Kincl se loni v květnu stal absolutním králem Oktagonu, když se ve vytoužené odvetě utkal se slavným Terminátorem a uštědřil mu možná nejtěžší porážku v kariéře. Fotografie Vémoly obletěly svět a Kincl si užíval sladké vítězství. Fanoušci pak očekávali jeho obhajobu titulu proti Vlastu Čepovi, kterou zmařila zlomenina očnice – jedno z nejbolestivějších a nejnepříjemnějších zranění vůbec.
"Slyšel jsem historky o tom, jak se to lidem špatně hojí. Ale musím říct, že většinou mám ve své kariéře štěstí v neštěstí – 'chytnu' nějaké vážné zranění, ale hojí se dobře, bez komplikací. Tak tomu bylo i v tomto případě. Proto jsem se rozhodl jít do zápasu tak narychlo, cítím se skvěle," prozradil Kincl na úvod rozhovoru.
Zápasu v Ostravě se prý nemůže dočkat. Bude ale návrat o to těžší, že se uskuteční po deseti měsících?
"Doufám, že ne. Samozřejmě, že člověku budou chybět nějaké zápasové zkušenosti, ale těch duelů mám tolik, že se můžu ohlédnout a připomenout si je. Po zlomenině jsem měl týden volno, pak jsem se vrátil do tréninku, i když bez kontaktu."
Mezitím se toho v Oktagonu hodně změnilo. Čekal jste, že Wawrzyniak porazí Čepa?
"Historie mě naučila, že v MMA musíte počítat se vším. Zpočátku jsem Vlastovi věřil, ale pořád tu bylo několik otazníků, protože Wawrzyniak je bývalý judista a velmi komplexní bojovník. Říkal jsem si, že pokud to bude pozice na zemi, takto Čepovi úplně nebude sedět. To se bohužel potvrdilo a já půjdu proti Wawrzyniakovi."
Co od Poláka očekáváte? Na naší scéně není příliš známý, ale zkušenosti má.
"Je divoký, rád chodí do přestřelek, stejně jako Vlasto Čepo. Takže tvrdá zadní a postoj, když se mu tam nedaří, stahuje se na zem. Ze začátku se možná bude snažit být opatrnější a soustředěnější. Když se mu nedaří, tak se zblázní a bude mě chtít vtáhnout do své hry."
Jste na vrcholu. Vládnete žebříčku Oktagonu ve všech váhových kategoriích, a to s sebou nese velký tlak. Jak se s ním vyrovnáváte?
"Nepřipouštím si to. Viděl jsem nějakou grafiku, že jsem momentálně nejdéle sloužícím šampionem. To mi ani nelichotí, byl jsem zraněný, tolikrát jsem titul neobhájil, takže to jde mimo mě. Jsem nastavený tak, že jsem na konci žebříčku a chci se vydrápat nahoru."
Mnoho špičkových sportovců nyní využívá služeb mentálních koučů, kteří jsou v kurzu. Jak je to v MMA?
"Je pravda, že s mentálními kouči se roztrhl pytel. Myslím, že záleží kus od kusu. MMA by takový člověk prospěl, ale musel by pocházet z našeho prostředí. Nedovedu si představit, že bych se bavilio pocitech a nervech před zápasem s někým, kdo v životě nevstoupil do zápasu a nemá osobní zkušenost s tím, jak to chodí."
A co vy? Nechal byste se přemluvit?
"Nerad mluvím negativně o věcech, se kterými nemám osobní zkušenost. Něco jsem si zjišťoval, mentálního kouče jsem měl dokonce ve svém podcastu. Spousta věcí je zajímavých, ale zároveň se dají snadno najít na internetu. Z ničeho jsem si nesedl na zadek."
Nejblíže máte polskou výzvu, ale mluví se také o neporaženém Matěji Peňázovi, který se dožadoval titulové šance, případně o třetím zápase s Vémolou, přestože Karlos oznámil konec kariéry. V MMA člověk nikdy neví...
"Teď se postavím proti Wawrzyniakovi. Uvidíme, co bude dál."
U Vémoly se však na chvíli zastavme. Na odvetu jste čekal několik let. Co se vám honilo hlavou ve chvíli, kdy vás prohlásili za vítěze?
"Bylo to takové zadostiučinění. Trvalo to dlouho, slyšel jsem spoustu lží a překrucování reality. Všechno to ze mě spadlo. Zápas nebyl dostatečně atraktivní, ale to nebyla moje chyba. Karel mě držel přilepeného na plotě, mohl se prát víc, ale jsem rád, že se mi ho podařilo zmlátit nejvíc v jeho kariéře. Ještě nikdy jsem ho neviděl tak oteklého po zápase, ani doma, ani v UFC."
Před tímto měřením sil jsme četli všelicos, ale vy jste do něj šel opravdu dobře připravený. Čekal jste tedy takový výsledek?
"Věděl jsem, že vyhraju. Bohužel jsem kvůli zdravotním problémům nemohl přistoupit na původní herní plán, což mě mrzí. Chtěl jsem ho ukončit, což se nepovedlo, to mě trochu trápí. To už je ale jedno."
Vémolu čeká odveta Zápasu století s Attilou Véghem, který musí shazovat, pro oba to bude zřejmě labutí píseň. Jak se na tento duel díváte vy?
"Když se to řešilo... zápas pro mě nemá žádnou přitažlivost po tom posledním knockoutu od Piráta (porazil Vémolu – pozn. red.) a asi taky proto, že Attila je už dlouho mimo hru. Určitě se na něj podívám, ale pro mě to nebude největší tahák v Edenu. Ale chápu fanoušky, které to zajímá."
Oktagonu se daří a s tím přichází i srovnání s polskou KSW, kde jste v minulosti působil. Jaké jsou mezi těmito organizacemi rozdíly?
"Rozdíl je hlavně vizuální. Prezentace zápasníků je jiná. Myslím, že pro české oko, které je zvyklé na Oktagon, je to zajímavé. Postaví je na pódium, představí je, při nástupech používají velké obrazovky. Zápasnicky to není úplně příjemné, hlavně pro toho, kdo jde první. Rozcvičuje se, pak ho při představování zastaví a on pak musí jít bojovat."
Má Oktagon na to, aby se stal jasnou evropskou jedničkou?
"Určitě ano. Z lokálních turnajů ho vytáhli do zahraničí a pokud budou pracovat dobře a systematicky, je to možné. Ale to se dá říct i o KSW. Pro mě osobně jsou to dva největší konkurenti v Evropě a kdo si to odpracuje, stane se dominantním. KSW má pořád výhodu, vyšší ranking bojovníků, možná jich mají víc, ale nechci kecat, protože nevidím do čísel. Až přijde konkurenční boj, který je podle mě velmi blízko, uvidíme, kdo bude jedničkou a kdo dvojkou."
S pokračující expanzí vidíme stále více turnajů v zahraničí. Setkal jsem se s mnoha názory domácích fanoušků, že se "česko-slovenská" záležitost vytrácí. Jak to vidíte vy? Je to logická daň za úspěch pro domácí fanoušky?
"Asi to tak musí být. Oktagon to musí překonat, aby ta zahraniční jména dostal mezi české fanoušky, a naopak, aby lépe propagoval domácí reprezentanty v zahraničí, ať se to více spojí. Je mi jasné, že se to vždycky stáčí na určitou stranu, třeba v Německu je to založené na německých bojovnících, v Británii na Britech. Když se jim to podaří sladit, tak to krásně klapne a mají vyhráno."
Oktagon tak zažívá doslova příliv nových jmen. Ivan Buchinger kdysi prozradil, že se soustředí hlavně sám na sebe a nové talenty nesleduje. Jak si stojíte vy?
"Turnaje Oktagonu sleduji, je pravda, že nové tváře mě mohou překvapit. Je to o generačním rozdílu. Mladí kluci vypadají technicky na stejné úrovni jako starší veteráni. Jen jim chybí zápasnické zkušenosti, ale to přijde časem."
Ve vaší generaci nebyl kolem MMA takový boom. Dá se říct, že dnes to mají mladí jednodušší?
"V některých ohledech ano, v některých ne."
V jakých ohledech ne?
"Konkurence se zvyšuje. Je to populární, začínají to dělat stále mladší a mladší sportovci, kteří mají možnost se vyzápasit na amatérských turnajích. Do profiturnajů vstupují jako hotoví profíci. My jsme to měli jinak, byli jsme nezkušení a hodně nervózní. To teď odpadá. Doba se mění. Kluci jdou do svého prvního profesionálního zápasu zhruba stejně zkušení a na vysoké technické úrovni."
Rok 2024 pro vás bude po dlouhé pauze důležitý. Pokud vám to zdraví dovolí, kolik zápasů byste rád absolvoval?
"Co nejvíc. Loni jsem zápasil jednou, dostal jsem nabídku na odvetu a zápas v prosinci, takže bych teď chtěl mít zápas každé 3-4 měsíce. Pokud budu ve formě, tak i více, pokud to půjde. Takže ty tři, čtyři zápasy bych klidně mohl stihnout."