Červnový Birmančevičův příchod budil mezi fanoušky i experty hned od prvních dní velkou pozornost. Typologicky se totiž jedná o hráče, kterých je na tuzemských trávnících akutní nedostatek. Do Sparty přicházel s pověstí ofenzivního univerzála schopného nastupovat na kraji hřiště, podhrotu, ale i jako devítka. Za dob svého působení ve švédské Allsvenskan nebo srbské Superlize vynikal svou rychlostí a dynamikou, schopností zavézt míč do volného prostoru, slušnou technikou, ale třeba také velmi dobrou defenzivní činností.
Sparta si v jeho osobě vyhlédla nesmírně pracovitého fotbalistu, jemuž nedělá problém "odmakat" celý zápas, což je dobře vidět především při presinku. Výborně reaguje na jeho spouštěče, mnohdy napadá soupeřovy hráče už na úrovni brankáře a svou intenzitu v těchto soubojích si navíc zpravidla udrží po celých 90 minut hry. Tohle vše se ostatně potvrdilo i po jeho příchodu do Česka. Mezi křídly se vzorkem minimálně 600 odehraných minut si Birmančevič aktuálně udržuje nejvyšší počet presinkových soubojů na zápas.
Trenér Brian Priske se snaží maximálně využít nejenom jeho vytrvalosti a nasazení, ale také zmíněný výborný pohyb. Ten má pro Spartu obrovskou hodnotu. Srbský hráč sice nevyniká driblinkem na malém prostoru, ale dokáže být velmi efektivní, pokud má kolem sebe volné místo nebo v izolovaných soubojích jeden na jednoho na kraji hřiště. Jeho silnou stránkou je vedení míče v rychlosti, neboť zvládne pravidelně překonávat dlouhé vzdálenosti a zavážet balon blíž soupeřově brance.
Ofenzivní přínos jeho pohybu jasně demonstrují výsledky v jedné z mnoha variant pokročilého datového modelu Goal probability added (GPA), který v průběhu celé sezony mapuje všechny náběhy i driblinky daného hráče a následně spočítá, do jaké míry zvyšují šanci týmu na vstřelení branky. Mezi křídly je ve finální třetině efektivnější pouze jeden další hráč, a sice budějovický Wale Musa Ali, mimo jiné druhý nejaktivnější ligový driblér. Birmančevičův driblink možná oku diváka tolik nelahodí, co do efektivity ale snese ta nejpřísnější měřítka.
Jako Ewerton
Velká část jeho kreativity navíc pramení také z přihrávek. Jeho přístup lze označit jako agresivní a konstruktivní, neboť se zpravidla snaží hrát míč směrem dopředu a hledat každou příležitost pro průnikový pas. A to platí i pro situace, kdy je dostoupen soupeřem, čelí presinku nebo se mu v těsné blízkosti nenabízí žádný spoluhráč. V takových momentech se mnohdy nebrání tomu hrát naslepo, z čehož pramení poměrně vysoký počet ztrát míče.
V konečném důsledku to však není velký problém, protože se mu risk často vyplatí a vede k nebezpečné šanci. Podle pokročilých datových metrik hodnotících přínos přihrávek se Birmančevič pohybuje dokonce na úrovni ostravského kreativce Ewertona. A čistě kvalitou finální přihrávky (v rámci právě probíhající sezony) je dokonce daleko před ním. Jeho 0,27 očekávaných asistencí na zápas je na jeho pozici jasně nejlepším výsledkem, a pokud se přičtou také standardní situace, dostane se dokonce na závratných 0,43.
Tak vysoká čísla jsou způsobena především tím, jak často se Srb dokáže dostávat do prostoru uvnitř soupeřovy šestnáctky a odtamtud distribuovat míč do lepších palebných pozic, ať už se jedná o prostrčení nakrátko nebo o nebezpečné zpětné přihrávky. Tu a tam se mu povede centr z hloubky, nicmén například přihrávky z meziprostorů mají na Spartu spíš negativní dopad. Jeho pasy ve vápně ale vše vynahrazují.
Ačkoli Birmančevič nikdy neplatil za typické gólové křídlo, v aktuální sezoně už se mu už dvakrát povedlo v jediném zápase vstřelit dvě branky. Poprvé v osmém kole proti nepříjemnému Slovácku, v neděli dvěma zásahy rozhodl duel se Zlínem. A rozhodně to není tak, že by se během svých dřívějších angažmá o střílení branek nepokoušel. Ba právě naopak. Například v dresu Malmö byl s průměrnými čtyřmi pokusy na zápas jasně nejaktivnějším ligovým střelcem.
Často se ale jednalo o pokusy mimo vápno nebo z úhlu, které byly vyústěním jeho náběhů a driblinků, nikoli pohybu v nebezpečných centrálních prostorech a odpoutávání se od bránících hráčů. A pokud se k tomu přidá fakt, že se dlouhodobě jedná spíš o průměrného zakončovatele, logicky víc vyčnívá jeho kreativita.
Zároveň to však neznamená, že branky střílet přestane. Sparta v lize ofenzivně dominuje a srbský hráč se proto bude i nadále dostávat do vysokého objemu šancí, typicky z protiútoků, a řadu z nich v budoucnu díky své nesporné kvalitě promění. Jen je třeba očekávat, že v tempu o něco nižším než doposud.
Jeho 2,16 střely na zápas a 0,29 očekávaných branek jsou na jeho pozici vysoce nadprůměrné výsledky a 29 % proměněných střeleckých pokusů je dlouhodobě neudržitelná statistika. Na svých šest gólů dosáhl Birmančevič při 3,6 očekávaných a natolik dobře si v zakončení vede poprvé v kariéře, nepočítá-li se malý vzorek v Lize mistrů.
Tak či onak, vedení klubu si může mnout ruce. Birmančevič se rychle zařadil mezi nejlepší hráče české ligy a má výrazný podíl na současném postavení Sparty. Pokud bude ve svých výkonech pokračovat a tým ještě nějakou dobu vydrží v evropských pohárech, pravděpodobně ho nemine reprezentační pozvánka. A protože je řeč o teprve 25letém fotbalistovi, stále ještě může v budoucnu přijít také zajímavá nabídka ze zahraničí...