Tomáš Marcinko

Slovenský centr se v předchozích šesti sezonách řadil mezi opory třineckých Ocelářů s přibližným průměrem 0,5 bodu na zápas. V novém angažmá v Brně však zatím v tomto ohledu zaostává. Jediné dva zápisy za dvě asistence získal v nedávném zápase s Libercem, jeho dvanáctém za nový tým…

Při pohledu na Marcinkovy podrobnější statistiky lze odhalit, že i přesto, že není přímo u vstřelených gólů, Kometa je s ním na ledě při hře pět na pět lepší. Řečí čísel inkasovala jen o gól víc, než sama dala. A šancí má také přibližně stejně jako soupeř. Není to skvělé, ale ani špatné.

Individuální statistiky jsou už horší. Marcinko je třetím nejvytěžovanějším útočníkem Brňanů, přesto patří k horší polovině v počtu střel, šancí i střeleckých pokusů při vyrovnaném počtu hráčů na ledě. Skoro polovinu ran vyšle z velkého slotu. Velmi rád pálí z pravé strany a snaží se operovat i před brankou soupeře, hlavně v přesilové hře. Je až s podivem, že neproměnil ani jednu šanci, kterou měl v bezprostřední blízkosti brankoviště.

Zatím tedy může žehrat spíš na smůlu. Sice určitě nezůstane celou sezonu bez vstřeleného gólu, ovšem těžko říct, zda dosáhne na metu 10 tref jako v minulých letech.

Aron Chmielewski

Polské křídlo našlo pro svou desátou extraligovou sezonu nový domov na Hané. Ačkoliv v minulosti získával Chmielewski v průměru 0,32 bodu na zápas, Kohouti si od něj slibovali víc než pouhé tři příspěvky za 11 zápasů, zvlášť po povedené letní přípravě.

V extralize přitom patří mezi nejpilnější střelce. Nicméně jeho pokusům chybí nebezpečnost. Za 60 minut hry je při vyrovnaném počtu hráčů schopný vyprodukovat v průměru 15,64 střel, ale jen 2,18 šancí. V minulých sezonách za Třinec střílel méně, ovšem byl schopen si vytvořit víc příležitostí.

To je dáno i kvalitou týmu a spoluhráčů. Olomouc hraje jinak než mistrovský Třinec a i pozice Chmielewského je odlišná. Dostává větší prostor a je výš v sestavě, jenže zatím body nepřicházejí. Jeden (i když hezký) gól není dost. Když je na ledě, jeho tým má převahu ve střeleckých pokusech, zaostává však v šancích a ve střelách. Je to tedy stejný příběh – pokusů je hodně, kvalita chybí.

To lze vyčíst i z jeho střelecké mapy. Většina ran ze zóny uvnitř levého kruhu je z přesilové hry. Jinak střílí hlavně z oblastí mimo slot a z nejnebezpečnějšího místa před brankou soupeře je minimum jeho pokusů. Chmielewski dává přednost kvantitě před kvalitou. Trenéři Olomouce by ho měli víc tlačit do zakončení z nebezpečných prostor a ne tolik ze vzdálenějších pozic. Potom zvýší nebezpečnost svých pokusů i pravděpodobnost toho, že vstřelí víc branek.

Jan Káňa

Po třech produktivnějších letech se dravé křídlo stěhovalo v létě z Olomouce do Vítkovic. Přesun se ale neosvědčil, a tak Káňa musel rychle otočit volant zpět směr Haná. Je přinejmenším zajímavé, že ve Vítkovicích se mu nedařilo, ovšem hned po svém návratu začal bodovat.

První statistika, která zaujme, je počet jeho šancí za sedm zápasů ve Vítkovicích a za dva starty za Olomouc. V obou případech si jich při vyrovnaném počtu hráčů na ledě připsal sedm. A přitom v porovnání s jinými ostravskými spoluhráči na tom byl při hře pět na pět stále dobře.

Stejné je to i se střeleckými pokusy. Těch v obou týmech zaznamenal šest. Nutno dodat, že zápasů bylo celkově málo a je nespolehlivé porovnávat takto malý vzorek. Nicméně to vypadá, jako by to Káňovi v Ostravě prostě nesedlo. Když byl na ledě, ve vítkovickém dresu si nevedl špatně. Jeho tým měl s ním v akci lehkou převahu při vyrovnaném počtu hráčů ve střelách i v šancích. Zaostával jen ve střeleckých pokusech. 

Co ovšem Káňovi mohlo zlomit vaz, bylo pět inkasovaných gólů, u kterých byl na ledě, a jen dva vstřelené. A především nulová produktivita jak při hře pět na pět, tak i v přesilovce, v níž si užíval dostatek času. Z jeho střelecké mapy je vidět, že ve Vítkovicích dokázal pálit z nebezpečných pozic, ale prostě nebyl schopný vstřelit gól. Za dva zápasy v Olomouci se nedostal do tolika příležitostí před brankou, avšak měl i víc štěstí a skóroval.

Zároveň to zatím vypadá, že bude víc střílet z pravé strany a je otázkou, jestli se v dresu Mory bude dostávat do podobně kvalitních příležitostí jako ve Vítkovicích. Jak už bylo zmíněno, je těžké porovnávat tak malé množství zápasů.

Káňa ve Vítkovicích šanci dostal a sám byl celkem nebezpečný, jenže špatně hrající tým nepozvedl. Po návratu "domů" ukázal, že mu to v Olomouci sedí, jestli však nepředvede podobnou produktivitu jako v minulé sezoně, nebude to pro Hanáky velký "game changer"...