Tenhle třiatřicetiletý rodák z Marseille se během své kariéry vždy držel v blízkosti svého domova. V řadách OM každopádně nestrávil svou největší část fotbalového života, nýbrž v Monaku, odkud se následně pevně vyhoupl na scénu. Když potřeboval změnit prostředí, přestěhoval se Germain jen kousek vedle.
Držel se zkrátka u vod Středozemního moře. A právě takové prostředí s příjemným, teplým klimatem, plážemi a šuměním vln hrály znovu roli při jeho rozhodování, kam zamířit, když mu v létě vypršela smlouva u La Paillade.
Francouzština na každém kroku
Jsme na předměstí Sydney, kde sídlí klub Macarthur FC. Ten byl založený teprve před několika lety, působí však již v nejvyšších patrech australské kopané. Když na místo dorazili novináři z francouzského sportovního deníku L'Équipe, byli překvapeni, že se zde okamžitě setkali s francouzštinou. Opravdu nečekáte, že 17 tisíc kilometrů od Paříže narazíte na hovory v tomto jazyce.
A přesto si před kavárnou v Bondi, bohaté čtvrti na východním okraji Sydney, pár metrů od velmi známé pláže, připadáte skoro jako na venkově. Odpoledne je tu rušno, vládne tu smích a dobrá atmosféra. "Valére, co si dáš?" zeptá se obsluha, která útočníkovi zásadně tyká. Úsměvy létají na všechny strany, do toho rezonuje píseň Garde la peche od francouzského rappera Booby. "Hrají tu pouze francouzskou hudbu. Svět lidi přitahuje. Místo je to skvělé, je zde nádherný výhled na moře. Slunce je tady po celý den, nejste přímo u silnice," rozplýval se Germain.
Všichni kolem se stali přáteli bývalého střelce z jihu Francie. Je to tu jakási minidiaspora. "Před deseti dny jsem se všemi griloval na pláži, skvěle jsme si to užili," povídal hráč Macarthuru. Celá rodina už se zabydlela, Germainův chlapeček pobíhá všude okolo. "Dali jsme ho do francouzsko-australské školy. Je to patnáct minut autem poblíž Maroubry. Šedesát až sedmdesát procent času se učí ve francouzštině, zbytek v angličtině. Škola je pouze pro děti od pěti let, ale i když jsou mu tři, chtěli jsme, aby byl už teď součástí přímého školního systému," zdůvodňoval.
Rtuť stoupá, očekává se, že vyšplhá na 34 stupňů Celsia. Pláž je co by kamenem dohodil. Láká, i když zkraje jara zůstává voda studená. "Já však plavat budu," pousmál se. "Není to jen otázka teploty, je to o vztahu ke všemu, co ve vodě je. Je to docela změna oproti Středomoří. Jsou tu třeba žraloci. Viděl jsem nějaká videa a nevyvolalo to ve mně dobré pocity," obával se všemožných mořských tvorů.
Kromě australské divočiny si každopádně francouzský útočník užívá svůj nový život. "Je tu jiný přístup ke všemu. Je tu klid, ticho. Lidé si prostě dají kávu, jsou na pláži, v parcích. Opravdu si toho místa váží, jaké to tu je, uklízejí, není to tady špinavé. Je to fakt skvělé, super přátelské, cítíte se v bezpečí," pokračoval. Idylku pak mimochodem ještě umocní pohled na 500 metrů vzdálený bod v moři. Jsou tam snad dokonce velryby.
Když o Austrálii básní dva Francouzi
Germainovi bydlí v bytě, který je přímo u moře. S terasou a s výhledem na široké okolí. "Přijeli jsme sem bez nábytku, jako všichni ostatní, a nakupovali ho poté v Ikee. Venku jsme ještě nejedli, budeme si muset koupit slunečník, jinak se spálíme," vysvětloval. "Abych se dostal na trénink, není to tak strašná cesta, asi padesát minut autem. Ani ne tak kvůli zácpám, ale prostě tam nevede žádná dálnice. Jedete jen přes město," popisoval.
Otázka bydlení poblíž tréninkového centra však nebyla nikdy na pořadu dne. "Chtěli jsme si totiž naplno užít tohohle života. Hledali jsme mezi Bondi Beach a Coogee a dále na jihu. Bydleli zde už krajané Loic Puyo (Rockdale Ilinden) a Morgan Schneiderlin (Western Sydney Wanderers) a ti nám to doporučili. Je to tu velmi živé, kavárny, restaurace, máme tu možnost podnikat spoustu aktivit," těšilo ho.
Mistr Ligue 1 s Monakem z roku 2017 si například nemusí zvykat ani na nové stravování. O víkendu se vydá na malý trh. A tam, mezi všemi stánky s jídlem a místními obchody, vás překvapí Francouzi prodávající palačinky. Germain tu má další přátelé. Aktuálně opravdu nemá kam utíkat. A pokud dodrží podmínky smlouvy, vydrží v Macarthuru až do léta roku 2025.
Stěhování na kratší dobu odmítl. "Taková byla dohoda," říkal. "Nechtěl jsem sem přijet jen na rok. Najednou, když se začnete cítit dobře, musíte startovat od začátku. Sezona trvá deset měsíců, předsezonní příprava je dlouhá. Hrál jsem doteď vždycky jen na jihu Francie, nikdy jsme zemi příliš neopouštěli. Chtěl jsem spíš do Spojených států, do MLS. Austrálii jsme ale vůbec neznali, ta je na druhém konci světa. Hodně jsem si však přečetl a lákalo mě to."
Právě oba zmínění hráči Puyo se Schneiderlinem měli na jeho rozhodování velký vliv. A kromě rad, kde má bydlet, ho nakonec oni přesvědčili, aby si vybral angažmá u protinožců. "Povídali mi o tom, jak je život tady výjimečný. Je tu krásně pořád," je spokojený Germain. "Ten sen je vlastně ještě o to lepší v tom, že hraju fotbal na tak parádním místě. Zatím tu vidím jen výhody," dodal.
Tvrdé lety po Asii a dlouhé lety v Austrálii
Macarthur před více jak rokem ovládl Australský pohár, zaznamenal tak svou první velkou trofej. A pro letošní sezonu působí v AFC Cupu, tedy soutěži, která by se na evropské poměry přirovnávala k Evropské lize. Na podzim ovládl australský celek základní skupinu, na jaře si tak zahraje play off. "Jsem tady méně známý než ve Francii, můžu jít prostě v klidu na pláž. Ale nepřišel jsem sem jako turista, to pozor," vzhlíží s pevností ke sportovním úspěchům.
Pobývat v asijské "Evropské lize" každopádně není to samé, co prožíval v dresu Monaka či Marseille. Hlavně kvůli cestování. "V Evropě letíte soukromým letadlem, trvá to maximálně tři, čtyři hodiny. Tady jsme normálně nastoupili do ekonomické třídy na komerční let. Trasa mezi Sydney a Singapurem trvá devět hodin, dalších šest, sedm hodin máte mezipřistání v noci. Spíte na křeslech, pak letíte tři hodiny do Barmy. Bylo to zábavné," vzpomínal. "Díky tomuto poháru můžeme cestovat do Kambodže nebo na Filipíny," připomínal.
Mnozí obyvatelé Evropy závidějí klimatické podmínky Australanům. Jestliže oni tráví Vánoce v zimě a za nevábného počasí, aktuální protinožec Germain bude připravovat štědrovečerní večeři ve vedru. Na ni mimochodem dorazí i někteří jeho příbuzní. "V zimě to tady bylo jako v Evropě na jaře. Spíš se potíte," pousmál se. "Jídla nachystám na anglický způsob. My se vždy trochu zdržujeme, kolem šesté ještě jíst nebudeme. Lidé tu však obecně vstávají brzy, už v šest ráno sportují, běhají, chodí do fitka. Jsou neustále venku. Takže je jasné, že když si dáte brzy večeři, jdete pak brzy spát."
Kopaná na každý pád nehraje v Austrálii prim. Nemůže se vůbec měřit s popularitou ragby nebo australského fotbalu. "Zpočátku jsem měl problém pochopit pravidla. Měl bych se jít někdy podívat přímo na zápas, moc bych to chtěl. Na hřišti to všechno vypadá trochu chaoticky. Ale jsou to opravdoví sportovci, podnikají tvrdé souboje, musejí sprintovat nebo skákat," vysekl poklonu svým kolegům z poněkud jiného fotbalového odvětví.
Příležitostí pro něj může být také návštěva tenisového turnaje Australian Open či Velké ceny Melbourne ve Formuli 1, když už se bavíme o profesionálním sportu v Austrálii. "Už jsem byl na formulích několikrát v Monaku. Zkusíme zajít za Charlesem Leclercem, jezdcem Ferrari," plánoval si. "Chci v budoucnu navštívit co nejvíce míst. Doufám, že budu mít několik dní v řadě na to, abych objevil Melbourne, Gold Coast, Byron Bay nebo Velký bariérový útes. Jen to chce čas."
Ligue 1 už na dálku sleduje jen s odstupem. Časový posun je zkrátka v tomto ohledu nekompromisní. "Když hrálo v září Monako s Marseille, pustil jsem si aspoň druhý poločas, když jsem se vzbudil. V pondělí ráno aspoň sleduji souhrny všech zápasů," prozradil. "Moje žena fandí MonaKu, přece jsem tam vyhrál svůj titul. I když jsem hodně vášnivý pro francouzskou ligu, uprostřed noci to prostě nejde. Pokud chcete podávat dobré výkony, musíte dobře spát."
Návrat do Evropy? Byl by pro nás těžký
Germain je daleko od domova, daleko od svých nejbližších. Ale nelituje. Sám opravdu nemá potřebu vracet se do Evropy. Svou fotbalovou budoucnost vidí v tuhle chvíli zde. "Je to super obohacující zkušenost. Máme velké štěstí, že jsme tady. Poznali jsme novou kulturu, viděli něco jiného. Všichni se tady usmívají. Zapomenete si svůj telefon na stole v restauraci, můžete si ale být jisti, že o deset minut později tam stále bude," básnil o současném angažmá. "Kdybych se potom vrátil do Francie nebo jinam do Evropy, myslím si, že by to pro nás bylo komplikované. Možná tady vyberu jiný klub nebo budu chtít zažít úplně nové prostředí jinde. Udělal jsem, co jsem musel. Ve své kariéře jsem si vydělal dost, teď z toho čerpám."
Vůbec mu mimochodem nevadí ani fakt, že si po finanční stránce zásadně pohoršil. Téma peníze mu nedělalo problém, na rovinu prozradil, kolik bere. "Je to třikrát méně, než co jsem měl naposledy v Montpellieru," uvedl. "Mohl jsem zůstat v Ligue 1, ale už jsem v tom neviděl žádný smysl. Bydlí se nám dobře, máme tu pěkný byt. Je to především životní a rodinná zkušenost spíše než moje sportovní volba. Zbývají mi dva nebo tři roky, abych si užil sám sebe a ty, kteří se mnou byli vždy a všude."