Letmým pohledem na příští program obou soupeřů je jasné, kdo má výhodu. Třinec totiž čeká ještě pět utkání, Liberec jen čtyři. Co však hraje pro Filippiho, je fakt, že Bílým Tygrům nejde jen o jeho vítězství v produktivitě, nýbrž i o pozici v první čtyřce, kde je situace ještě hodně otevřená. Růžička navíc bude hrát jen jednou z toho doma, ke všemu proti vedoucím Pardubicím.
Venku nastoupí v Karlových Varech, Kladně, Českých Budějovicích a nakonec na ledě Komety. Skoro všem soupeřům ještě o něco půjde, i když u Varů a Kladna hlavně o to dobře se naladit před klíčovými zápasy sezony v předkole, potažmo v baráži. Se všemi s výjimkou Pardubic má navíc Třinec pozitivní bilanci. To Liberec je na tom opačně. S příštími soky má většinou záporné skóre. Vyzve doma Vítkovice a Kometu a venku Olomouc (jediná pozitivní bilance) a Plzeň.
Růžička má s nadcházejícími soupeři bilanci 9+11 v 15 zápasech, což dělá průměr 1,33 bodů na utkání. Zajímavé je, že proti každému protivníkovi kromě Pardubic se v jednom zápase neprosadil a celkově nejméně produktivní je proti poslednímu Kladnu (0+3). Stále to však dělá bod na zápas. Navíc Rytíři čelí v poslední době velkému počtu oslabení, přičemž Třinec naopak ukazuje svou efektivitu v přesilovkách, v nichž Růžička získal nejvíc bodů ze všech hráčů v extralize (27).
Velkou roli určitě bude hrát právě to, jak často budou soupeři vylučováni. Třinecký střelec má v posledních týdnech skvělou formu – v minulých pěti duelech posbíral 13 bodů (3+10). Filippi naproti tomu nemá tak zářivou bilanci s příštími soupeři, nicméně stále slušnou (3+7 ve 12 zápasech). Průměr 0,83 bodu na utkání však nevypadá v porovnání s Růžičkou tak dobře.
Elitní centr Severočechů se zatím neprosadil proti Vítkovicím, nevede se mu ani proti Kometě. Oběma se postaví doma, ovšem je otázka, jestli mu v tomto známé prostředí pomůže, protože se zdá, že Liberec hraje stejně doma i venku. Do karet mu může hrát snad to, že poslední zápas hraje asi s nejslabším soupeřem z těchto čtyř, a to s Plzní, která navíc už může mít o umístění rozhodnuto.
Filippi má za posledních pět zápasů také skvělou bilanci (6+6), jenže drtivou většinu těchto bodů (5+6) získal v zápasech proti trápícím se Kladnu a Litvínovu. Nicméně opravdu se snaží, což je vidět na počtu střel (27) a šancí (19) v posledních pěti zápasech. Růžička vypálil 12x a dostal se do 12 příležitostí.
Porovnání obou hráčů v průběhu sezony vyznívá jasně pro tahouna Ocelářů, který už mimochodem soutěž produktivity ovládl ve své kariéře dvakrát (v roce 2013 a loni), přičemž svého prvního triumfu dosáhl s v historickém maximu (83 bodů). Pokud se mu povede uspět i nyní, vyrovná se třem prvenstvím aktuálního rekordmana v tomto směru Milana Gulaše (bodování kraloval v letech 2018-20).
Třinecký veterán si vede lépe než Filippi v celém ročníku v počtu šancí (76 vs. 55) a ve střelecké převaze ve vyrovnaném počtu hráčů (53,04 % vs. 47,85 %). Větší podíl možností a střel vychází u Filippiho z přesilové hry. Proto i když je v početní výhodě méně produktivní než Růžička, bude pro jeho úspěch možná důležitější, kolik dostanou Bílí Tygři přesilovek. A čím méně času Filippi stráví ve vyrovnaném počtu hráčů na ledě, tím pro něj zřejmě lépe, protože se v něm stejně jako celý Liberec ve statistikách převahy nepřehoupne přes 50 %.
Lepší karty v ruce drží bez pochyby Růžička, ovšem rozdíl dvou bodů není velký. Pokud Filippi předvede podobné hody jako proti Kladnu a Litvínovu, může se stát, že svého rivala přece jen přeskočí. Avšak Liberci nejde jen o jeho lídra, ale i o místo ve čtvrtfinále. Třinec se bude snažit s nadsázkou jen o to, aby Růžička uspěl v bodování.
Téměř jistě na to bude myslet většina jeho spoluhráčů a budou ho hledat možná trochu víc než obvykle. Zároveň lídr třinecké ofenzivy prokazuje stabilní bodovou produkci, a i když nezapíše v jednom zápase šest bodů, je schopen posbírat příspěvky postupně. A i vzhledem k zápasu navíc se nakonec bude radovat on.