toho mám další závazky, konference, akce a povinnosti vůči sponzorům. Cestuji vlastně ještě víc než během své aktivní kariéry."
Startuje nový ročník Vuelty, jakou máte na nejvýznamnější závod ve své zemi nejlepší vzpomínku?
"Bezpochyby na vítězství na Angliru v roce 2017. Na tomto bájném vrcholu jsem vyhrál už v roce 2008, ale tentokrát to bylo jiné. Byla to moje poslední šance vyhrát tam před odchodem do sportovního důchodu, navíc v mé vlasti a den před příjezdem domů do Madridu. Toto vítězství vnímám, spolu s Tour Down Under v Austrálii, kdy jsem se vrátil po mrtvici, jako jeden z největších okamžiků svého života. I dnes mi to pomáhá cítit se klidně a vyrovnaně, protože sportovec myslí vždy zůstává u svého posledního úspěchu. Onen výstup pro mě byl mimořádný a každý den za něj děkuji."
Pojďme projít čtyři současné cyklistické fenomény. Začněme Tadejem Pogačarem, ke které osobnosti byste ho přirovnal?
"Je to extrartřída. Přirovnal bych ho, i když to někomu může připadat trochu pobuřující, k Eddymu Merckxovi.
Co Jonas Vingegaard?
"To je také špičkový jezdec, velmi pečlivý a obětavý v přípravě na závody. Pokud vyhrál poslední dvě Tour, nemůže to být náhoda. Je to velký profesionál."
A Remco Evenepoel?
"Velký talent, mistr světa. Zatím nevíme, kde je jeho limit."
Co můžete říct o Primoži Rogličovi?
"Jeho přechod mezi profesionály přišel pozdě, ale má obrovskou sílu. Dobře snáší třítýdenní závody Grand Tours, je velmi rychlý."
Jsou Juan Ayuso a Carlos Rodríguez budoucností španělské cyklistiky?
"Jsou její budoucností i současností. Oba vnímám podobně jako Enrica Mase nebo Mikela Landu, ale významných úspěchů dosáhli už v mladším věku. Španělských cyklistů s velkou budoucností bude víc, ale oni už jsou hvězdami."
Mohli by se v blízké budoucnosti dotáhnout na "velkou čtyřku", o které jsme mluvili?
"Proč ne? Oba to mají v hlavě, oba sní o vítězství na Tour. Budoucnost ukáže, zda se jim to podaří."
Je Pogačar cyklistou, který se i díky útočnému způsobu jízdy nejvíc podobá právě vám?
"Možná z hlediska zarputilosti, se kterou si jede pro prémie. Ale co se týče jakési posedlosti Tour de France, je mi možná trochu podobnější Vingegaard. Každopádně nerad příliš srovnávám. Oba jsou skvělí sami o sobě."
Kdo je váším favoritem letošní Vuelty?
"Evenepoel je jedním z kandidátů a uvidíme, jak na tom budou Ayuso nebo Mas. Ale hlavně bude zajímavé sledovat, zda někdo porazí tým Jumbo–Visma. Nejen kvůli Rogličovi nebo Vingegaardovi, ale kvůli kompaktní skupině, kterou mají. Pro ostatní týmy to bude velká výzva."