Po nedávném vítězném semifinále Champions League v derby proti AC Milán vzal dres, v němž odehrál odvetu, opatřil jej svým autogramem, zabalil a odeslal do Teplic, kde si jej vystavili v klubové síni slávy. Jako projev díků. "Do Česka jsem přišel jako kluk, někdy to bylo hodně těžké. Ale dospěl jsem tam v chlapa," vzpomínal fotbalista nedávno.
Ještě jako teenagera jej objevil trenér Jiří Plíšek, když vedl Željezničar Sarajevo. Džekův příběh v mnohém připomíná Jana Kollera. A nejen proto, že v mládí nepůsobil se 193 centimetry na hřišti zrovna nejelegantnějším dojmem. V Teplicích mu také zprvu nevěřili, poslali jej na půl roku se otrkat do druholigového Ústí nad Labem, kde nad ním denně bděl Plíšek.
Pomohlo, že mu lidsky rozuměl, znal prostředí v Bosně. To ovlivnila občanská válka, malý Edin vyrůstal na sarajevském předměstí, které z okolních kopců ostřelovali srbští vojáci. Kluci tam museli čekat, až utichne palba, aby si mohli jít zakopat. A rozhodně to není nijak přikrášlené tvrzení. Kdyby jej jednou nezastavila maminka, když chtěl jít ven, dopadl by jako sedm jeho kamarádů, které na hřišti zabil výbuch bomby. "Edin je silný a odolný, v životě si toho prošel hodně," zdůraznil jeho táta Midhad.
A to i fotbalově. Kam však vstoupil, byl z toho úspěch. Má německý titul s Wolfsburgem, se Citizens dobyl Premier League dokonce dvakrát. V barvách AS Řím se v roce 2017 stal s 29 trefami králem střelců Serie A, národnímu týmu Bosny pomohl k historickému postupu na mistrovství světa 2014.
City? Nejlepší tým na světě
Právě fanoušci City na něj zřejmě nikdy nezapomenou. V květnu 2012 se Sky Blues přiblížili poprvé od roku 1968 k domácímu titulu. Stačilo k tomu jediné – v posledním kole doma porazit o záchranu bojující Queens Park Rangers. Když hosté v 92. minutě vedli 2:1, fanoušci na tribunách zírali zdrcenými pohledy do prázdna. Než jim vrátil naději Džeko, když tvrdou hlavičkou po rohu vyrovnal. A Agüero chvíli po něm završil jeden z nejpozoruhodnějších příběhů historie anglické ligy.
Začala úspěšná éra City a jejich nadvláda nad Premier League, symbolizovaná dalšími šesti triumfy v následujících 11 letech. U těch pod Guardiolou už však Džeko nebyl, odešel do Itálie. "Ale vždycky jsem si přál, abych se v Lize mistrů na Etihad Stadium vrátil, nebyl jsem tam osm let… To se mi sice nesplnilo, ovšem hrát proti svému bývalému klubu finále Ligy mistrů je také mimořádné. Navíc, když se jedná o momentálně asi nejlepší tým na světě," vykládal.
Třebaže jej Inter předloni získal bez velkého rozruchu jako levný záskok za Lukaka, jenž šel zkusit štěstí do Chelsea, pro kouče Simone Inzaghiho má Džeko pořád velkou cenu. "Je to velký hráč, platný v útoku i v obraně. A vždycky bude. Kdyby záleželo jen na mě, prodloužil bych s ním smlouvu," prohlásil Inzaghi s odkazem na kontrakt, jenž matadorovi vyprší po sezoně.
Stát se může všechno, útočník klidně může o nový zabojovat v sobotu důležitou trefou, na které má nadání. V Istanbulu bude mít každopádně fanoušky na obou stranách. A nejen tam, přát své bývalé opoře budou i v Teplicích. Třeba jim do síně slávy přibude dres od novopečeného vítěze nejprestižnější evropské klubové soutěže…
Přehled utkání Man. City – Inter + audiokomentář