"Každý by si určitě chtěl zahrát na domácím šampionátu. Je to paráda, že to bude zpátky v Praze, ale tohle je pro mě v sezoně první turnaj s reprezentací po delší době, takže se hlavně soustředím na to, co je teď před námi," řekl Kaše po tréninku národního týmu.
Ví, že Švédské hry mohou být hodně důležité, co se týká jeho šancí prosadit se do týmu pro MS. "Budu se snažit si to užít jako ostatní kluci. Věřím, že uděláme dobré výsledky, pak se uvidí. Myslím, že nemá úplně cenu se na to nějak moc upnout. Každý má samozřejmě cíle, aby se na šampionát dostal, protože bez nich se ani nedá hrát. Ale důležitý je teď turnaj, který nás čeká. A co potom bude, to bude."
Mrzelo ho, že z nominace na poslední chvíli vypadl kvůli nemoci jeho starší bratr Ondřej. "On už byl nakřáplý v utkání s Brnem a bohužel to na něj padlo. Já ještě trochu doufal a věřil, že se to zlepší, ale bohužel má horečky a není to dobré. Bohužel to nevyšlo, tak doufám, že si třeba zahrajeme spolu za nároďák někdy v budoucnu," věřil David.
Na Ondřeje se v souvislosti s reprezentací lepí smůla, již v předchozím průběhu sezony se musel kouči Rulíkovi omlouvat kvůli zranění. "Běhá to teď všude možně. To prostě patří k životu i hokeji. Je to škoda, mrzí mě to, ale jsem strašně rád, že jsem tady nakonec alespoň já," prohlásil David Kaše.
Zatímco na jeho kontě je 10 reprezentačních startů a tři vstřelené branky, Ondřej zatím na premiéru v národním mužstvu čeká. "On hrál za mládežnické výběry, mezi seniory zatím neměl příležitost. Tak doufám, že brzy oblékne i ten seniorský reprezentační dres," řekl Kaše.
Před sezonou se oba sešli v Litvínově. A tým Vervy z toho hodně těží, v součtu stihli posbírat už 78 bodů za 30 gólů a 48 nahrávek, Ondřej Kaše je dokonce třetí v bodování extraligy.
"Před sezonou bych nevěděl, co k naší spolupráci říct, ale teď vím, že to klape. Jak už jsem ale říkal, máme mezi sebou ten bratrský vztah hodně blízký, hodně dobře to mezi námi klape i v běžném životě mimo led. A musím říct, že jsem dost překvapený, jak dobře nám to klape na ledě. Ta chemie tam je," přikývl Kaše.
V čem je bratrská souhra jiná? "Nevím, jak to říct... Když ho tam ale mám na střídačce, prostě člověk ví, že je to jeho brácha. A cítím to tak. I ta komunikace během těch střídání je trošku jiná, reakce, pomoc jeden druhému. Když se mi něco nelíbí, tak mu to hned řeknu, stejně tak i opačně, protože se v tomhle respektujeme. Je to prostě jiné, když tam brácha je."
Litvínov na začátku sezony možná trochu překvapivě extralize vládl. Ani současné páté místo však není pro Severočechy k zahození. "Na začátku body naskakovaly hodně rychle, během sezony byly i slabší chvilky, ale myslím, že to k tomu patří. Ostatní týmy už se také jinak připravují a dávají si pozor, takže to bylo čím dál těžší, ale pořád jsme od té čtyřky snad o bod. Je to tam natěsno, takže po repre pauze nás čeká boj o tu první čtyřku. Doufám, že až se vrátím po té pauze, pomůžeme týmu se do ní dostat," přál si Kaše.