V čele tabulky se úvodních 19 kol neslo ve stejném duchu jako celý předchozí ročník. Nesmírně vyrovnanou bitvu o titul svádí úřadující mistr Sparta, kterou z druhé příčky stíhá odvěký rival Slavia. O jak vyrovnaný duel se jedná, je dobře vidět na analytickém modelu očekávaných bodů. Ten bere v potaz kvalitu vytvořených i povolených šancí a následně počítá, s jakou pravděpodobností měly týmy v zápasech bodovat. Na základě něj si měla Sparta připsat průměrně 2,15 bodu na zápas, zatímco Slavia je s 2,07 v těsném závěsu a aktuálně třetí Plzeň si udržuje 1,69 bodu.

Sparťané lize dominují ofenzivně, a to s bilancí 1,9 očekávaných a 2,33 reálných gólů na utkání. Zároveň mají na svém kontě největší objem střel a nejlepších výsledků dosahují také v metrice měřící jejich průměrnou nebezpečnost. Slavia naproti tomu exceluje při hře bez míče. Chlubit se může největší intenzitou i úspěšností presinku a svým soupeřům povoluje nejmenší objem nebezpečných šancí.

To samé mimochodem pro tým Jindřicha Trpišovského platí také v Evropské lize. Ze všech 32 účastníků skupinové fáze měla Slavia jednoznačně nejlepší obranu z pohledu povoleného xG, a to i přesto, že se utkala s věhlasným AS Řím. Hodnota 0,49 očekávaných branek (bez penalt) je mimořádným výsledkem. Zároveň měli sešívaní jeden z nejlepších útoků a z první příčky proto postoupili zcela po právu.

Oběma týmům na domácím i evropském poli pomáhají výrazné individuality. Velká spousta z nich se rekrutuje ze zahraničí a je výsledkem mnohem promyšlenějšího a odvážnějšího počínání na přestupovém trhu, než tomu bylo dřív. Veljko Birmančević, Qazim Laci, Kaan Kairinen, Asger Sörensen nebo Peter Vindahl tvoří pevnou osu týmu z Letné, zatímco na druhé straně si o pozornost říkají Christos Zafeiris, Conrad Wallem, Igoh Ogbu či nepostradatelný Oscar Dorley.

Liga se díky tomu stává fotbalově mnohem rozmanitější, neboť různé typologie hráčů, které jsou navíc v tuzemsku nedostatkovým zbožím, umožňují trenérským týmům mnohem větší taktickou flexibilitu. A svým dílem přispívají i ostatní. Viktoria Plzeň přivedla z druholigového Vyškova mladého liberijského stopera Sampsona Dweha a tenhle risk se jí nanejvýš vyplatil. Po Robinu Hranáčovi a Lukáši Kalvachovi se jedná o třetího nejvytíženějšího hráče týmu z pole a data jasně ukazují, proč si Dweh ve své premiérové sezoně v lize okamžitě vydobyl tak silnou pozici.

I přes jeho mladý věk se jedná o jednoho z fyzicky nejlépe vybavených stoperů soutěže. Nejenže dominuje v soubojích ve vzduchu i na zemi a je neomylný v aktivním odebírání míče, v němž si udržuje 85 % úspěšnost při obrovském objemu těchto zákroků, ale zároveň je skvělý ve hře s míčem. Z pohledu pokročilých datových metrik mají mezi stopery jeho přihrávky tu největší hodnotu z pohledu toho, do jaké míry zvyšují šanci týmu na vstřelení branky (a zároveň snižují šanci na inkasování). Výborný je také při vyvážení míče z hloubi pole.

A třeba takový Rafiu Durosinmi, další hráč, který v uplynulé sezoně nastupoval pouze ve druhé lize, do svého zranění vládl většině důležitých datových metrik hodnotících výkony hrotových útočníků, často dokonce s vysokým náskokem na ostatní ligové stálice. Bez debat se jedná o hráče s potenciálem brzy se prosadit v jedné z elitních evropských lig a není náhodou, že kolem něj intenzivně krouží zástupci Frankfurtu. 

I přes zkrat v závěrečném kole podzimní části a vyloučení proti Slavii by neměly zapadnout ani výkony Abdullahiho Tanka z Baníku, k němuž se sluší zařadit také jeho spoluhráče Patricka Kpoza s Tomášem Rigem. Ani jeden z nich v lize v minulém ročníku nepůsobil, přesto byli klíčovými postavami svého týmu. Vyzdvihnout je třeba především mladého slovenského fotbalistu, neboť už nyní patří mezi jednu z nejuniverzálnějších šestek či osmiček na tuzemských trávnících. Například ve vnímání prostoru před sebou a schopnosti překonávat svým pohybem řady soupeře si v ničem nezadá se Zafeirisem. 

Á propos, hráči do 23 let na tuzemských trávnících. I v téhle skupině jsou fotbalisté, na které se vyplatí při sledování české ligy bedlivě zaměřit. Rychlým tempem rostou výkonnostně stopeři Martin Vitík (Sparta), Tomáš Vlček (Slavia) a zmíněný Hranáč, fantastickou sezonu prožívají Vasil Kušej (Mladá Boleslav) se znovuzrozeným Pavlem Šulcem (Plzeň) a oprávněně se často skloňují také jména jako Tom Slončík (Zlín), Štěpán Chaloupek (Teplice) nebo Antonín Kinský (Pardubice).

Data také napovídají, že týmy mezi třetím a devátým místem jsou výkonnostně velmi vyrovnané a na jaře proto fanoušky čeká velké množství zajímavých utkání. Zároveň bude zřejmě velmi těsno ve skupině o záchranu, ovšem víc napovědí až zimní hráčské obměny v kádrech i na trenérských postech.