3. ledna 1996, Švédsko – Česko 8:2
Skóre 2. třetiny: 6:1.
Český hokej v té době – pár let po rozdělení federace – čekal na svou první velkou medaili. Ta přišla až díky seniorskému týmu pár měsíců nato ve zlaté Vídni. Tady měl tým dobré vyhlídky – vyhrál bez porážky základní skupinu, body v ní ztratil jen vinou dvou remíz. Jedna z nich se zrodila v duelu se Švédy, v němž kuriózně nepadla ani jedna branka. Když na sebe oba týmy v semifinále narazily v Bostonu podruhé, byl to jiný příběh.
I v tomto zápase se střelci zprvu hledali a úvodní třetina skončila 0:0. Pak však došla Švédům trpělivost a prostřední část ovládli smrští šesti zásahů. Český tým kolem pozdějšího kanonýra NHL Milana Hejduka nestačil a nakonec neuspěl ani v boji o bronz s Rusy. Žlutomodří ve finále podlehli v té době suverénní Kanadě a získali čtvrté stříbro za pět let.
3. ledna 2001, Česko – Švédsko 1:0
Střely v 1. třetině: 5:16.
Ubojované vítězství a postup do finále. I v Moskvě se oba celky střetly už v základní skupině a svěřenci Jaroslava Holíka vyhráli těsně 2:1. V boji o zlatý zápas vynikli gólmani ještě víc. Henrik Lundqvist v brance Švédů se překonával, nestačil jen na ránu Zdeňka Blatného pod břevno v přesilovce v 10. minutě. Soupeř naopak nevyužil ani jednu z celkem 10 početních výhod (proti českým pěti).
Také zásluhou výborného Tomáše Duby v brance českých mladíků. Ten na šampionátu vychytal nulu celkem dvakrát, zakončil jej s výbornou úspěšností zákroků 94,7 % a byl direktoriátem turnaje vyhlášen nejlepším gólmanem mistrovství. To se Česku povedlo bezchybně – vyhrálo všech sedm utkání a obhájilo zlato z předešlého roku.
20. srpna 2022, Švédsko – Česko 3:1
Úspěšnost střelby: 13,04 % – 3,57 %.
Pouze čtyři a půl měsíce stará zkušenost. Na obou stranách je proto zástup hráčů, kteří nastoupili v tomto klání na šampionátu, odloženém z přelomu roku kvůli covidu. Na straně Švédů je to sedm mladíků (včetně střelců dvou branek Lysella a Roséna), u Čechů jich je dokonce 16, tedy většina národního týmu. Ten tehdy soupeře přestřílel, jenže doplatil na nízkou efektivitu v zakončení – z 28 pokusů se ujal jediný.
Zatímco Švédové od té doby vyměnili kompletní realizační tým, české střídačce stále vládne Radim Rulík. Dobře si pamatuje, jak jeho svěřenci dvakrát při snaze o vyrovnání trefili tyčku. Jak odcházel s hlavou vztyčenou, protože tým odvedl maximum a v zápase nebyl horší. Tehdy také prohlásil, že nepovedený útok na medaili může být motivací do budoucna…